Ale protože máme takové lidi, jaké máme, tak máme to, co jsme měli a co budeme mít po jmenování nové paní ředitelky. My jsme pořád jednou nohou a půlkou mozku v husitských válkách stejně, jako za agresivní rekatolizace či běsnění soudruhů v padesátých letech. Pořád - jsme v permanentní válce, vybarvujeme se do barevných sekt a mlátíme se přes hlavy - protože chceme být jiní než “oni”. Namísto toho, abychom si dopřáli, že jedni chtějí být oranžoví, červení a jiní modří či fialoví a světle zelení. A vedle těchto barevných klubů jsme dobří řemeslníci, vynikající inženýři, archiváři, kněží, hospodští a pinglové. Protože jen tím druhým, tím povoláním, si vyděláváme na chleba.
Paradoxně se německému Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty Stasi říkalo jménem jeho šéfa - Gauckův úřad. A to stačilo. Nepotřeboval dramatické popisování minulosti a dopřával provinilcům přiznání před odhalením. U nás je to ale jinak. Dramatické reakce na odvolání Daniela Hermana jsou pochopitelné. Stejně, jako jasná slova o odpolitizování, která ale z úst politiků zní podivně.
Podivně proto, že komunita na sociálních sítích vždycky odkrývá bez obalu poznámky a výkřiky či ilustrace bez cenzury. Protože neselektuji své přátele podle vyznání či politické příslušnosti, vidím do hlášek až do té chvíle, kdy mne ze svých přátel vymažou (což se dnes může stát). Dnes večer radši jenom čtu. Protože v této chvíli je sekta vítězících nevybíravě arogantní a rozjuchaně veselá. Protože jde o úspěch. A právě to je ten problém.
Komunita sociálních sítí bez obalu jásá, protože pravicoví bolševici prohráli, jak říkají. Mluvící hlavy politiků v televizích řeční a vzájemně se obviňují. Zajímavá podívaná. Skutečnost však nikdo nepřetluče. Jedno z pravidel prostého života, které by měla jakákoliv instituce zpracovávající archivy minulých let také respektovat, je pravidlo: “Po ovoci jejich poznáte je!” A tak nám zbývá ostražitost a pozorné hlídání. Na revoluce není čas. A asi by nebyly ani nejlepší. Daniel Herman odejde vzpřímeně, je mu třeba poděkovat. A my takzvané vítěze budeme pozorně hlídat. A určitě se nebudeme vyjadřovat a vůbec už se nebudeme chovat jako poražení. Na tuhle logiku nepřistoupíme.
