Nový protikorupční zákon o veřejných zakázkách má platit od 1. ledna 2014. Ministerstvo pro místní rozvoj, které ho do vlády po roce fungování původního zákona připravuje, z něj ale nakonec vyjmulo ustanovení, která měla bránit šití zakázek na míru. Odložilo také povinnost, aby experti psali oponentury na ty největší zakázky.

„Ve vyspělých zemích není častý jev, aby o veřejnou zakázku usiloval jen jeden uchazeč,“ říká Jan Pavel, odborník na veřejné zakázky z pražské VŠE a poradce premiéra Petra Nečase.

Je dobře, že se změkčují pravidla pro vypisování veřejných zakázek?

Já osobně jsem zastáncem toho, že by se to dít nemělo. Zákon by si měl ještě sednout. Ten rok, co platí, je ještě krátká doba na jeho hodnocení. Navíc do roka se začne pracovat kvůli evropským směrnicím na novém zákoně, takže úprava, která se chystá nyní, se mi jeví jako trochu zbytečná.

Jak je na tom Česko ve srovnání s Evropou v přísnosti, s jakou se vypisují a hlídají veřejné zakázky?

Filozofie je všude stejná, podle evropských směrnic: soutěžme tu nejlepší firmu, ty ostatní věci ať řeší jiné zákony. Třeba ve Slovinsku ale vložili do zákona i ekonomické souvislosti, třeba že zakázka musí být účelná, podobně to má i Velká Británie.

Jak je to s jedním zájemcem?

Ve vyspělých zemích s tím problém nemají. Je jen velmi malé procento zakázek, kam se hlásí jen jeden uchazeč. Že by to byl tak systémový problém jako u nás, to není.

Čím je to dáno?

Buď je ta zakázka šitá na míru a nebo zadavatel napíše tak složitá kritéria, že mu projde opravdu jen jedna firma. U nás většinou zadavatelé nedělají to, že by se dopředu podívali, kolik firem může projít těmi jejich podmínkami. Pak se diví, že se přihlásí jedna nebo žádná firma.

Premiér Petr Nečas od vás jakožto od svého poradce tyto informace má?

Ano, předávám mu je.

Co třeba Akademie věd? Staví svá vědecká centra, kam nakupuje přístroje, které vyrábí jen jeden výrobce. Nyní se dostává do těžké situace, když zákon nařizuje, že v soutěži musejí být alespoň dva, jinak se tendr ruší?

Pokud je to opravdu jediná firma na světě, akademie může podle zákona vypsat jednací řízení bez uveřejnění. Pokud není, musí vypsat výběrové řízení.

Nově už tohle pravidlo padá. Stačí, aby firma, obec či úřad vypsaly soutěž ještě jednou a jeden zájemce může napodruhé uspět. Jak se vám líbí tohle zmírnění?

Souhlasím s tím, ale musí být dodržena jedna podmínka. Informační systém musí umožnit vyselektovat zakázky, které jsou zadávány podruhé. Když se bude chtít kdokoliv podívat na ty, které se nepovedly, přehledně se pak zobrazí. Budou tak pod kontrolou, zda tam nedochází ke zvýhodňování jednoho zájemce. Dnes to ten systém neumožňuje.

Jednou ze základních změn zákona je, že se nebude snižovat limit pro vypsání výběrového řízení na stavební zakázky na milion korun ze současných tří. Je to podle vás dobře?

V porovnání se světem by ten limit milion korun nebyl nijak extrémně nízký. Z mého pohledu beru setrvání na třech milionech jako opatření, které si vynutily obce. Ono ale nemá cenu si za snižováním na milion nyní tvrdě stát, když obce mají plné ruce práce, protože se stále učí tu loňskou novelu a stát jim metodicky příliš nepomáhá.

Jak jsou na tom ostatní země?

Když bychom se dostali na milion, tak bychom byli pořád ještě nad evropským průměrem.

Že obce a kraje při výběru dodavatelů preferují nejnižší cenu často bez ohledu na kvalitu je problém jejich nebo problém zákona, který upravil kritéria, podle kterých mohou uchazeče o zakázku hodnotit?

Osobně tenhle rozpor považuji za mediální bublinu. Například u služeb, kde soutěžení na cenu může být škodlivé, se poměr takto vybraných zakázek nezměnil.

Kde roste, to jsou stavební práce. Ale když se podíváme podrobněji, jaká kritéria kvality obce, úřady či kraje v minulosti uváděly, většinou to byly platební podmínky nebo termíny, což s kvalitou nemá nic společného.

Kvalita souvisí bezprostředně se správnou zadávací dokumentací a se správným projektem a také tím, aby zadavatelé zakázek byli schopní si to ohlídat.

Pracuje podle vás dobře antimonopolní úřad? Firmy si stěžují na dlouhé vyřizování sporů o zakázky.

Práce úřadu by se měla zlepšit. Určitě bych přivítal kratší lhůty, ve kterých rozhoduje. Nemyslím ty, které určuje zákon, ale ty reálné, ve kterých opravdu rozhoduje.

Vláda už sice úřadu navýšila rozpočet, aby mohl přijmout nové lidi. Z mého pohledu se rozhodování úřadu orientuje spíše na právní formální náležitosti než na obsah.

Preferoval bych změnu řízení úřadu z monografického na kolegiální, kde by v kolegiu zasedali právníci, ekonomové i lidé ze zkušenosti z praxe. V nějakém čase by pak došlo ke zlepšení.

Související