Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu vyhlášky o ochraně dřevin, podle které by už lidé nemuseli žádat o povolení pokácet stromy na jejich oplocených zahradách. 

Výjimku by tvořily památné stromy a aleje. Podle ekologů z nevládní organizace Arnika jde ale o legislativní paskvil, který ve skutečnosti umožní vykácet bez povolení i velmi významnou veřejnou zeleň.

Vyhláška by měla vstoupit v účinnost letos 1. července. Ministerstvo ji chce brzy odeslat do komise legislativní rady.

Aktuální podoba vyhlášky podle ekologů vůbec nerespektuje výhrady vědců a odborníků, kteří se vyjadřovali v připomínkovém řízení. Například vůbec nechrání náhradní výsadby a "pseudodefinicí" zahrad překračuje zákon o ochraně přírody a krajiny.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se nadměrného kácení stromů v zahradách neobává, ke svému soukromému majetku se podle něj chovají lidé odpovědně. 

"V případě zahrad určených k bydlení se nepovede řízení vůbec s výjimkou památných stromů. Nejedná se o veřejně přístupnou zeleň. Změna spočívá v tom, že bude výsostným právem vlastníků, jakým způsobem budou nakládat s touto zelení, fakticky se tak stejně děje," uvedl Chalupa.

Vyhláška nově definuje zahradu jako pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce, který je oplocený a nepřístupný veřejnosti.

Ekologové však poukazují na to, že se bude rozhodovat podle katastru nemovitostí, nikoli podle toho, jak je plocha reálně využívaná.

"Velmi pochybně nechal ministr Chalupa definovat zahrady, což způsobí v praxi chaos. Kritériem pro posouzení, zda je či není třeba ke kácení dřeviny povolení, přece nemůže být otázka, jestli pozemek je nebo není přístupný veřejnosti a zda je nebo není oplocený," reagovala ekoložka Vendula Krčmářová z Arniky.

Majitelé neoplocených zahrad u domů, které jsou například v horských oblastech, naopak žádat o povolení budou muset. Změnu uvítají zejména obce, kterým se sníží počty vedených správních řízení. Předseda Svazu měst a obcí ČR a kladenský primátor Dan Jiránek předpokládá, že by se měly snížit o třetinu až polovinu.

Vyhlášku budou zneužívat developeři, tvrdí Skalský

Vyhláška podle ekologa Martina Skalského vůbec nechrání náhradní výsadby, což je v Česku stále větším problémem.

"Pokud například firma, která staví kancelářskou budovu na místě parku, dostane za povinnost vysadit náhradní výsadbu, stromy by se dožily obvodu kmene 80 cm až za desítky let," zdůraznil.

Po pár letech můře firma stromy vykácet a postavit na jejich místě další budovu. Vyhláška totiž nechrání podle ekologů stromy ve městech s menším obvodem kmene než 80 centimetrů, zatímco v prvním návrhu MŽP bylo 60 centimetrů a nevládní organizace požadovaly 40 centimetrů.