V diskusi pod blogem, který jsem věnoval slabinám zaručeného elektronického podpisu, se objevila i zmínka o zneužívání klasického podpisu, falšování plné moci a dalších dokladů potřebných pro vklad do katastru nemovitostí, ale i pro jiné agendy. Na iHned.cz se o tom psalo 17.4. 2013 .

V současnosti je ověřovaný dokument spojen s ověřovací doložkou pouze prostřednictvím sponky ze sešívačky, která je překryta běžnou bílou samolepkou, která je orazítkována. Druhou variantou je svázání všech listů provázkem / trikolorou, která je opět přelepena samolepkou a ta je orazítkována. Spolehlivost obou variant je stejně mizerná. Samolepku je možné sloupnout. Není to snadné, ale s trochou zručnosti to jde. Podobně je možné zfalšovat i zbývající část razítka, které překrývá samolepku a ověřovaný dokument.

Zásadní problém vidím v tom, že doložka není žádným dalším způsobem spojena s ověřovaným dokumentem. Tento nedostatek se může dotknout všech agend, kde se používá ověřování plné moci, ověřuje se podpis, apod. A především to představuje prostor pro podvodníky. Ostatně, podvody v katastru nemovitostí za více jak 1 miliardu korun jenom v roce 2012, to je vážné varování, že je něco nastaveno špatně.

 

Co s tím ??

Nejjednodušší, ale velmi účinné řešení, je vidět například na Zlaté bule  . Vážně!! Již před 800 lety používali tehdejší panovníci spolehlivější řešení, než jaké se používá dnes. Na ověřovaném dokumentu jsou dírky, skrz ně je provlečen provázek a ten je následně spojen pečetí. Pokud je pečeť dobře provedena, tak nelze bez jejího poškození provázek vytáhnout.

S použitím technologií 21. století se mohou vytvořit praktičtější řešení, než jakým bylo kdysi použití pečeti, která se houpala pod dokumentem. Důležité je, bez ohledu na zvolenou technologii, použít takové řešení, které bude minimálně stejně tak spolehlivé jako pečeť na Zlaté bule.

Nabízejí se i další zdokonalení, jako například uvádět v ověřovací doložce i kontrolní údaje z ověřovaného dokumentu (jméno, příjmení, název dokumentu, atd.). To může být doplněno informačním systémem, ve kterém by mohli úředníci rychle ověřovat podle čísla doložky (pečeti) co má obsahovat dokument, ke kterému doložka patří. Nikdo dnes nedokáže odhadnout jak velký je objem padělků z celkového množství ověřených podpisů, plných mocí a dalších ověřených kopií dokumentů. Současný způsob připojování doložky podvody umožňuje.

Možnost spolehnout se na pravdivost dokumentu byla důležitá v době vlády Přemyslovců. Důvěryhodnost kopie nebo výstupu z informačních systémů státu je základ pro mnoho agend státu, obcí nebo i bank. Současný způsob připojování ověřovací doložky je nespolehlivý, podobně jako zaručený elektronický podpis. Základ byl, je a bude v pečeti (není důležité jestli je z vosku nebo z nano materiálu), kterou není možné bez jejího porušení nebo porušení dokumentu sejmout a přenést k jinému dokumentu.

Pokud byli schopni naši předci již ve 13. století vymyslet a používat spolehlivé řešení, tak bychom toho měli být schopni i my. Když ve středověku zjistil panovník, že někdo ohrožuje důvěryhodnost jeho majestátu, tak rázně zasáhl.

Zjištění spojená s nespolehlivým připojováním ověřovací doložky k dokumentu mi poskytlo odpověď také na otázku "proč úředníci nevidí slabiny v zaručeném elektronickém podpise".  Pokud někdo dokáže tvrdit, že současné ověřování dokumentů je stejně dobré nebo lepší než pečeť pod Zlatou bulou, tak bude tvrdit, že zaručený elektronický podpis je nejlepším řešením pro eGovernment.

Související