Miloš Zeman zatím plní své předvolební sliby ohledně doplňování kapacity Ústavního soudu. Vzhledem k plánované rozsáhlé obměně patnáctičlenného sboru v průběhu letošního roku navrhnul další tři jména.

Jak informovala hradní mluvčí Hana Burianová, Miloš Zeman se v úterý na Hradě sešel se dvěma "nováčky" - soudkyní Nejvyššího správního soudu Kateřinou Šimáčkovou a soudcem Nejvyššího soudu Ludvíkem Davidem.

Třetím nominantem je současný ústavní soudce Miloslav Výborný. Ten je členem Ústavního soudu již nyní. Mandát mu ale v červnu vyprší. Ústava však nezakazuje opakování mandátu.

Senát by mohl kandidáty, k nimž by měl podle dostupných informací patřit i současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, schvalovat ještě před prázdninami.

"Já s nimi nemám problém, pokud jde o jejich osoby," uvedl k adeptům Miroslav Antl z ČSSD. Chce především, aby se ústavními soudci nestávali straníci, kteří se přes noc stali nestraníky. Podobně se vyjádřil i Sobotka s tím, že nemá dostatek informací pouze o Davidovi. Očekává ale "relativně rychlé projednání" jejich nominací na schůzi, která by mohla být ve druhé půlce června.

"Včerejší schůzka s panem prezidentem na Hradě proběhla za účasti významných českých justičních představitelů a veřejného ochránce práv, debatovali jsme tam o mé profesní minulosti a o tom, čím bych mohla být ústavnímu soudu prospěšná," sdělila Šimáčková. "Pokud uspěji před Senátem a pokud budu jmenována prezidentem, tak samozřejmě funkci ústavní soudkyně ráda přijmu a učiním vše, abych ji vykonávala co nejlépe," dodala soudkyně.

Ludvík David ČTK potvrdil, že nabídku ucházet se o místo ústavního soudce přijal. Blíže se však vyjadřovat nechtěl.

Úterní schůzky se Zemanem se zúčastnili také předseda ÚS Pavel Rychetský, šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a ombudsman Pavel Varvařovský.

Prezident Zeman jmenoval první tři nové soudce Ústavního soudu na začátku května. Stali se jimi Milada Tomková, která ze Zemanových rukou převzala jmenovací dekret místopředsedkyně soudu, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Soud je tak opět kompletní, předtím měl jen 12 členů.

Kromě Výborného však letos vyprší mandát ještě dalším členům. Postupně přestanou dostávat nové stížnosti, aby v momentu skončení funkčního období zůstalo co nejméně restů k přerozdělení. Zeman pak jmenuje nové soudce Ústavního soudu.

Prezident slíbil další čtyři kandidáty na soudce předložit v červnu. Jedno jméno tak zatím ve výběru chybí. Celkem letos funkci opustí sedm ústavních soudců.

Ludvík David (1951)

Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a po promoci zůstal na univerzitě jako učitel. Na začátku 80. let pracoval jako podnikový právník a mezi lety 1985 až 1993 působil jako advokát. Soudcem byl jmenován v roce 1993, kdy začínal na Městském soudu v Brně. Postupným kariérním růstem se dostal až do Nejvyššího soudu, kde působí přes deset let. Přednáší na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, je spoluautorem řady odborných publikací včetně komentáře k občanskému soudnímu řádu.

Miloslav Výborný (1952)

Absolvoval Právnickou fakultu UK a následně působil jako advokát v Chrudimi. Od roku 1990 až do svého jmenování ústavním soudcem zasedal za lidovce v ČNR a Poslanecké sněmovně. Byl opakovaně místopředsedou KDU-ČSL a ve Sněmovně patřil mezi nejuznávanější právníky, zabýval se mimo jiné přípravou zákona o referendu o vstupu České republiky do EU.V letech 1996 až 1998 vedl ministerstvo obrany. V letech 1998 až 2003 byl starostou Heřmanova Městce na Chrudimsku. Nyní působí jako soudce Ústavního soudu. Funkci vykonává od června 2003.

Kateřina Šimáčková (1966)

Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Začínala jako právnička hygienické stanice a po roce 1990 tři roky vyučovala na brněnské právnické fakultě. Od roku 1992 byla asistentkou ústavního soudce Antonína Procházky, v roce 1994 se stala advokátkou a v roce 2007 krátce zasedala v Legislativní radě vlády. O rok později se stala členkou Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU. Soudkyní Nejvyššího správního soudu je od roku 2009. Od roku 2001 opět působí na brněnských právech jako odborná asistentka. Napsala řadu publikací, ve kterých se často věnuje lidským právům. V poslední době se zabývala také problematikou právní pomoci nemajetným, loni například vydala studii nazvanou Denegatio iustitiae aneb Zamyšlení nad nejnespravedlivějšími rozsudky.