Ekonomové odhadují, že hrubý domácí produkt by mohl kvůli letošním povodním klesnout o několik desetin procenta.  Škody podle analytiků budou nižší než v roce 2002, případné omezení produkce se dožene v dalších měsících.

"V první řadě je potřeba říci, že ekonomika se v důsledku povodní zcela nezastaví. I když je řada měst včetně Prahy zasažena velkou vodou, tak velké průmyslové podniky (automobilky v Čechách i na Moravě; strojírenské podniky na severu Moravy a mnohé další) dále fungují a nijak neomezily svou výrobu. Řada lidí například v rámci IT může pracovat z domova," upozornil analytik Home Credit Michal Kozub.

Povodňové škody

Škody v mld. Kč % HDP

1997 62,6 3,3%

1998 1,8 0,1%

2000 3,8 0,2%

2001 1,0 0,0%

2002 73,3 2,9%

2006 6,2 0,2%

2009 8,5 0,2%

2010 15,0 0,4%

2013 ? ?

CELKEM 172,2

 

Krátkodobý vliv povodní

 

měsíc průmysl (m/m)

1997 červenec -12,1%

1998 červenec -5,3%

2000 březen 1,1%

2001 červenec -1,2%

2002 srpen -5,6%

2006 duben -0,2%

2009 červenec -1,0%

2010 květen -1,8%

2013 červen ?

Zdroj: Hlavní ekonom Patria Finance David Marek

Dočasně sice může podle něj přijít menší výpadek v oblasti obchodu a služeb. "Ale rozhodně nemůžeme říct, že by se na ročním HDP povodně podílely výrazným procentem," dodal.

Pokud se situace ještě radikálně nezhorší, pak by makroekonomický dopad povodní měl být i podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky velice slabý.

Vodáci už chtěli sjíždět Vltavu. Počkejte, prosí místostarostka Českého Krumlova - čtěte ZDE

"Vzhledem k aktuálnímu, řekněme recesnímu vývoji ekonomiky a šetřivé vládní politice by povodně mohly mít spíše převládající nepatrně pozitivní makroekonomický efekt. Dlouhodobý makroekonomický efekt povodní bude prakticky nulový," uvedl.

Celkové škody přitom podle hlavního ekonoma Patria Finance nejspíše nepřesáhnou škody způsobené povodní v roce 2002, kdy dosáhly 73 miliard korun. Pokud se situace nebude dále zhoršovat, mohou činit podle něj několik miliard korun.

"Z krátkodobého pohledu ovlivní povodně ekonomiku negativně komplikacemi v dopravě a výpadky elektřiny. V dalších měsících lze ovšem očekávat, že výpadky produkce budou postupně kompenzovány a celkový negativní dopad na vývoj HDP bude nejspíše jen mírný," uvedl.

"I v případě povodní z roku 2002 jsme se bavili o ekonomickém dopadu v řádu pár desetin HDP, přičemž nyní snad povodně budou slabší," upozornil i Brožka.

Povodně se podle analytika UniCredit bank Pavla Sobíška velmi pravděpodobně odrazí v nižší sklizni. Druhým aspektem povodní je podle něj narušení dopravy v mnoha částech země, což ovšem může zůstat bez měřitelných ekonomických dopadů, pokud se situace nepovleče. Třetím, zatím zcela neznámým faktorem jsou pak přímé škody na majetku.

"Celkový efekt povodní v součtu zmíněných tří faktorů bych v tuto chvíli odhadl, podle zkušenosti s dřívějšími povodněmi, spíš na jednotky než na desítky miliard korun," uvedl.

Rekonstrukce zničených částí ekonomiky je sice podle analytika GE Money Bank Petra Gapka ekonomický stimul, který ovšem určitě nestačí k obrátce kormidla směrem k hospodářskému růstu. "Nehledejme v povodních nic, co by mohlo nastartovat ekonomiku. Na katastrofách je pozitivní akorát to, že se lidé mají tendenci semknout a navzájem si pomáhat," uvedl.