Pohřební řeči vedli ti, kteří meditovali nad soudností ústavního soudu. Pochopitelné narážky na potřebu revize celé kauzy a nové posouzení záležitosti zemřelého zazněly z řad pozůstalých. Není divu, s návrhem přece k ústavnímu soudu přišlo hned 18 senátorů. To je podstatné číslo! Dokonce i někteří ústavní soudci razantně vyjádřili svůj kategorický nesouhlas. Každopádně, stejně jako v každém dni rozloučení, není dobře začít honit viníka a sepisovat trestní oznámení. To trestní oznámení vidím v ohláškách, že nějaká část zákona či sepsaných smluv se dá zrušit okamžitě. Po úmrtí nadějí je lepší na chvíli nechat ticho.

Zákonná úprava se rodila dlouho a bolestně. To, co je na stole, není ideální. Způsob projednávání také ne. Je však možné poodstoupit a ptát se střízlivě a odpovídat pokorněji. A to myslím i ze strany těch, kterým se opět narodily naděje na nějakou formu vyrovnání. Nejsou to totiž restituce a především církevníci by tento termín, který nikde v zákoně není použit, neměli používat. Zavádí k jiným představám, protože ani podstata tohoto zákona není restituční.

Církevníci by si měli dát stejné pravidlo mlčení po pohřbu soupeře a vyvarovat se tak neuvážených rčení, která se objevují, jmenovitě třeba takto: “Argument s Bílou Horou a podobnými záležitostmi může používat jen historický ignorant, blb nebo politik.”  Každý může používat jakýkoliv argument a ke každému se musí přistupovat s úctou. Diskuse musí zůstat nejvyšší výsadou a končit se dá jen s omluvou, že takto diskutovat již neumím a nemohu, ale nikdy ne urážkou.

Jak to bude vypadat prakticky? Když jsem byl přítomen semináři právních zástupců povinných osob k vydání a oprávněných osob k vyžádání nemovitého majetku, zmocnilo se mne nadšení. Bystrý advokát na jedné straně a šikovná advokátka na druhé straně. Jeden druhému naznačuje, že použije všechny možné a právně přípustné nástroje. Advokát povinných k vydání bude bez milosti očekávat nejvyšší kvalitu důkazů. Vždyť bude v této mediálně zajímavé kauze sledován a nesmí nic opomenout. Když dojde k soudu - což ostatně dojde dost často - bude soudce samozřejmě objektivní, protože nikdo neopomene pohlídat fakta. Takže vše bude tak jak má být! Nebylo třeba předchozích soupisů majetku, zbytečně vynaložený čas a finanční prostředky státu, zmrazení katastrálních úřadů, což by vše nastalo, kdyby se vypočítávalo výčtem.

Církevníci o některé věci ani nepožádají, protože listinné důkazy nejsou a nebudou. Byť je nabíledni, že například pozemek patřil ke klášteru. Co nedoloží, nemohou žádat. A pro jedno slovíčko, které Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze zákona vypustil, tedy pro  slovo “spravedlivé”, ani některé věci požádat nemohou. Totiž, pokud si tehdejší stát vynutil odprodání velkých majetků třeba za jednu Kč, nikdo si o takový majetek nemůže požádat, protože byl prodán.  Jedno už, že nespravedlivě... Soudci tak konzervovali zlomyslné vydírání tehdejších orgánů. Byť staří svědci umírají, tato křivda - bolestivější, než prosté zabrání - zůstává a traduje se. Nicméně, ať je všem Pán Bůh milostiv! Nikomu nic zlého nebudeme přát, každý žije a dožije se svým svědomím.

Politická debata bude ještě kulminovat různými extrémními výroky. Před volbami je tu téma, které neopomene nynější opozice využít. Na to je lepší nereagovat. Ale věřím, že dojdeme k době, kdy si po všech volbách sedneme a budeme rozumně mluvit. Leckterá rušení a změny by dopadly právě na voličskou skupinu sociálně slabších, kterým se například poskytuje zdravotnická či sociální péče v církevních zařízeních. Věřím, že si zase budeme naslouchat tak, jako si pamatuji při debatě před několika lety, kdy na jedné straně seděl pan Zaorálek a na druhé straně politik zastávající prospěšnost zákona. Debata byla rozumná, dala se uřídit a bylo mi potěšením s oběma pány diskutovat. Namnoze máme stejné zájmy.

Opozice by měla vyžadovat dohled nad vracením, hlídat kauzy, nechat sedat elévy u soudů, psát soudničky. Nedivil bych se, kdyby se vyžadovaly záznamy hospodářských rozhodnutí grémií církví a náboženských společností tak, jako je zvykem, že jsou zveřejňovány zápisy ze zastupitelstev a podobně. A církev hospodaří i s veřejným majetkem. Kde jsou peníze a hodnoty, tam je pokušení. A vždycky to tak bylo, církev nikdy nelétala v povětří, ale zacházela s penězi svých věřících i v době nesvobody. Vždycky byla chudá a vždycky měla na to, aby jiným pomohla. A nebyly to desetníky, hodnoty, které byly spravovány, byly ve velkých objemech. A církve to vcelku zvládaly. Pokud svoje tituláře věřící nechali a nekontrolovali, zmatlalo se to i v minulých letech. Pokud nebudou hlídat nyní, bude to taky špatné. Všechny šance jsou tedy otevřené, nemám obavu, že se tu dějí špatné a nekalé věci.

Už dávno říkám, že je třeba lépe komunikovat, prý to o víkendu v Olomouci panu arcibiskupovi řekl i pan prezident. O mnoha dobrých lidsky prospěšných příbězích, aktivitách a stavbách se skutečně neví. Nedivím se, že opozice a její voliči občas skřípou zubama. Církve a náboženské společnosti se tu musí odhodlat k akci, která nemusí nutně znamenat závratné částky. Dobrá informační kampaň záleží více na nápadech a dobrovolnících, než na penězích.

- - -

Dodávám po shlédnutí záznamu pořadu Hyde Park v Čt 13.6.2013 (možno najít zde) s panem ústavním soudcem Vojenem Güttlerem:

Pan soudce VG je skvělý, perfektně dokazuje, výtečně mluví, ale dovolím si namítnout:

- Dokazuje dvakrát, že právo je disciplína nikoli exaktní a nikoli empirická. Tedy není jasno dopředu. Často opakuje hypotetické, hodně obecné úvahy a domnělé důvody. To mi trochu vadí. Často opakuje v odpovědi "to je velmi obtížná otázka" ... a neodpoví jasně. Konstruuje případy nesmyslné (hádanice dvou církví o jedno pole). Připadne mi to jako když v porodnici mluvíme o velikosti rakvičky na děti... Tedy argumenty dostatečně nevhodné. Až nevkusné a podlézající kritikům :-)

- Soudy budou, nechme čas, který dokáže, že i pan VG nemusí mít pravdu. Budou nastávat ve chvíli, kdy bude mít církev dojem, že by vydáno být mělo a bude dokládat doklady, které bude muset posoudit soud. Zpochybní je povinná osoba k vydání (jménem státu), protože bude přísnější až nejpřísnější! A bude žádat, aby rozhodl soud ve věci, protože si vydání jednoznačně nevezme na triko. Žalujících stran bude jistě více ze strany církví.

- Množství majetku: Pan soudce je právník, ale ne ekonom. Ekonomové téměř dvacet let odhadovali a v několika analýzách posuzovali majetek, který je už z povinné osoby státu převeden na soukromé osoby, případně obce. Tedy vydat se nedá. To množství se rámcově posoudit dá a výsledná částka je větší, než ta, která je v zákoně :-) proto se vyplácí náhrada, která je opět nižší (proto si tam dala vláda a Parlament valorizaci o inflační procento) Analýzy jsou dostupné na webu MK ČR.

- Církve si nebudou moci požádat o všechny majetky, které se mohou vydat! To proto, že nebudou mít odpovídající dokumentaci. Dokonce zahýbalo světem to slovíčko "spravedlivé"... Nikdo jim je nevydá... Není třeba dělat soupis majetku, když musí církve dokázat příslušné oprávnění k vyžádání. To je čestné a jasné.

- Pan soudce VG by chtěl vydávat ústavním soudem jeden kus nemovitosti za druhým? No, to snad ne!? Jde více než o 100 000 položek se složitou historií, rozdělení, scelení a opětného rozdělení parcel? Katastrální úřady se zděsily, že by musely katastr na několik let zmrazit do stavu nula, aby vyhověly zadání! Dokumenty se dají najít na webu MK ČR.