Postupně si uvědomujete, že sex je otázkou vaší sebelásky. Postupně si uvědomujete, že jen láska k vašemu tělu a přijímání vašeho těla, akceptace jeho rozměru, barvy, pevnosti, tvarů, zdraví a vůně, je to, co vám může přinést zrcadlení v podobě příjemného prožitku s druhou bytostí. Postupně nacházíte překážky ve své hlavě, všechno to, co vám na úrovni přesvědčení a mravních domněnek bránilo, aby se vaše tělo mohlo spojovat s radostí a vděčností, s jinými muži a ženami. Jak říká Teal Scott, "sex nebyl primárně koncipován pro sdílení s pouze jedním člověkem, stejně jako nebyl pouze pro sdílení s jedním člověkem koncipován smích."

Možná si v průběhu života splníte svá tajná erotická přání. A dosaďte si tam cokoliv a buďte k sobě upřímní. Možná vás láká zkušenost s někým vyrazně mladším. Možná vás láká kontakt s osobou stejného pohlaví. Možná toužíte po nádheře milování se dvěma ženami či dvěma muži. Možná prožijete krásu propojení dvou párů. Každou zkušeností si přitom více a více uvědomujete důležitost a posvátnost vašeho vlastního vztahu. Tím více oceňujete upřímnost a důvěru mezi vámi a vaším partnerem, partnerkou. Vaší lásku k němu nebo k ní vyjadřujete svobodou, kterou jemu nebo jí poskytujete. Přes cokoliv z toho, i kdybychom byli porušili veškerá tabu, stejně v nás může zůstávat pocit, že sex je designován jako ještě něco mnohem více. Jako to, co prosycuje celé tělo v každé vteřině. Všechny buňky jsou ve stavu pozorností a vědomé přítomnosti, skrze sex dochází ke spojení se sebou, s Matkou Zemí, se všemi předky, se všemi budoucími potomky, se čtyřmi živly, s bohem, s jasností absolutního vědomí. Tušíte to a čekáte, kdy to přijde. A možná i pochybujete, zda to má vůbec kudy přijít. 

Původně jsem si myslel, že tyto zážitky vycházejí z rozhodnutí. Vděčím všem moudrým učitelkám kolem sebe za poznatek, že tyto zážitky nepřináší ani nepřinese vůle a chtění. Tyto zážitky přicházejí s láskou k sobě samému, s s láskou ke své duši, s úctou ke svému tělu. Zážitky nám přinese prostě to, že máme úctu k lásce. Prožijeme mnohé, najdeme-li v sobě vděčnost vůči radosti. Důvěra v lásku vede k opravdovosti beze strachu z následků. Zavedou nás tam, kam jsme netušili, že nám tam může být tak dobře. V okamžiku, kdy se příliš ztotožníme s rolí manželů a manželek, s rolí otců a matek, radost ze sebe sama jde pomalu ale jistě do ztracena. Žijeme pro své blízké, žijeme pro své milované, abychom postupně zjišťovali, že ani tento ušlechtilý způsob života není tím, co je po nás žádáno, naší duší, tedy bohem. 

Tento článek pokračuje v druhém dílu.

Související