Nasazení chemických zbraní v syrském konfliktu účastníci summitu sice odsoudili, shoda už však nepanovala v tom, kdo byl za akci odpovědný. Podle tureckého premiéra Erdogana však přesto podpora zásahu mírně převládala.

Na nepřípustnosti vojenské akce bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN trvají kromě dvou stálých členů s právem veta i Indie, Indonésie, JAR, Itálie, Brazílie a Argentina. Naopak Spojené Státy, Francie, Turecko, Kanada a Saúdská Arábie zastávají názor, že je použití zakázaných chemických zbraní třeba potrestat. Ve zvláštním postavení jsou britský premiér Cameron, který sice intervenci v Sýrii veřejně také podpořil, doma však prohrál důležité hlasování v parlamentu, a německá kancléřka Merkelová, kterou za chvíli čekají veledůležité parlamentní volby.

Žádná ekonomická idylka

Ekonomická témata, kvůli nimž G20 vznikla, byla odsunuta na vedlejší kolej. Závěrečné komuniké ale bylo sepsáno a dohodnuto ministry financí už dříve, takže to ani nevadilo. Lídři G20 podpořili návrh OECD týkající za zavedení nových daňových pravidel, která by znesnadnila ukrývání peněz v daňových rájích a nutila firmy odvádět daně v zemích, kde vytvářejí zisky. Byla odsouhlasena dohoda o výměně informací o jednotlivých plátcích daní, proti které se dříve stavěla Čína.

Ani ekonomicky to samozřejmě taková idylka nebyla. Dřívější jednota daná hrůzou z nepředvídatelných následků finanční krize je tatam, každý tvrdě hájí své zájmy. Debatovalo se o důsledcích postupného zpřísňování dříve uvolněné měnové politiky USA, což má neblahý vliv na řadu rozvojových zemí. V důsledku odlivu kapitálu totiž oslabují místní měny, např. indická rupie ztratila letos pětinu své hodnoty.

Alternativa k Pax Americana není

Ukazuje se, že G20 je užitečnou platformou pro globální strategický dialog o ekonomických otázkách, protože prostě lepší fórum neexistuje. Stále však platí slova bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, která před časem pronesl na summitu G8 v Deauville, že demokratická rodina potřebuje jiné místo k setkávání, čímž jasně vyčlenil některé země z tohoto okruhu. Dnes platí, že vše z G8 na G20 přenést nelze. Například ta týkající se bezpečnosti.

Západ je oslaben ekonomickou krizí, a pokud v tom necháme Ameriku samu, tak se nám může rozsypat celá bezpečnostní architektura, na kterou dosud spoléháme. Hlavně Evropa je v oblasti bezpečnosti černým pasažérem. Musíme pokročit v koordinaci zahraniční politiky a mluvit jedním hlasem a také musíme převzít větší odpovědnost v bezpečnostních otázkách, což znamená i navýšení obranných rozpočtů.

Pokud totiž přestanou platit americké, tedy i naše bezpečnostní linie, tak bude svět velmi nebezpečným místem. Znamenalo by to, že tolerujeme používání chemických zbraní, což by mohlo povzbudit k použití podobných zbraní i další diktátory. Použitelnou alternativu vůči Pax Americana zatím nemáme. Bohužel.

Související