Diplomatické vztahy se nepěstují jen v pražských palácích, ale také na magistrátech, radnicích a obecních úřadech. Podle databáze, kterou spravuje Svaz měst a obcí, navázalo 420 českých samospráv dlouhodobou spolupráci s městy čtyř kontinentů. Chybí Jižní Amerika i Austrálie; do Afriky vede jen jedna linka z Kutné Hory do města Bamenda v Kamerunu.

Kde leží města, s nimiž česká města navázala partnerství

Data: Svaz měst a obcí ČRMagistrát hl. m. Prahyvyčištěná a spojená datazdrojový kód grafu

Nepřekvapí, že nejhustší síť vazeb spojuje Česko se čtveřicí sousedních států. V následující mapě jsme spojili linkami zeměpisné souřadnice českých partnerských obcí se všemi jejich protějšky v Německu, v Polsku, v Rakousku a na Slovensku.

Data: Svaz měst a obcí ČRMagistrát hl. m. Prahyvyčištěná a spojená datazdrojový kód mapy

Mapku si můžete přiblížit kolečkem myši nebo pomocí tlačítek + a -, která se objeví po najetí nad obrázek. Posledním tlačítkem v pravém dolním rohu ji zvětšíte na celou obrazovku, zpět do článku se vrátíte druhým kliknutím na stejné tlačítko.

V absolutních počtech oficálně stvrzených partnerství vedou Němci. Vydělíme-li ale počtem spojnic počet obyvatel sousedních států, potvrdí se, že nejtěsnější vazbu mají Češi ke Slovákům. Na druhém místě je v relativních počtech Rakousko a na třetím Polsko. Spolková republika je s jednou českou partnerskou obcí na 360 tisíc obyvatel čtvrtá.

Na horní mapě je dobře vidět, že zatímco v případě Rakouska či Slovenska funguje nejčastěji přeshraniční spolupráce na krátkou vzdálenost, hospodářská síla a kulturní blízkost německých měst motivuje k navazování spolupráce i obce hluboko v českém a moravském vnitrozemí.

Grafiku si můžete přiblížit kolečkem myši nebo pomocí tlačítek + a -, která se objeví po najetí nad obrázek. Posledním tlačítkem v pravém dolním rohu ji zvětšíte na celou obrazovku, zpět do článku se vrátíte druhým kliknutím na stejné tlačítko.
Zdroj: Hospodářské noviny

V další mapě jsme pohled rozšířili na větší část Evropy. Vidět je tradiční vztah Čechů k Francii i silná přitažlivost Itálie. Jak uvidíme v dalším grafu, partnerství navázaná s těmito dvěma státy patří také mezi nejstarší – některá trvají už půl století. Překvapí naopak nízký počet vazeb (16) k Maďarsku, coby členu Visegrádské skupiny.

Data: Svaz měst a obcí ČRMagistrát hl. m. Prahyvyčištěná a spojená datazdrojový kód mapy

Mapu si můžete přiblížit kolečkem myši nebo pomocí tlačítek + a -, která se objeví po najetí nad obrázek. Posledním tlačítkem v pravém dolním rohu ji zvětšíte na celou obrazovku, zpět do článku se vrátíte druhým kliknutím na stejné tlačítko.

Do poslední mapy jsme zakreslili úplně všechna partnerství a barevně zvýraznili ta navázaná českými městy s nejpočetnějšími mezinárodními vazbami. Souboj mezi Prahou a Brnem skončil tentokrát nerozhodně, i když hlavní město, jak se dočtete dále, má problém své mezinárodní smlouvy vůbec spočítat. Protože v databázi Sdružení měst a obcí hlavní město chybí, čerpali jsme údaje o nich přímo z webu pražského magistrátu. Kompletní tabulku všech vazeb doplněnou o hlavní město si můžete prohlédnout sami, pomocí textového pole vedle symbolu lupy je možné ji prohledávat. 

Data: Svaz měst a obcí ČRMagistrát hl. m. Prahyvyčištěná a spojená datazdrojový kód mapy

Další graf ukazuje, jak se počet uzavřených partnerství vyvíjel v čase. Z 966 vztahů popsaných v databázi jich u 80 časový údaj chybí. Nejstarší partnerství uvádí Hostouň na Domažlicku: vztah s bavorským Waldthurnem trvá prý již od založení obce v roce 1238... anebo si při vyplňování dotazníku někdo spletl kolonky.

Omylem se do databáze dostaly zřejmě i letopočty 208 (ten uvádí Blansko jako počátek svého partnerství s belgickým Frasnes-lez-Anvaing) a 37546 (počátek spolupráce Týna nad Vltavou s polskou obcí Gmina Bardo).

Když očistíme tabulku od chybějících údajů a zjevných nesmyslů, zbude nám 883 partnerství. Jejich rozložení v čase je následující:

Kolik partnerství uzavřela česká města v jednotlivých letech

Data: Svaz měst a obcí ČRMagistrát hlavního města Prahyvyčištěná a spojená datazdrojový kód grafu

Mírné oživení můžeme pozorovat v polovině šedesátých let, kdy se několika městům podařilo navázat kontakty dokonce i s kapitalistickou cizinou: Karlovy Vary uzavřely smlouvu se švýcarským Locarnem, Brno s Rennes, Kroměříž s francouzským městysem Chateaudun, Plzeň s Lutychem, Hradec Králové, Pardubice, Blansko, Znojmo či Nový Jičín s městy v Itálii. Při čtení grafu musíme vzít v úvahu, že ne všechna partnerství navázaná za komunistického režimu přetrvala do současnosti a dostala se do zkoumané databáze. Data tedy nejsou jen chybová, ale s vysokou pravděpodobností také nekompletní.

Exploze zájmu radnic o partnerství se zahraničím přišla po roce 1989 a vyvrcholila v roce 2008, kdy bylo uzavřeno 73 smluv. Od té doby počet uzavřených partnerství prudce klesá. Může za to zřejmě kombinace několika faktorů: uspokojení porevolučního zájmu o zahraniční spolupráci, zhoršení ekonomické situace (fondy pro financování obecní diplomacie vysychají a starostové mají jiné starosti) a také pomalá aktualizace databáze, do níž Svaz měst a obcí informace o uzevřených partnerstvích zanáší. 

Umí pražský magistrát počítat do patnácti?

15=14? Záhadný výpis partnerství se zahraničními městy na webu pražského magistrátuPočet formálních partnerství mezi městy není jediné ani nejlepší měřítko kvality vztahů. Její posouzení, jak ukazuje příklad z hlavního města, je úkol daleko náročnější.

Praha své zahraniční styky financuje ze čtyřsetmilionového rozpočtu Odboru kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu. Ačkoli se hlavní město snaží v posledních zprůhlednit své hospodaření a nabídnout občanům na webu "rozklikávací rozpočet", z jeho aktuální verze se nedozvíme, zda pěstování partnerských vztahů spadá do kolonky "cestovní ruch" (25 milionů korun) či "ostatní" (300 milionů korun) a kolik peněz za něj tedy hlavní město opravdu utrácí.

Na oficiálním webu Praha informuje, že má uzavřená smluvní partnerství s patnácti městy. Seznam, kde je úředníci vyjmenovávají, má však překvapivě jenom čtrnáct položek (počítejte s námi na obrázku vpravo).

Jak složité je partnerské svazky metropole vůbec spočítat, vysvítá z mimořádn spletitého popisu spolupráce se čtyřmi čínskými městy. Pro názornost ocitujme poslední odstavec, který se v magistrátním textu ze záhadných důvodů opakuje dvakrát:

V případě Pekingu a Šanghaje byla spolupráce deklarována při návštěvě delegace HMP pod vedením primátora HMP Béma v r. 2005. Navázání spolupráce na smluvní bázi s Šanghají by bylo možné pouze, pokud by některé z měst přišlo s konkrétním projektem. Město Kanton projevilo zájem o bližší spolupráci v letošním roce. Kanton se krátce po navázání kontaktu snaží navrhovat konkrétní aktivity (viz prezentace HMP v Kantonu formou 3 panelů na téma protipovodňových opatření). Taipei se v současnosti nejeví jako perspektivní partner, memorandum bylo čistě účelové z důvodu návštěvy delegace HMP pod vedením primátora Kasla na Tchajwan, od té doby neproběhla jediná společná akce.

Ačkoli je tedy spolupráce s Tchaj-pejí považována za neperspektivní, je jediná, která má pevný smluvní základ, proto ji do našeho přehledu zahrnujeme; Kanton, Peking a Šanghaj nikoli. Jako nepříliš "perspektivní" se jeví i další smluvně ošetřená partnerství hlavního města:

  • Paříž: "kontakty nejsou aktivní, prohloubení kontaktů mezi městy se nejeví jako pravděpodobné"
  • Kjóto: "v posledních letech vztahy nejsou příliš aktivní, omezují se na každoroční zdravici primátora HMP starostovi Kjóta u příležitosti oslav městské nezávislosti, či návštěv pracovních delegací"
  • Moskva: "ve vztazích lze pokračovat a dle možností je rozšiřovat, podmínkou musí být oboustranný zájem i personální pokrytí"

Hlavní město zřejmě soustředí většinu prostředků a sil na provoz a propagaci svého zastoupení v Bruselu. Také popis spolupráce s německými a americkými je o něco veselejší než u Paříže, Moskvy a Pekingu: probíhají stáže lékařů a právníků, výměnné pobyty středoškoláků i seniorů i společné výstavy.

Zajímavá je podle pražského magistrátu i skutečnost, že "radní Igor Němec pravidelně reprezentoval Prahu na šachovém turnaji politiků, který se koná v Berlíně každoročně v podzimních měsících" – v přehledu svých zahraničních vztahů ji uvádí i osm let poté, co Igor Němec pražské zastupitelstvo opustil.

Související