Triumf Angely Merkelové je jasný, s konečnými 41,5 procenta zvítězila v německých parlamentních volbách. To se jí podařilo již potřetí v historii. Nakonec ale jen těsně nedosáhne na absolutní většinu, k tomu unii CDU/CSU chybí osm poslaneckých mandátů. Merkelová tak musí najít nového koaličního partnera.

Dosavadní FDP totiž "vyhořela" a nepřekonala pětiprocentní hranici nutných hlasů pro vstup do Bundestagu. Kancléřka tak bude muset utvořit koalici. Jestli se domluví se sociálnědemokratickou SPD, nebo se Zelenými, se vyjasní v nejbližších dnech. V novém Spolkovém sněmu zasedne ještě marxistická strana Levice.

V neděli večer o koaličních variantách Merkelová odmítala mluvit s tím, že nyní je čas na oslavy a musí počkat na konečné výsledky.

Konzervativní unii vynesly hlasy 41,5 procenta německých občanů celkem 311 poslaneckých mandátů z 630, které bude mít nový Spolkový sněm. CDU spolu s bavorskou sesterskou formací CSU dosáhla nejlepšího volebního výsledku za posledních 20 let.

FDP naopak získala jen 4,8 procenta hlasů. Poprvé od vzniku SRN v roce 1949 tak bude ve Spolkovém sněmu chybět a Merkelová si bude muset hledat nového koaličního partnera. Oproti minulým volbám z roku 2009 si svobodní demokraté pohoršili o 9,8 procenta.

"FDP byla v srpnu a na začátku září ještě okolo pohodlných 6 procent. Po volbách v Bavorsku se ale dostala pod velmi silný tlak, což se posléze projevilo ve spolkových volbách. Musíme si ale uvědomit i to, že FDP byla extrémně slabá po většinu tohoto volebního období," říká Renate Koecher z Institutu pro demoskopii Allensbach.

Druhou nejsilnější stranou je SPD, která si připsala 25,7 procenta hlasů, což zajišťuje parlamentní křesla 192 poslancům. Následuje Levice s 8,6 procenta hlasů a 64 poslanci. Nejmenší stranou, zastoupenou ve Spolkovém sněmu 63 zákonodárci, bude Spojenectví 90/Zelení, kteří oslovili 8,4 procenta voličů.

Do Spolkového sněmu se těsně neprobojovala ani euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), která při své první účasti ve volbách dostala 4,7 procenta hlasů. Nováček předchozích voleb, Pirátská strana Německa, zaznamenal zisk 2,2 procenta hlasů a krajně pravicová Nacionálnědemokratická strana Německa (NPD) 1,5 procenta.

Výsledky německých voleb podle volebních obvodů

Letošní volby se kromě rekordního zisku Merkelové a debaklu FDP vyznačovaly i jinou zajímavostí. Do Spolkového sněmu usedne první poslanec s africkými kořeny v dějinách. Karamba Diaby, původem Senegalec, uspěl na kandidátce SPD. V Bundestagu hodlá prosazovat zavedení plošné minimální mzdy nebo bezplatné vzdělání pro všechny.

Nepravděpodobné spojení se Zelenými

Vzhledem k rozložení sil ve Spolkovém sněmu si budou křesťanští demokraté muset hledat nového koaličního partnera, jímž se pravděpodobně stane SPD.

Merkelová by teoreticky mohla vládu vytvořit i se Zelenými, ale kvůli zásadním obsahovým rozdílům je taková spolupráce málo pravděpodobná. Zaznělo to podle agentury DPA i z vedení Zelených v noci na dnešek.

Vznik červeno-rudo-zelené koalice, tedy spolupráce SPD, Levice a Zelených, je pak téměř vyloučena, protože spolupráci s Levicí sociální demokraté i Zelení rozhodně odmítají.

Gratuloval Hollande i Rusnok

Merkelové k jejímu vítězství už blahopřáli také nejvyšší představitelé Evropské unie nebo francouzský prezident François Hollande. S gratulací se připojil i český premiér Jiří Rusnok. Podle něj Německo čekají složitá povolební vyjednávání.

"Gratulace kancléřce k mimořádnému výsledku CDU/CSU. Vzhledem k propadu FDP bude sestavování koalice pro všechny zúčastněné docela složitý úkol. Z pohledu ČR výsledek voleb nic nemění na našich velmi dobrých vztazích," uvedl Rusnok.

Koláž titulních stran pondělních vydání německých deníků

Francouzský prezident Hollande nejen poblahopřál Merkelové k úspěchu ve volbách, ale pozval ji i na návštěvu Paříže, která by se měla podle něj uskutečnit brzy po vytvoření nové vlády.

Devětapadesátiletá Merkelová vládne Německu od roku 2005 a ziskem třetího mandátu k vedení vlády se zařadí k politickým velikánům SRN Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi.

Svého aktivního volebního práva v neděli využilo 71,5 procenta oprávněných voličů, což je jen o málo víc než v roce 2009, kdy byla volební účast rekordně nízká, pouhých 70,8 procenta. Ještě v roce 2005 se k volebním urnám vydalo 77,7 procenta dospělých Němců, v roce 2002 79,1 procenta.

Související