O autorce

Mgr. Monika Štýsová je advokátka, od roku 2007 působí v mezinárodní poradenské kanceláři Rödl & Partner. Ve své praxi se zaměřuje především na obchodní právo, veřejné zakázky a spornou agendu. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.

Podrobnější a rozsáhlejší úpravu práva obchodních společností od 1. ledna 2014 najdeme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

V zákoně o obchodních korporacích lze nalézt i novou úpravu koncernového práva, tedy práva podnikatelských seskupení.

Definici pojmu podnikatelské seskupení bychom však v zákoně o obchodních korporacích hledali marně. V nejširším slova smyslu pod tímto pojmem rozumíme seskupení právně samostatných obchodních korporací, které jsou spojeny vztahy ovládání. V podobě koncernu tvoří podnikatelské seskupení jeden celek.

Podnikatelská seskupení jsou dnes již ekonomickou realitou. Ovlivňují fungování trhu a tím i celé ekonomiky.

Vedou k efektivnějšímu a ekonomičtějšímu řízení celku, snížení nákladů a lépe chrání proti konkurenci.

Pro celek by správně fungující podnikatelské seskupení mělo přinášet řadu výhod. Pro jednotlivé obchodní korporace v rámci koncernu však může být jednání, které se zdá být výhodné pro celek, nevýhodné. A zejména na problém, jak a kdy nahradit obchodní korporaci újmu, která jí vznikla z jednání, které sice bylo výhodné pro koncern jako celek, ne však pro ni, se zaměřuje úprava koncernového práva.

Ovlivnění

Podle důvodové zprávy k novému zákonu o obchodních korporacích rozlišuje nová koncepce koncernového práva mezi dvěma stupni ovládání – ovlivněním a koncernem. Pojem ovlivnění stávající obchodní zákoník nezná. Nový zákon však s tímto pojmem spojuje dalekosáhlé důsledky.

Ovlivnění není typem podnikatelského seskupení. Oproti ovládání, které lze chápat jako dlouhodobou možnost prosazovat vliv, jde u ovlivnění o skutečné prosazení vlivu v obchodní korporaci.

Oproti stávající právní úpravě, kdy se regulace koncernového práva využila až v případě ovládání trvalejšího charakteru, zdá se, že v nové právní úpravě by se mohla použít i při jednorázovém zásahu.

K ovlivnění by mohlo dojít jak v seskupení spojeném ovládacími vztahy, tak v rámci koncernu nebo dokonce i mimo rámec podnikatelského seskupení.

Zákon detailně nespecifikuje, jakými všemi způsoby, respektive prostředky může k ovlivnění dojít.

Vlivnou osobou se rozumí každý, kdo má vliv. Nejčastěji bude vlivnou osobou většinový společník. Může to však být i věřitel, banka či příbuzný člena statutárního orgánu. Poměrně častým a obvyklým uplatňováním vlivu jsou také takzvané dvojité mandáty, kdy statutární orgán ovlivněné osoby je současně statutárním orgánem vlivné osoby. Vlivnou osobou však může být i osoba, která může mít vliv na setrvání statutárního orgánu ovlivněné osoby v jeho funkci.

Náhrada újmy

Vlivná osoba, která rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace k její újmě, má podle nového zákona o obchodních korporacích povinnost tuto újmu nahradit, ledaže prokáže, že mohla při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.

Pokud nebude újma uhrazena do konce účetního období, v němž újma vznikla, případně v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí vlivná osoba i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby.

Největším zásahem však bude přímé ručení vlivné osoby vůči věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které svým věřitelům v důsledku ovlivnění nemůže ovlivněná osoba zcela nebo i zčásti uhradit.

Výše uvedená sankční ustanovení se nepoužijí, pokud osoba řídící koncern prokáže, že újma vznikla v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern a byla nebo bude v rámci koncernu vyrovnána, přičemž nemusí být vyrovnána pouze v penězích.

Může jít o jiné prokazatelné výhody, například výhodnou smlouvu. Toto vyvinění se však nepoužije, pokud v důsledku jednání řídící osoby řízená osoba skončí v úpadku. Úpadek ovlivněné osoby může mít vůbec dalekosáhlé důsledky jak pro vlivnou a ovlivněnou osobu, tak i pro členy jejich statutárních orgánů, diskvalifikací ve výkonu funkcí a podnikání počínaje a ručení za dluhy upadnuvší obchodní korporace konče.

Dojde-li v důsledku ovládání k podstatnému zhoršení postavení ostatních společníků ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů, můžou za splnění dalších podmínek stanovených zákonem tito společníci požadovat, aby byly jejich podíly v ovládané osobě ovládající osobou vykoupeny, a to za přiměřenou cenu.

Zrušení stávajícího občanského zákoníku a obchodního zákoníku, a spolu s nimi řady dalších předpisů či jejich částí, a jejich nahrazení novými je bezpochyby největší soukromoprávní revolucí posledních let. Jak se zdá, došlo v rámci tohoto převratu k zpřísnění úpravy koncernového práva. Zda bude funkční a konkurenceschopné, ukáže až praxe.

Tento článek vznikl ve spolupráci s odborným měsíčníkem

 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.