To je zvláštní! Dal jsem si v létě tu práci, abych sledoval jmenování vlády pana premiéra Rusnoka na Hradě. Ze všech ministrů, kteří přejímali jmenování, pan ministr Žák přejímal svou funkci s viditelným požitkem, který se nedal přejít bez povšimnutí. Odsunul židli, posadil se, uvolnil si knoflík saka a použil hradní plnicí pero, podepsal se a pak pečlivě kolíbkou podpis osušil. V té chvíli mne upoutal jeho výraz a řekl jsem si, že budu práci tohoto ministra pozorovat pečlivěji. A po úterku jsem si dal den oddech, abych neplácl nějakou hloupost.

Ale jsem více a více přesvědčován o tom, že mou pozornost ministr neupoutal náhodou. Smršť odvolání, která následovala až do dnešního dne, dosvědčuje, že se ministr pokouší zachránit svět. Pozor, nezpochybňuji, že v sektoru dopravy neprobíhaly některé nehospodárné a jinak cinknuté - jak se dnes říká - projekty. To jistě ne. Ale takhle divadelní činy poutají pozornost. A mám tu chybu, že jsem na to citlivý.

Zůstaňme u toho pojetí rváče. Když se jako rváč představí ministr vlády v demisi, který má umetenou cestu do médií a je mediální jedničkou vlády v demisi, pak si o pojetí rváče můžeme myslet cokoliv. Padesát dalších by se takto rvalo, když má duchovní podporu prezidenta, jak říká ministr Žák. Zcela jistě to ale deformuje pohled na všední život, ve kterém je dnes potřeba rváčů a bojovníků v předem téměř prohraných bitvách. V pozici pana ministra ale nejde o rváčství, jde o pozérství, které se dělá nesmírně lehko. A proto je působení tohoto člověka potenciálně nebezpečné a lidé by si na něj měli dát pozor.

Související