Vypadalo to jako skvělý plán: nechat Bohuslava Sobotku vyhrát volby se slabým výsledkem, hned toho využít, překvapit stranu rychlostí a razancí a okamžitě po volbách mu podrazit nohy a pokusit se ho vystřídat. Ten, kdo znal Michala Haška před takovými deseti lety, nevěřil by, že by někdy byl něčeho takového schopen.

Poprvé jsem ho zaznamenal právě někdy v té době. Vzpomínám si, že jsem v předsálí Poslanecké sněmovny hovořil s Marií Richterovou, asistentkou tehdejší poslankyně Petry Buzkové, a po chvíli okem zpozoroval, jak za ní vykukuje nesměle vyhlížející mladíček. Když ho zmerčila i Marie, otočila se k němu, vzala ho za rukáv, přitáhla k nám a řekla směrem ke mně: „To je Michal Hašek, naše nová poslanecká naděje.“ Hašek mi podal ruku, zčervenal a řekl „Dobrý den“. Na nic dalšího se nezmohl, dál jen jaksi útrpně sledoval, jak pokračujeme v rozhovoru.

Červenání byla věc, kterou si na něm z té doby pamatuji nejvíce. Byl až neobvykle nesmělý a plachý. Nedlouho poté, co jsme si potřásli rukou, jsem Haška potkal znovu. Opět během schůze sněmovny. Potřeboval jsem zjistit detaily z dopoledního jednání klubu ČSSD, takže jsem Haška prostě oslovil. Byl zjevně zaskočený. Opět zrudl, couvl dokonce krok dozadu a se zjevným zakoktáním se pokusil vymluvit, že na klubu nedával příliš pozor a není tedy schopen říct nic konkrétního. Přestal mě tehdy zajímat. Buď nic neví (takových byla mezi poslanci většina), nebo je příliš bojácný na to, aby stálo za to pokoušet se z něj páčit nějaké informace do mých článků.

Byla chyba takhle pustit Haška ze zřetele. Byl už tehdy mnohem mazanější, než jak vypadal. Vše se změnilo s příchodem Jiřího Paroubka v roce 2005. Ten přišel do čela ČSSD po pádu Stanislava Grosse bez spojenců a potřeboval si rychle nějaké vyrobit. Mladý a zdánlivě neškodný Hašek byl dobrou volbou. Navíc byl z Moravy, což bylo pro „Pražáka“ Paroubka a jeho vnitrostranický boj o moc velmi dobré. Povýšil Haška na předsedu klubu a hlavně pořádně zapracoval na jeho řečnických schopnostech, sebevědomí a vystupování vůbec. (Dodnes lze v Haškově projevu najít dost z Paroubka, jeho velkého učitele.)

A z Haška se opravdu stal výrazný lídr ČSSD. Sociální demokracie měla tehdy ve sněmovně jako opoziční strana tři hlavní křiklouny, kteří zvlášť v živých přenosech vynikali: Paroubka, Ratha a Haška, přičemž Hašek působil díky své vizáži venkovského chlapce nejsympatičtěji.

Došlo k pozoruhodné proměně. Ale důležité je, že nejen pokud jde o používání těch viditelných zbraní politika. Hašek se ukázal jako obrovský taktik. A také jako muž s velkými ambicemi. Chtěl se stát předsedou. A to už v době, kdy by se taková snaha zdála naivní a směšná. Už někdy v roce 2007 usoudil, že Paroubka, který byl tehdy poměrně silný, neporazí z Prahy a sněmovny, ale spíše z regionů. O rok později kandidoval na jižní Moravě na hejtmana a stal se jím. A o pár měsíců později se vzdal i mandátu poslance.

Byl to ale jen zdánlivý ústup do Brna. Jako hejtman a navíc i šéf celé hejtmanské asociace se dostal mnohem blíž k regionálním lídrům ČSSD. A kdo je klíčový pro všechny vnitrostranické volby a hlasování? Zároveň k sobě nenápadně přitáhl někdejšího hlavního Paroubkova taktika Jaroslava Tvrdíka, který miluje zákulisní hry (bez ohledu na to, jak dobře mu jdou) a utvořil několik velmi důležitých spojenectví. Například s akčním brněnským primátorem (jakkoli působí legračně, není radno ho podceňovat, umí skvěle oslovit typického voliče ČSSD) nebo s jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou.

A pak si získal také to, čemu se dříve (a dnes už možná znovu) říkalo Zemanovo křídlo. Jeho podporovatelem se stal například populární Zdeněk Škromach.

Protivníci jsou zjevní, Sobotka a to křídlo, kterému se dříve říkalo například Špidlovo nebo prostě antizemanovské.

Hašek už na předsedu ČSSD jednou kandidoval. Na jaře 2011. A mnoho nechybělo, aby porazil zjevnějšího čekatele na post lídra Sobotku. Hašek se ale zachoval jako šachista. Trpělivě vyčkával a aktuální povolební puč ve vedení ČSSD je vlastně jen logickým vyústěním jeho desetiletých nenápadných ambicí.

Znovu ale nemusí uspět. A to dokonce přesto, že má za zády prezidenta Miloše Zemana. Jednal s ním tajně za Sobotkovými zády už pár hodin po volbách a jen pár hodin předtím, než předsednictvo strany vyzvalo Sobotku k rezignaci. Jenže ani tak velký taktik, jako je Hašek, nečekal, že se kvůli Sobotkovi, tedy spíše proti Zemanovi, bude dokonce demonstrovat před Pražským hradem.

Související