Voličky a voliči dali najevo – ještě jasněji než v roce 2010 –, že o „stálice“ politické scény nemají příliš velký zájem a své naděje upnuli k nově vzniklým politickým subjektům. ANO 2011 dokonce získalo druhý největší počet hlasů, odstup za ČSSD činil jen necelé dva procentní body.

Co však tyto změny přinesou v souvislosti se zastoupením žen v politice, ukáže nejspíš až čas. Netrpělivě také čekáme, jak se změní zastoupení žen ve vládě, kde je nyní pouze jediná ministryně (což může být považováno za úspěch s ohledem na to, že vláda sestavená po volbách v roce 2010 byla čistě mužská). Zatím můžeme jen konstatovat, že tentokrát se naše prognózy potvrdily a zastoupení žen v dolní komoře parlamentu skutečně kleslo – z 21,5 % před volbami na 19,5 %. V mezinárodním srovnání se tak Česká republika propadla z 61. na 73. místo, které bude sdílet společně s Hondurasem. Další propad ji pak může kvůli výsledku voleb čekat i v žebříčku Světového ekonomického fóra, kde se letos posunula o deset míst směrem dolů – a to i při zohlednění zastoupení žen ve Sněmovně ještě před volbami.

Oproti našim očekáváním však propad zastoupení žen ve sněmovně nakonec nebyl tak velký, jelikož jak ANO 2011, tak Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, měly relativně dobré zastoupení žen na předních pěti místech kandidátních listin – shodně 23 %. Naopak hned tři strany, které byly zastoupeny v rozpuštěné dolní komoře a s nadějí na vyšší či nižší překročení 5% hranice opět kandidovaly, totiž nominovaly méně žen než v předchozích volbách.

V roce 2010 přitom ke konečnému počtu 44 poslankyň významně napomohly preferenční hlasy – celkem 14 žen dostalo mandát právě díky přímé podpoře voličů a voliček. Ženské kandidátky byly při získávání preferenčních hlasů úspěšnější než jejich mužští kolegové.

Letos preferenční hlasování zafungovalo zcela opačně. Celkem osm kandidátek bylo při rozdělování mandátů „přeskočeno“ mužskými kolegy z nižších příček kandidátních listin. Díky preferenčním hlasům tak nakonec v Poslanecké sněmovně usednou jen čtyři kandidátky z původně nevolitelných míst: Jana Pastuchová (ANO 2011), Marie Benešová (ČSSD), Alena Nohavová (KSČM) a Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM). Největší podíl preferenčních hlasů ze všech zvolených poslankyň získala volební lídryně ODS Miroslava Němcová.

K tomu je však potřeba dodat, že voličky a voliči v porovnání s předchozími volbami obecně méně „kroužkovali“. Zatímco v roce 2010 získalo díky preferenčním hlasům mandát celkem 50 kandidujících, tedy celá čtvrtina Sněmovny, letos to bylo téměř o polovinu méně. Z původně nevolitelných pozic získalo mandát celkem 27 kandidujících – 23 mužů a 4 ženy. Kdyby tedy záleželo pouze na pořadí na kandidátních listinách, bylo by zastoupení žen ve Sněmovně shodné jako po volbách v roce 2010 – činilo by 22 %.

Z toho plynou dva závěry. První je, že voliči a voličky dali důvěru novým hnutím, místo aby vybírali z nabídky stran, které na české politické scéně působí tradičně. Druhým je vzkaz politickým stranám, aby na přední místa umisťovaly ženy nejen jako vábničky či loutky (tedy proto, že to dobře vypadá), ale aby nominovaly takové osobnosti, které mají podporu a důvěru veřejnosti. Nejsilněji to dalo najevo voličstvo ČSSD, které z předních pozic „sesadilo“ celkem pět kandidátek v různých krajích. Že nominace výrazné ženské osobnosti může pozitivně zafungovat, potvrdil i volební úspěch Miroslavy Němcové. 

Je také možné, že jednou z příčin toho, že ženy tentokrát v získávání preferenčních hlasů tak úspěšné nebyly, může být i negativní zkušenost s působením Věcí veřejných. Tato strana totiž svoji image na silném ženském zastoupení hodně stavěla. Její následné působení ve sněmovně, především aféra kolem Kristýny Kočí, ale mohlo političky v očích veřejnosti zdiskreditovat.

Jak tedy bude nově zvolená sněmovna vypadat z hlediska zastoupení žen? Nejvíce jich bude zastupovat KSČM – 11 poslankyň tvoří celou třetinu získaných mandátů strany. K tomu výrazně přispělo i uplatňování závazného doporučení nominovat alespoň jednu ženu do třetího místa na kandidátkách. Druhý nejvyšší počet poslankyň (10) bude mít ANO 2011. Naopak čistě pánský poslanecký klub má KDU-ČSL. Je to o to smutnější, že v této straně ženy tvoří dokonce nadpoloviční většinu členské základny.

Podrobnou analýzu výsledku voleb si můžete přečíst na webu Fóra 50 %.

Výsledky voleb a zastoupení žen v PS PČR v roce 2013

Politická strana nebo sdružení

Zisk hlasů ve volbách (%)

Podíl kandidujících žen (%)

Zisk mandátů celkem

Počet mandátů obsazených ženami

Zastoupení žen v poslaneckém klubu (%)

ČSSD

20,45

24,49

50

6

12,00

ANO 2011

18,65

20,82

47

10

21,28

KSČM

14,91

27,99

33

11

33,33

TOP 09

11,99

18,37

26

7

26,92

ODS

7,72

23,62

16

3

18,75

Úsvit

6,88

22,51

14

2

14,29

KDU-ČSL

6,78

21,87

14

0

0,00

Celkem


26,92


39

19,5

Zdroj: ČSÚ

Letošní volby opět jasně ukázaly, že v otázce zastoupení žen nelze spoléhat na tzv. přirozený vývoj. Výsledky voleb jsou závislé na řadě předem mnohdy nepředvídatelných faktorů, nelze tak spoléhat na to, že se zastoupení žen bude postupně stále zvyšovat. Ani preferenční hlasování není spolehlivým nástrojem prosazování žen do zastupitelských orgánů. To se projevilo již v loňských krajských volbách a letošní předčasné volby do sněmovny to jen potvrdily. Znovu tak musíme konstatovat, že je nezbytně nutná systémová změna.

Čas na kvóty v politice nastal již dávno – teď je potřeba, aby se našli politici a političky, kteří budou mít odvahu je prosadit. Rády jim v tom pomůžeme.