Možná jsou na vině jen mé papírové uši, protože mi nesedí, když se ve čtvrtečních zpravodajských blocích médií veřejné služby ozývalo opakovaně, že v Řecku se už konečně ruší v červnu uzavřená televize ERT, podle tamní vlády jurský park. Naše Česká televize v anotaci Událostí, komentářů napsala: Řecká policie obsadila budovu státní televize. Zaměstnanci totiž odmítali ukončit vysílání. O tom rozhodl už v červnu premiér Antonys Samaras z úsporných důvodů. Odbory a svaz novinářů svolaly před sídlo televize demonstraci. Několik lidí bylo zadrženo. Moderátor Lukáš Dolanský zažongloval ve svých otázkách s pojmy, jako by byl výraz státní to samé co veřejnoprávní. Sledovat jej můžete přibližně od 37:00 minuty záznamu. Přizvaný politolog a publicista řeckého původu Thomas Kulidakis však byl důsledný a mluvil o televizi veřejnoprávní. Jak to tedy je?

Český rozhlas napsal v titulku svých zpráv 11. 6. 2013: Řecká vláda zastavila vysílání státní televize a rozhlasu, ale 7. 11. 2013 už v dopolední zpravodajské relaci i ve večerním Stalo se dnes 7. 11. 2013 zpravodajka Soňa Dorňáková - Stamu informovala o situaci před budovou bývalé veřejnoprávní televize v Řecku, odkud policisté vyvedli bývalé zaměstnance. V titulku zprávy na webu Českého rozhlasu bylo ve stejný den správně napsáno: Řecké zásahové komando obsadilo budovu zrušené veřejnoprávní televize.


Zmatek měla i soukromá média: Portál iHned tvrdil v nadpisu ve čtvrtek 7. 11. 2013 toto: Zrušená řecká státní televize vysílala dál. Budovu obsadilo policejní komando. A v textu: Řecká policie zaměstnancům zrušených veřejnoprávních médií nařídila opustit budovu a ukončit internetové vysílání, ve kterém zaměstnanci pokračovali i bez státních financí. Zadrženi byli čtyři lidé. Provoz řeckého veřejnoprávního rozhlasu a televize vláda ukončila v létě.

Že v tom měl nepořádek Miroslav Sládek v zajímavém Duelu ČT z roku 1993, kde mluvil s Milošem Zemanem, to je pochopitelné. Moderátor pořadu Milan Šíma mu tehdy jasně vysvětlil, že žádnou státní televizi už tu nemáme. Najdete to v záznamu přibližně ve 4:30 minutě. Ale to, že v tom budou mít zmatek ještě dnes politici a někdy i sami novináři, to je na pováženou.

A v předvolebním Speciálu Martina Veselovského z 1. 10. 2013 se bez uzardění přiznávali Ivan Krejčí z ČSSD a František Mikeš z ODS, že politické strany měly v mediálních radách své zástupce. Najdete to přibližně 49:20 minutě. Ptal bych se: Mají tedy tedy mediální rady bdít nad dodržováním zákonnosti, nebo mají prosazovat zájmy politických stran? Když se Martin Veselovský významně ptal, jak to mysleli, začali pánové mluvit o odbornosti členů těchto rad.

Nechci se dávat na žádnou stranu a nevyvolávám hysterie. Nepočítám s peticemi a demonstranty. Myslím jen na tu stádní mentalitu, ve které je to vlastně jedno, jak tvrdil ve zmíněném pořadu ČT Miroslav Sládek. Státní nebo veřejnoprávní... V době, kdy se rozdělují posty ve sněmovně a bude se chystat vláda, záleží na detailech. Když se teď rozdávají karty výkonné moci, budou se brzy rozdávat karty i v médiích veřejné služby. A právě proto by se mělo mluvit, přemýšlet i jednat jasně a přesně. Veřejnoprávnost je drahým pokladem demokracie.

---

Když si tak čtu diskusi a sleduji poznámky, které mi ke článku chodí, píšu ještě dodatek (8.11.2013, 17:39)
1. Když si plete pojmy farář, myslící posluchači odejdou. Hlasují nohama. V nejlepším případě, za farářem posluchači zajdou a upozorní jej, že se mýlí. Nebo, že se nepřesně vyjádřil a má svá slova doplnit. Já preferuji přímý kontakt. U mne se mohou lidé ozvat při kázání...
Když si plete pojmy pracovník médií veřejné služby, pak mu čočka objektivu či mikrofon nenaplácají, žurnalistické bratrstvo asi mávne rukou. Bezobratlé rady to ani nezaznamenají... Ale v popsaných případech se přece někdo mýlil a z pozice pedagoga se zavádějícím způsobem vyjádřil. Přál bych si, aby si povýšené mediální kněžstvo občas uvědomilo, že Eliáš není Jeremjáš, i když to zní podobně. A taky že to byli zcela jiní lidé a že tedy záleží na tom, zda je něco státní a něco veřejnoprávní, či lépe veřejná služba.

2. Z debaty vidím, že pojmy veřejnoprávní (veřejné služby) a státní jsou skutečně nejasné a bez obsahu. Mýlil jsem se a omlouvám se, že jsem předpokládal samozřejmé pochopení. Tak pokus o definici: Státní média mají na starost propagandu, hlásají to, co si stát a jeho současní vládci myslí. Takové médium v České republice nemáme (doufám) Média veřejné služby, či veřejnoprávní, jsou vymezena zákonem jak ve formě financování, tak výkonu. Dělají to, co by jiný nedělal, protože to nepřináší žádný přímý ekonomický výsledek. Taková média přinášejí zprávy, nikoli propagandu. A taková média mají být pod dohledem ekonomickým, programovým a etickým. Mají mít dostatečně široké a pravomocemi vybavené správní a dozorčí rady. A tady si myslím, že je nutné to opakovat, protože si čím dál tím více lidí říká, že ta demokracie je moc pomalá a že to nemá cenu a stejně to nejde... A já říkám, že to jde a nejenom v médiích.