Mezi roky 2009 až 2012 zadala ministerstva zakázky na informační a komunikační technologie za 11 miliard korun. Bez výběrového řízení bylo přiděleno 62 procent z nich.

V případě ministerstva obrany činil podíl IT zakázek zadaných bez otevřené soutěže dokonce 72 procent. Údaje v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Podle ministerstva jde o zkreslené údaje. Ve sledovaném období bylo podle něj zadáno několik set zakázek a ne jen 120, jak tvrdí NKÚ. 

"Úřad nebral v potaz zakázky realizované cestou elektronických tržišť, na kterých je MO největším zadavatelem z celé státní správy. Pokud by NKÚ do kontroly zahrnulo i tyto zakázky, bylo by výsledné procento zakázek bez otevřené soutěže mnohem nižší než 72 procent," uvedlo ministerstvo.

Ve dvou případech podle úřadu došlo i k porušení zákona o veřejných zakázkách. Konkrétně ministerstvo obrany nevysoutěžilo pořízení softwarových produktů celkem za 88 milionů. "Za této situace nelze zcela vyloučit možnost, že rozpočtové prostředky byly použity nehospodárně," upozornil NKÚ.

Také s tímto závěrem ministerstvo nesouhlasí. "Šlo o zakázky na rozšíření již používaného softwaru do systémů zabezpečení provozu, kde integrátorem a dodavatelem s autorskými právy byla společnost HP, na kterou přešla práva po fúzi s firmou EDS," sdělil ČTK mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Většina výběrových řízení byla s výjimkou

Na většinu přidělených zakázek uplatnilo ministerstvo obrany výjimku, zákon při jejich zadání bez soutěže tedy neporušilo. Kontroloři zjistili, že v 99 procentech případů se konečné ceny shodovaly s cenami předpokládanými.

NKÚ ale uvedl, že tento postup nemusí být hospodárný, protože ministerstvo při stanovování předpokládaných hodnot dodávek vycházelo z cen, které v podstatě určil současný dodavatel.

Od té doby, co ministerstvo informační systémy pořídilo, podle NKÚ nikdy neprovedlo srovnání cen dodávek aplikačního programového vybavení s jeho obvyklou cenou.

"Při až dvacetileté závislosti na jednom dodavateli hodnotí NKÚ stanovování cen ve spolupráci s dodavatelem jako nesystémovost, která vytváří prostředí s rizikem nehospodárného vynakládání prostředků státního rozpočtu," uvedl úřad.

Ministerstvo ovšem uvádí, že ve většině případů jsou nabídky dodavatelů vyšší než jím plánované finanční prostředky. "Při jednáních o uzavření smlouvy pak resort obrany na jedné straně přistupuje v řadě případů k redukci svých požadavků, stejně tak dodavatel je nucen zohlednit resortem obrany vyčleněné finanční prostředky," uvedl Pejšek.

S veřejnou zakázkou se cena snižuje

Vliv otevřeného řízení na snížení ceny zakázky dokládá mimo jiné studie Evropské komise, podle které zdvojnásobení počtu účastníků v soutěži snižuje hodnotu zakázky přibližně o devět procent, upozorňuje NKÚ.

"Ministerstvo obrany si tento efekt ověřilo na zakázce na nový informační systém, kterou vypsalo v roce 2013. V otevřené soutěži vítězná nabídka nakonec dosáhla pouhých 37 procent předpokládané ceny," dodal úřad.

Celkem zadala v letech 2009 až 2012 všechna ministerstva zakázky za 52 miliard korun. Bez výběrového řízení bylo přiděleno 37 procent z nich.

Související