Se zraky upřenými na kyjevský Euromajdan a ruské olympijské Soči mohou uniknout některé zprávy, které mají pro střední Evropu větší význam než aktuální stav barikád v Kyjevě nebo počet medailí a nedokončených hotelových pokojů v subtropickém dějišti zimní olympiády.

Několik nenápadných zpráv ukazuje, že polská snaha omezit svoji závislost na vrtošivosti ruských dodávek plynu přes nestabilní Ukrajinu letos přinese zásadní výsledky.

Prvního dubna se dosud jen měřicí německo-polská pohraniční stanice Mallnow u plynovodu Jamal změní v místo, kde se bude moci obracet tok plynu podle potřeby. Nepůjde tak jen z východu na západ, jako dosud, ale i pokud bude nutné, ze západu na východ. Půjde tak o druhé přímé polsko-německé plynové spojení. Aukce pro první dodávky se má konat 24. února. To první propojení ve Slezském Lasówě má letos být také zásadně rozšířeno.
Z německé strany sice plynovod do Mallnowa operuje firma GASCADE Gastransport GmbH, společný podnik německého koncernu BASF a ruského Gazpromu, ale musí se řídit pravidly Evropské unie.

A podobně jako Česko, které má spojení přes plynovod OPAL na německo-ruský plynovod Nord Stream, tak Polsko získalo záruku, že svému největšímu odběrateli, tedy Německu, Kreml nebude při dodávkách plynu dělat skopičiny podobné těm, které dělá při přerušování dodávek a navyšování ceny středoevropským státům nebo zmíněné Ukrajině.

Druhé důležité datum je 30. prosinec letošního roku. To má být zprovozněn dlouho plánovaný a o půl roku zpožděný první polský terminál na zkapalněný plyn LNG, který se staví v severopolském Svinoústí. Varšava už má nasmlouvané dodávky z Kataru a terminál je zamýšlen i jako vstupní bod širšího severojižního plynového propojení přes Česko a Slovensko.

Třetí věc zatím nemá konkrétní datum, ale zato velký potenciál. Nový polský ministr životního prostředí Maciej Grabowski oznámil, že urychlí práce na nových zákonech, které mají regulovat očekávanou těžbu břidličného plynu v Polsku. Poté, co jedna z firem, které provádějí průzkum – San Leon Energy – před dvěma týdny oznámila, že narazila na slibné ložisko, je to výrazně pozitivní zpráva pro plyn z polských břidlic.

Poláci v tomto ohledu dosáhli úspěchu také na evropské úrovni, protože Evropská komise slíbila, že připraví evropskou legislativu pro těžbu břidličného plynu. Bude to sice podle očekávání tvrdá regulace, ale hrozilo, že unie po vzoru některých svých členů těžbu znemožní úplně.

Ministr Grabowski dostal při nedávné rekonstrukci vlády od premiéra Donalda Tuska jasný úkol: zrychlit dosud váznoucí legislativní proces a vytvořit pro firmy co nejpřijatelnější prostředí poté, co několik západních těžařských společností z Polska kvůli slabým výsledkům průzkumů a právní nejistotě odešlo. Vláda odešle návrh očekávaných zákonů, které mají určit účast státu a způsob zdanění při těžbě, do parlamentu během dvou týdnů.

Každá ze tří zmíněných událostí je jen malým střípkem do mozaiky polské energetické bezpečnosti. Zhruba třetinu domácí spotřeby těží Poláci doma, zbytek dovážejí, v drtivé většině z Ruska. Dlouhodobý kontrakt na dovoz ruského plynu končí v roce 2022. Pokud bude pokračovat globální trend levného LNG plynu (díky břidličnému plynu z USA má Katar a další producenti mnoho volných kapacit) a pokud se opravdu zrychlí průzkum a možná těžba domácího břidličného plynu, má Polsko v následujících letech šanci prožít opravdovou plynovou revoluci. A po vstupu do EU a NATO se zbavit poslední velké závislosti na Rusku.