Po deseti letech členství už hodně z optimismu vyvanulo. Přestože je Česko bezesporu bohatší, než bylo v dubnu roku 2004. V eurech vyděláváme v průměru o osmdesát procent víc, a platy tak - z velké části díky postupně sílící koruně - rostly citelně rychleji než v celé unii. Srovnatelní sousedé, jak Slovensko, tak Polsko, však poslední dekádu využili efektivněji.

První roky členství v elitním evropském klubu se z dnešního pohledu dokonce blížily hospodářskému zázraku. Jenže ten se pod náporem finanční krize a ekonomických otřesů konce dekády změnil v dlouhotrvající recesi. Pesimistický pohled na tuzemskou ekonomiku převládl a domácí obtíže se promítly i do sílící skepse, s jakou veřejnost, i ekonomická, vnímá členství v EU.

Vidět je to i na čtyřech mapách, do nichž jsme promítli data Eurostatu o hrubém domácím produktu a kupní síle obyvatelstva v regionech Evropské unie v roce 2011 a o deset let dříve (novější údaje v tomto stupni podrobnosti nebyly v době přípravy map k dispozici). Podívejte se sami: zkuste mapy myší posouvat a uvidíte, které části Evropu rostly nejrychleji a které spíše stagnovaly (regiony jsou vybarvené podle výše hrubého domácího produktu na obyvatele).

1. Porovnání HDP

2. Porovnání kupní síly

3. Změna HDP

4. Změna kupní síly

 

 

 

 

Související