Nejdříve na úvod smysl tohoto komentáře. Jeho cílem není polemizovat s celým článkem autorů, ale pouze se podívat na konkrétní tvrzení autorů blíže a tak snad objasnit, za jakých teoretický okolností jsou tato tvrzení pravdivá. To umožní ukázat, proč nesouhlasíme s těmito tvrzeními a následnými závěry autorů.

 

Hlavní tezí autorů je, že indikátory publikované studií Evropských hodnot (…) jsou „problematické“. Nejen, že jsou problematické, ale podle autorů jsou evidentně natolik problematické, že „jsou v podstatě k ničemu“. S prvním tvrzením plně souhlasím, jelikož dané indikátory jsou opravdu problematické. Konečně, to je bohužel povahou indikátorů - být problematickými, zvláště pak těch z oboru politologie. Jistě se shodneme i na tom, že „[p]ráci poslance jakéhokoliv zastupitelského sboru nelze měřit v počtech projevů či předložených dokumentů“, i když bych dodal, že pouze nelze plně měřit.

 

Avšak z těchto pozorování nevyplývá, že dané indikátory jsou k ničemu. V situaci nedokonalých informací agentů, kteří rozhodují (tj. v našem případě voličů), je otázka hodnoty indikátorů závislá na jejich vztahu k veličinám, které nás ve skutečnosti zajímají (tj. v našem případě kvalita práce poslanců). Zásadní je, použijeme-li statistickou terminologii, zda jsou dané indikátory pozitivně či negativně korelované s kvalitou práce poslanců. Pokud jsou korelovány negativně a voliči si toho nejsou vědomi, pak je daný signál v podobě našich indikátorů opravdu horší než žádný signál.

 

Pokud je tato korelace nulová, pak je daný signál opravdu „v podstatě k ničemu“. Leč existuje i možnost, že je daný signál pozitivně korelován s kvalitou práce poslance, a v tu chvíli nabývají dané indikátory pozitivní hodnoty pro informované rozhodování voličů, jelikož volič může na základě takového signálu/indikátoru v průměru dělat správné úsudky o kvalitě práce poslanců. V takovou chvíli je opravdu lepší mít „alespoň nějaké informace, třebaže zavádějící“.

 

V otázce, zda by tedy tyto „pokřivené statistiky“ měly či neměly být vodítkem pro rozhodování voličů, veskrze záleží na tom, jestli jsou dané indikátory dobrým či špatným signálem. Za přípravou těchto indikátorů a celé studie stojí naše přesvědčení, že jsou dané indikátory pozitivně korelovány s širší kvalitou práce poslance. Toto přesvědčení může být samozřejmě mylné, leč nemůže být a priori odmítnuto bez jakékoli argumentace.

 

Bohužel toto přesně učinili autoři daného článku. Samozřejmě bychom velice uvítali, pokud by autoři přišli s argumentací, která by jasně ukazovala, proč se domnívají, že naše přesvědčení není pravdivé. To by pak mohlo vést k vytvoření indikátorů, které by takovou podmínku splňovaly. Do té doby zůstaneme u našeho přesvědčení.

 

P.S.: Hlavním autorem dané studie je můj bratr Jan Kovář, Ph.D. Autoři můžou toto považovat za problematický signál a je na jejich posouzení, zda je to signál korelovaný či ne s relevantními faktory.

Co všechno think-tank Evropské hodnoty během kampaně udělal, si můžete projít zde.

Celou kritizovanou studii si můžete přečíst zde. Obdobné připomínky jsme očekávali, proto jsme na ně již odpověděli dopředu.

 

 KAMIL_WEB

Kamil Kovář působí na CERGE-EI a jako ekonomický analytik think-tanku Evropské hodnoty.

Související