Za tu dobu, co se veřejně angažuji, hlavně v posledních čtyřech letech, kdy se snažím spolu s dalšími snažíme přimět stát, aby zreguloval tvrdý hazard, jsem si prošel ledasčím. Jsem tedy i na denuciace, urážky a pokusy o znevěrhodnění a nutnost být ve střehu celkem zvyklý. Pokud tedy zrovna moji manželku nepronásleduje Superb se zatmavenými skly bez registrační značky, jak se stalo letos v lednu, nechávají mne ataky proponentů hazardní mafie klidným. Teď, když vyšlo najevo, že mám před podpisem smlouvy s Úřadem vlády na protikorupční poradenství premiéru Bohuslavu Sobotkovi, jsem se stal o to zajímavější kořistí. 

Začalo to už před čtvrt rokem pomluvačným a místy nepravdivým článkem o Matějovi Hollanovi, v němž jsem se v druhém plánu také ocitl. Je v něm citován například můj letitý kamarád a t.č. národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Když jsem se ho pak ptal, co má jeho Eurem otištěná citace znamenat, řekl mi, že půlku té citace neřekl vůbec a druhá je hrubě dezinterpretována. Pan Holec nebyl schopen Vobořilovu citaci, ani to co leckdy svévolně vkládá do úst Matějovi, dokázat, jednoduše proto, že si nic nenahrával. A proto si citace musel vycucat z prstu. V článku je pak několikrát citován hazardní lobista Andrej Čírtek a je celkem evidentní, že další informace, názory a závěry, se kterými pan Holec pracuje, pochází z části od něj. 

Pro nový článek o mne pan redaktor Holec ale ještě zesílil kadenci.

Pokud jde o urážky na moji hlavu, subjektivní či politická hodnocení, nechávám to bez komentáře. Nepotřebuju se obhajovat, mluví za mne a moje spolupracovníky postupně přicházející výsledky práce, což se právě odráží i v zesílené reakce hazardní lobby. A také jsem jen normální člověk, občas se zmýlím a mám svoji hlavu, je tedy myslím v pořádku, že v něčem, co dělám a co si myslím, se mnou nemusí všichni souhlasit. 

Docela mne však namíchlo, že si pan Holec, při té snaze vylít mi na záda kýble špíny, nedal ani tu práci, aby alespoň  seděla věcná fakta. Jedno tvrzení po druhém tedy někdy více a jindy méně stručně postupně rozeberu. Pověst a osobní integritu mám jen jednu a proti faktickým lžím a dezinterpretacím se musím bránit, aby se neujaly.

Takže postupně - rozdělil jsem to na dvě skupiny tvrzení: více a méně závažná. Připojuji také kompletní odpovědi na dotazy, které jsem panu Holcovi poskytl, včetně otázek, které nakonec pro článek nijak nezpracovával. 


K tvrzení, že brněnská Mendelova univerzita i Masarykova univerzita dementovaly, že bych na těchto školách přednášel:

Na Mendelově univerzitě jsem měl v letech 2012 - 2013 několik přednášek v předmětu Veřejná správa, moje přednášky zajišťoval garant předmětu Ing. Mgr. Jan Přenosil, Ph.D. 
Podle informace od pracovníka rektorátu pana Víta Čermáka mediální oddělení univerzity rozhodně moje přednáškové angažmá nedementovala, pouze mu sdělila, že to není schopná potvrdit ani vyvrátit. Tuto informaci poskytla kolegyně pana Čermáka v době jeho dovolené, jinak by pan Holec dostal rovnou potvrzeno, že jsem na Mendlovce přednášel, tuto skutečnost ostatně před pár týdny pan Čermák potvrzoval i vedení Úřadu vlády ČR.

Pokud jde o přednášení na Masarykově univerzitě, cituji celou odpověď, kterou jsem dal 30. května panu Holecovi:
"Šlo o vystoupení ve výuce Kabinetu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě MU před cca dvěma a půl lety (referenci vám podá Vlaďka Zbiejczuk Suchá) a o pár měsíců později o účast na panelové diskuzi o Žít Brno na Fakultě sociálních studií MU, kterou jsem zahajoval připraveným výkladem k tématu. Dříve, v r. 2004, jsem vystoupil na MU na besedě k tématu přestavby železničního uzlu. 
(Dále jsem například vloni na podzim pořádal na půdě Fakulty sociálních studií MU třídenní vzdělávací akci nazvanou "protikorupční festival Projektovat a stavět", viz www.projektovatastavet.cz. Před dvěma týdny jsem ve spolupráci s tamní katedrou žurnalistky a nových médií na FSS MU zorganizoval besedu s vydavatelem a šéfredaktorkou tabletového magazínu Dotyk.) 
Nicméně uznávám, že použitá formulace mohla být matoucí, protože jsem na Masarykově univerzitě skutečně nikdy nebyl v pozici řádného vyučujícího, šlo jen o ad hoc vystupování, a pokud byl někoho takto uveden v omyl, tak se omlouvám." 

Doplňuji, že prvně zmíněná přednáška na Masarykově univerzitě byla honorována, ale jelikož nás bylo více, smlouvu na honorář se uzavíral na jméno kolegy Michala Kašpárka. 

K tvrzení, že jsem chtěl za poradenství u premiéra sazbu 2000 Kč/h.:

Blbost a lež. Když na to přišla řeč, požádal jsem paní Bělu Hejnou, ať mi prostě do smlouvy nastaví normální odpovídající sazbu v relevanci k dalším poradcům a nastavenému způsobu odměňování, že o sazbě honoráře za práci pro premiéra nemíním licitovat.

K tvrzení, že jsem vykládal, že prý jsem zakládal Podané ruce:

Nikdy jsem nic takového netvrdil. S organizací Podané ruce (dříve Nadace Podané ruce) jsem měl společného to, že jsem tam cca měsíc byl v roce 1996 na brigádě jako streetworker. A se zakladatelem Podaných rukou Jindřichem Vobořilem se znám cca od roku 1992, tedy z doby, když již Nadace Podané ruce (předchůdkyně subjektu Podané ruce, o.p.s.) byla založena. 

K tvrzení, že jsem místo odpovědi na otázky směřující k mé odbornosti a mému vzdělání pouze uvedl, že jsem se několikrát sešel s J. Vobořilem: 

Nikdy jsem netvrdil, že mám jakoukoliv adiktologickou odbornost. Odkazuji jak na otázku položenou panem Holcem, tak na část mojí odpovědi:

Otázka PH: "Vyvíjíte nátlak na odborníky na problematiku hazardu, kteří upřednostňují jeho přísnou regulaci, aby prosazovali jeho absolutní zákaz. Z jakého vlastního doložitelného odborného vzdělání či zkušenosti čerpáte?" 

Odpověď SB: "Nevyvíjím na nikoho žádný nátlak, ani k tomu jako běžný občan-aktivista nemám žádný prostředek. Prostě se o našem názoru snažíme přesvědčit veřejným vystupováním veřejnost a všechny relevantní osoby, zejm. politiky a úředníky.
S odborníky na hazard nepřicházím většinou přímo do styku, nicméně čtu práce např. MUDr. K. Nešpora. a PhDr. L. Csémyho, obecně jsme se o gamblingu několikrát bavili i s národním protidrogovým koordinátorem PhDr. J. Vobořilem. S těmito skutečnými odborníky, tedy adiktology (absolventi lékařských fakult s příslušnou medicínskou aprobací), jsme ohledně přístupu k regulaci zhruba ve shodě. 
(…)
Pokud jde o moje vzdělání, nikdy jsem netvrdil, že jsem na loterie odborník, naopak vždy vystupuju se statusem aktivisty, tedy poučeného laika, který má zájem změnit stav k lepšímu. Nastudoval jsem si běžně dostupné dokumenty, bavil se s lidmi jak z hazardního prostředí, tak s lidmi, kteří hráli, včetně závislých gamblerů, znám příslušné předpisy i realitu v hernách a jejich okolí. Čerpám hlavně z vlastního zájmu dostat ČR z 1. příčky v gamblingu ve světě, nechci se koukat na lidi zotročené "hraním", nechci žít ve městě, kde zastavárny střídají herny, v nichž na baru sedí lichvář a vedle něj drogový dealer s pasákem (zajděte se podívat do brněnského "Bronxu"), nechci dotovat tu část sociální sítě, do které se podstatná část gamblerů dříve nebo později propadne, nechci každou chvíli v novinách číst, kolik loupěžných přepadení, rvaček a vražd se v hernách odehrává nebo o zvýšené kriminalitě v oblasti s hernami. Za svoji pozici v naší protihazardní iniciativě bych hlavně označil mediální práci (media relations, public affairs, lobbing), což je ostatně moje profese, v protihazardní iniciativě však působím jako dobrovolník."

K tvrzení, že jsem se v redakci MF Dnes domáhal uvedení jako zdroje či zpracování podle svých představ a obviňoval redaktory z uplácení:

To není pravda. Naopak, v případě, že redakce otiskovala nějaký článek na základě mého tipu, jsem buď nechtěl být uváděn jako zdroj, výjimečně jsem v tom redakci nechával volnou ruku. S některými redaktory brněnské MF Dnes se běžně bavím, nejčastěji to má podobu jimi vyžádaných konzultací k některým tématům, naposledy se na mne před dvěma dny obrátila redaktorka Jana Ustohalová.

Redaktory jsem z uplácení  neobviňoval. Nicméně jsem dal najevo, že není systémově v pořádku, když pro již zaniklou přílohu City Dnes Brno získalo dříve vydavatelství MAFRA od Magistrátu města Brna podezřele předraženou rozsáhlou inzerci, a že to tedy prostor pro ovlivnění obsahu může vytvářet. Viz můj blogspot Dají se (dnes) zkorumpovat média?

Nejsem intrikán a veřejné subjekty, v tomto případě jak magistrát, tak vydavatele, jsem kritizoval zcela otevřeně a hned, jak jsem na věc přišel. Stejně tak v poslední době výrazně vzrůstá kritika médií z různých stran a to v důsledku změn v jejich majetkové struktuře a obav (mnohdy jistě oprávněných) o dopad na jejich obsah. Uvádím to proto, že mnou odhalená kauza je vlastně obdobného ražení a je legitimní o tom mluvit, pokud máme v ruce zcela konkrétní smlouvu a pak i konkrétní obsah média. Škoda, že vedení vydavatelství nemělo chuť o svém postupu polemizovat nebo na moji kritiku reagovat, ale projevuje se to v článku pana Holce nevyzdrojovanou zhrzeností. Budiž.

K výroku Martina Andera: "Bartík přešvihl rozpočet a donedávna jsme za něj spláceli dluh, na volby jsme si totiž brali od strany půjčku."

Tohle je samozřejmě velmi vážné, protože jde o jediné problémové věcné tvrzení, které je citováno na jméno. Martina Andera jsem kontaktoval a požádal ho o  vysvětlení a vzájemné vyříkání si. Krátce po kampani jsem ze SZ odešel a přestože jsem ještě k vyúčtování kampaně poskytoval potřebnou součinnost, až doposud jsem neměl tušení, že by vyúčtování bylo sebeméně vadné. Vzhledem k závažnosti tvrzení budu muset reagovat obšírněji. 

Zatím jsem nedostal od Martina Andera finální feedback, nicméně už nyní mohu říci: Jako manažer senátní kampaně kandidáta Rothröckla jsem pracoval s původně schváleným rozpočtem ve výši 561 000 Kč. Jelikož jsme spolu s kandidátem získali na kampaň výrazně více prostředků, především z darů dárců a samotného kandidáta, byl rozpočet navýšen, což bylo posléze schváleno, a to na 675 430 Kč. Přitom došlo k tomu, že s ohledem na výsledek voleb se do stranické podkladny od státu nevrátila kauce 20 000 Kč, s čímž nikdo, ani já, nepočítal. Rozpočet byl v důsledku tohoto vynuceného účetního kroku překročen o 6430 Kč, v opačném případě by zůstala bilance kladná a to o rozdíl 13 570 Kč. K datu voleb však již byly všechny peníze utraceny, resp. byly dány všechny závazky, které jsem řídil s péčí řádného hospodáře směrem ke kladné bilanci a zároveň s co nejmenší (plusovou) odchylkou k vyrovnané, tj. nulové bilanci. Konečná záporná bilance tak vznikla teprve v důsledku popsané skutečnosti, která nastala až na samý závěr kampaně, v podstatě jako poslední položka. Rozdíl v bilanci nakonec činil 0,95 % z celého konečného rozpočtu.

Když jsem to nyní konzultoval s tehdejším krajským pokladníkem SZ, řekl mi, že s ohledem na to, že finanční řízení kampaně považuje za divokou jízdou, kdy mnohé náklady se konkrétně dopočítávají až po jejím skončení, považuje tuto bilanci kampaně za bezproblémovou. A to byl také důvod, proč podle něj bez výtek SZ předložené vyúčtování i po mém odchodu ze strany schválila, dokonce jednohlasně (a také hlasem Martina Andera) v krajských stranických orgánech.

Pokud by oněch šest a půl tisíce zelení po mě chtěli, mohli si je jednoduše vzít:
1/ teprve 4 měsíce po kampani, v únoru 2009, bylo krajskou organizací SZ schváleno proplacení mé poslední faktury a to ve výši 5620 Kč. Stačilo uskutečnit zápočet, čímž by byla umořena naprostá většina (tedy vyjma drobných ve výši 810 Kč) onoho "přešvihnutí" rozpočtu. Namísto toho krajská organizace rozpočet schválila. 
2/ Jako manažer kampaně jsem samozřejmě podepsanou hmotnou odpovědnost za svěřené prostředky. Ručil jsem za jakoukoliv rozpočtovou nekázeň, manko či ztrátu. Pokud měla SZ vůči mě nějakou pohledávku, stačilo ji prostě a jednoduše uplatnit a to i kdykoliv zpětně. Nestalo se. 

Půjčku si jihomoravská SZ u hlavní kanceláře v důsledku suverenního rozhodnutí stranických orgánů skutečně brala, tvořila zlomek rozpočtu kampaně. A vzhledem k příjmům za krajské mandáty (viz níže) měla velmi zdravé cash-flow, takže se splácením nemohla mít problém, šlo totiž o nepatrnou částku peněz vzhledem k oněm příjmům. 

Tvrzení Martina Andera je třeba vnímat také v tom kontextu, že jsem ze SZ odešel v důsledku toho, že pod jeho vlivem strana na čas prosazovala opak toho, k čemu se zavázala voličům. Viz můj starý článek Brno: nádraží v odsunu. Nyní už zase zelení jdou proti odsunu nádraží, kapitolu s tzv. Veselého variantou odsunu už asi úplně vytěsnili a snaží se i popírat, že kdy pro ni zvedli ruce při hlasování o programovém prohlášení radnice. Nekritizuji, jen to konstatuji, ovoce své práce sklidili už v minulých volbách a nemělo by to smysl teď vytahovat, kdyby to najednou nesloužilo k příkrému hodnocení mé osoby. 

K tvrzení "S rozpočtem si Bartík moc nelámal hlavu ani v krajských volbách v roce 2004, i tehdy nakládal s cizími penězi, řekněme, velkoryse."

Je to už 10 let, nemám k dispozici potřebné podklady, ale nejsem si vědom, že bych tehdy měl nějaký problém s nakládáním se svěřenými financemi. Tuším, že jsem tehdy neměl snad ani podpisové či příkazní právo k účtu. Vyúčtování kampaně bylo orgány strany standardně schváleno. Za svoji práci jsem dostal plnou odměnu, jak bylo písemně sjednáno - kdybych měl manko nebo podobně, určitě by to byl i důvod ke krácení mého honoráře. 

Naopak zpětně lze tuto krajskou kampaň hodnotit jako více než úspěšnou: bylo to jedinkrát, co se kandidáti Strany zelených dostali vůbec v celé své historii do krajského zastupitelstva. Nejen v Jihomoravském kraji, ale v celé ČR. A díky společně dosaženému výsledku obdržela SZ za mandáty 3,6 milionu korun na státních příspěvcích, a to při nákladu SZ tuším kolem 0,2 mio Kč. Myslím, že podle tehdejších pravidel polovina těchto příjmů zůstala krajské organizaci SZ. Měl jsem tehdy poměrně silný a odlišný názor na to, jakou strategii pro kampaň zvolit. Dal jsem důraz na vybrané kandidáty mimo špičku, hlavně na následně zvolenou Janu Drápalovou a tehdy velmi žhavé téma odsunu nádraží, ostatní témata jsem pro kampaň víceméně pominul, jakož i některé kandidáty ze špičky, což se tehdy pochopitelně nesetkalo u nich s příznivým ohlasem. Ale já jsem jel kampaň na výsledek a ten se dostavil. 

Pro kontext: o další čtyři roky později, kdy SZ byla na koni, protože ji vedl populární Martin Bursík, kampaň měla podstatně velkorysejší rozpočet a lídryně kandidátky tvrdila, že méně něž 8 % bude považovat za neúspěch, získali zelení v kraji 3,6 %. A před dvěma lety pak 3,7 %.


A nyní následují spíše bagatelní problémová tvrzení, která však dobře dotvářejí kontext Holcova přístupu. Možná nejsou ani žalovatelná, je to vcelku jedno, nezabýval bych se jimi, kdyby nešlo o celkovou ilustraci Holcova psaní.

K tvrzení, že jsem nezískal maturitu při studiu na Biskupském gymnáziu v Brně:

Na Biskupském gymnáziu v Brně jsem opravdu nezískal, protože jsem tam nikdy nestudoval. Studoval jsem na SPŠ stavební v Brně, kde jsem skutečně studium z vážných zdravotních důvodů nedokončil.  

K tvrzení, že jsem o exministrovi Pavlovi Blažkovi řekl, že je lhář:

Ano, ale zcela chybí kontext toho, jak to tehdy bylo. Pan Holec pominul můj popis kauzy Wilson, který měl k dispozici a vybral si z něj jeden jemu se hodící fakt do jím vytvořené reality. Jen stručně odcituji, malou část příslušné odpovědi:

"… Stejně tak lhal do protokolu při podání vysvělení ke kauze exstarostky Hrubé i tehdejší člen rady MČ a dnešní místopředseda ODS Pavel Blažek. (Za tvrzení, že Blažek do protokolu lhal, na mne Blažek podal trestní oznámení, ale policie moje tvrzení vyhodnotila jako pravdivé a t.o. odložila.)" 

K tvrzení, že jsem radil ministru Babišovi:

Jde o silně překroucené tvrzení, odkazuji na moji odpověď na dotaz pana Holce:

"S panem Babišem se znám, setkali jsme se, za účasti kolegy Hollana, poprvé vloni v květnu, když ještě nebyl v politice, s cílem dostat do programu hnutí ANO 2011 naše teze k regulaci hazardu, což se částečně povedlo a díky čemuž jsme se později seznámili s panem poslancem Fichtnerem, který má toto téma v ANO 2011 na starosti. Ten byl nedávno také hlavním předkladatelem novely loterního zákona. 
Pan Babiš samozřejmě nebyl jediný politik, se kterým jsme se na téma hazardu před volbami bavili, jednalo se o politiky z většiny stran, u nichž jsme předpokládali, že mají šanci se dostat do sněmovny (tj. SZ, TOP09, KDU, ČSSD, Úsvit…).
V případě pana Babiše bych nemluvil o "spolupráci", prostě je t.č. klíčovým politikem ovlivňujícím jak tvorbu legislativy kolem hazardu, tak fungování MF ČR ve věcech hazardu, takže máme zájem s ním mluvit. Od doby, co je ve funkci došlo k výraznému zlepšení, například byla výrazně posílena úřední kapacita pro správní řízení, ve kterých dochází k odebírání licencí na provoz proherních přístrojů na základě platných obecně závazných vyhlášek obcí o regulaci hazardu, byla připravena zmíněná novela loterního zákona a řeší se další potřebné věci. Vnímám to tak, že jako aktivisté na pana Babiše v podstatě lobujeme." 

Přijmeme-li výklad pana Holce, že jsem "radil" panu Babišovi, tak v tom případě jsem spolu s kolegou Hollanem patrně nejvlivnějšími osobami mimo parlament, protože se každou chvíli bavíme s některým ze zákonodárců ve snaze jim něco vysvětlit. 

Ale vážně: bylo by absurdní, aby mi k prosazení u premiéra Sobotky pomohlo to, že jsem loboval na jeho vládního kolegu Babiše. I ten, kdo vztahy v koalici sleduje jen z dálky, musí vědět, že je to blbost, takový vztah, aby mi to pomohlo, tito pánové prostě nemají. 

K větě z článku: "V roce 2008 ho navíc chytila v noci ve Znojmě policie, jak přelepuje volební plakáty starosty města Petra Nezvedy. Na dotaz deníku Dnes tehdy Bartík reagoval slovy: „K tomu se nebudu vyjadřovat."

Odkazuji na odpověď zpracovanou panu Holcovi i s jeho dotazem:

OTÁZKA PH: "Hlásáte veřejně politickou transparentnost a budujete si na ní vlastní profesionální reputaci. V roce 2008, když jste pracoval pro volební tým kandidáta do Senátu Rothröckla, vás ale znojemská policie chytila, jak v noci přelepujete plakáty jeho politického konkurenta. Navíc jste tehdy byl brněnský zastupitel za SZ. Do médií jste se ke všemu odmítl vyjádřit. Patří tohle k politické transparentnosti?"  

ODPOVĚĎ SB: "Já samozřejmě transparentnost pro veřejnoprávní subjekty hlásám. Přitom jsem však soukromou osobou, která může dělat cokoliv, co není zákonem zakázáno a toto právo pro soukromé osoby taky hlásám. 
Do médií jsem se tehdy vyjádřil, poskytl jsem jim e-mailem svoje vyjádření, jak můžete z některých médií snadno zjistit. 
Ta kvěc, kterou zmiňujete, nebyla žádná kriminální ani přestupková záležitost, nikomu nevznikla škoda ani v ceně jediné koruny. Nebylo se mnou vedeno žádné trestní řízení a přestupkové řízení bylo ukončeno bez závěru o jakémkoliv porušení ustanovení zákona o přestupcích, takže nebylo zač mne (a mé dva kamarády) trestat. Udělali jsme žertík, kdy jsme starostu Znojma označili za narcise, protože během předvolební kampaně se tak prezentoval. 
A podotýkám: přelepování Nezvedových plakátů formátu A2 proběhlo prostřednictvím samolepky pohlednicového formátu A6, čili došlo k přelepení v rozsahu 6 % plochy Nezvedova plakátu (viz např.: http://g.denik.cz/69/d9/cerne_vylepy_znojmo_bartik_denik-600.jpg). Šlo o samolepky, které šlo z plakátu snadno sundat, aniž by na původním plakátu zanechaly nějakou stopu či ho poškodily. Naopak plakáty s Nezvedou tehdy v mnoha případech byly masově přelepovány přes plakáty zelených kandidátů, (viz např. fota 2 - 6 zde: http://brno.idnes.cz/foto.aspx?r=brno-zpravy&c=A081016_163212_brno_luv&foto=DMK26776e_Obraz041.jpg&thumbs=1#DMK26776d_Obraz018.jpg)." 

Předpokládal jsem, že pan Holec si bude schopen vygoogilti či jinak zjistit, že jsem médiím stanovisko tehdy poskytl, viz článek, který se právě tomu speciálně věnuje. 

K tvrzení, že jsem byl "podle některých spíše odejit z platformy Žít Brno":

Z vícero důvodů jsem se rozhodl za platformu Žít Brno, jíž jsem byl před třemi lety spoluzakladatelem, a která se na jaře t.r. změnila z volného sdružení v politické hnutí, nakonec v komunálních volbách nekandidovat, ačkoliv jsem o tom z počátku roku vážně uvažoval. "Odejit" jsem nebyl, těm co kandidují jsem nabídl pomoc a máme v plánu některé společné akce. 

Kolegů jsem se ptal, zda-li se s někým z nich pan Holec nebavil. Tušíte správně, nebavil. Čerpá asi z nějakých externích drbů nebo si takové jemné podpásovky prostě vymýšlí. - EDIT. 12/6, 11:25: Psal mi teď Michal Kašpárek, že se mu Holec ozval, ale skrz moji nekandidaturu jej odkázal na moje někdejší vyjádření na facebooku, k žádnému potvrzení o vynuceném odchodu nebyla řeč.