Zhruba 18 procent těch, kteří vyšli z vězení na základě loňské amnestie exprezidenta Václava Klause, už je zpět za mřížemi. Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové hrozí, že české věznice budou do roka či dvou opět přeplněné. Řešením je podle ní častější ukládání alternativních trestů a zrušení dělení věznic do čtyř typů.

Po Klausově amnestii opustilo brány věznic celkem 6443 lidí. Podle statistik z poloviny března letošního roku se jich za mříže vrátilo 1172, přičemž většina z nich zamířila do výkonu trestu a zbylých 117 obviněných do vazby.

Válková se obává, aby opět nenastal nedávný stav, kdy české věznice kvůli přeplněnosti přestaly odpovídat evropským standardům. "Je potřeba více využívat alternativních sankcí. Ovšem kombinovaných s kontrolou," uvedla. Připustila tak, že toto řešení je do značné míry závislé na zavedení elektronického monitoringu - takzvaných náramků pro domácí vězně.

Tendr na dodavatele náramků, který zadala Probační a mediační služba, nedávno Válková zrušila pro jeho údajnou neprůhlednost. V souvislosti s ním také odvolala svého náměstka pro vězeňství Pavla Šterna. Ten si předtím u protikorupční policie stěžoval na to, že ministryně se do tendru údajně snaží zasahovat. Náhradníka za Šterna zatím Válková nemá, čeká prý na nominaci z ČSSD.

Válková chce zrušit čtyři typy věznic

"Elektronický monitoring sám o sobě nestačí. Je třeba přijmout i odpovídající legislativní změny," upozornila ministryně. Ministerstvo původně zamýšlelo zredukovat současné čtyři typy věznic na dva, podle Válkové by však měl existovat jen jeden.

Soudy by tak pachatele trestných činů posílaly do vězení, aniž by rozhodovaly, zda si trest odpykají ve věznici s dohledem, dozorem, ostrahou či zvýšenou ostrahou. O zařazování a přeřazování vězňů do různých režimů by rozhodovaly komise složené nejen z pracovníků Vězeňské služby ČR, ale například i ze státních zástupců. Změnu zákona Válková plánuje předložit v příštím roce.

Část odborné veřejnosti v minulosti v souvislosti s přeplněností věznic navrhovala, aby z trestního zákoníku zmizel trestný čin neplacení výživného. Právě neplatiči alimentů totiž tvořili početně významnou skupinu v mírnějších typech káznic. Válková ale takovou změnu navrhovat nehodlá. Soudy už podle ní vědí, že ukládat těmto lidem nepodmíněné tresty není správnou cestou.

Související