Sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou mění evropskou politiku. Nejtvrdší hlasy odsuzující ruskou politiku už se neozývají z Polska či Pobaltí, ale třeba z Londýna. I Berlín přitvrdil. A každý novinář by rád slyšel, co řekl nizozemský premiér Mark Rutte v telefonických rozhovorech ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.
Z ukrajinské krize se vytratil doposud silný hlas polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského. A dříve výřečný estonský prezident Toomas Hendrik Ilves se už také omezil na lakonické opakování „Já vám to říkal“.
Jako by Sikorski ještě před tragédií ubral protiruský plyn, aby měl nějaké šance na získání postu evropského ministra zahraničí. „Evropa udělala málo, aby v různých fázích konfliktu ovlivnila postoj Ruska,“ řekl Sikorski v rozhovoru pro německý Welt am Sonntag. „Kdybychom Moskvě ukázali hranice a zároveň solidaritu s Ukrajinou, pravděpodobně by k této eskalaci nedošlo."
Středoevropané se zkušeností ruské okupace jako by teď nechávali své západní kolegy, aby se konečně probrali do reality ruské velmocenské politiky. Škoda že novináři nebudou moci být přítomni debatě německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeira s polskými velvyslanci, kteří mají od včerejška svoji pravidelnou výroční poradu.
Sikorski měl o víkendu kromě Welt am Sonntag i rozhovor ve španělském listu ABC. V obou se snažil západnímu publiku sdělit něco, co se ve střední Evropě zdá být samozřejmé a co za cenu téměř tří stovek lidských životů nyní vstřebávají i západní politici: že je třeba být vůči Rusku ostražitý a jednat s ním bez iluzí, že Putin a jeho lidé vnímají realitu mezinárodních vztahů v podobných dimenzích jako zbytek Evropy.
„My Poláci nejsme a nemůžeme se cítit bezpečni,“ pravil Sikorski s odvolávkou na vývoj na Ukrajině a v Rusku. Sikorski možná ubral plyn, aby mu naslouchali ostatní Evropané a osvojili si myšlenku, že Putinovo Rusko je nebezpečné i pro ně. Teprve potom bude možné hovořit o společné evropské zahraniční politice, ať už ji povede Sikorski nebo někdo jiný.
