Severoatlantická aliance by měla ve čtvrtek a pátek na svém summitu ve Walesu rozhodnout o zřízení několikatisícové vojenské síly.

Ta bude v několika dnech schopna reagovat na ohrožení členské země NATO. Uvedl to v pondělí generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Zřízení takového předsunutého oddílu společných aliančních sil rychlé reakce (NRF) je odpovědí na agresivní ruské chování z poslední doby, mělo by však NATO pomoci vypořádat se také s dalšími možnými hrozbami.

Obavy mají především pobaltské země a Polsko. Aliance už přitom učinila některé kroky, které by měly jejich obavy zmírnit.

"Musíme se postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka," prohlásil Rasmussen.

Prý toho lituje, protože v zájmu euroatlantické bezpečnosti je silné partnerství s Ruskem.

Na východě Ukrajiny v pondělí pokračují boje. Ukrajinští vojáci dostali rozkaz stáhnout se z luhanského letiště, o které bojovali s proruskými separatisty.

Mluvčí ukrajinské armády Leonid Maťuchin nejprve na Facebooku uvedl, že ukrajinští výsadkáři svádějí boj s "ruským tankovým praporem na obranu luhanského letiště".

Později ale mluvčí ukrajinských sil Andrij Lysenko oznámil, že vojáci dostali rozkaz letiště opustit. Stáhli se údajně po ostřelování dělostřelectvem ruské armády.

"Vzhledem k přesnosti střelby šlo o profesionální ostřelovače ruských ozbrojených sil," tvrdí Lysenko. Podle něj na Ukrajině nyní operuje asi 1600 ruských vojáků ze čtyř praporů.

Vzbouřenci na jihovýchodě Ukrajiny v pondělí uvedli, že při postupu na Mariupol zabili nebo zranili stovku ukrajinských vojáků a sestřelili bitevní letoun Su-25 a dva vrtulníky Mi-8.

Kromě toho velení takzvané novoruské armády tvrdí, že se její bojovníci zmocnili dvou ukrajinských tanků, šesti raketových odpalovacích systémů, dvou ozbrojených vozidel, až 14 děl a raketometů, až 24 vozidel a dvou skladů zbraní.

Do zajetí separatistů se v Doněcké oblasti dostalo během posledních dnů celkem téměř 700 ukrajinských vojáků, z toho čtyři pětiny u Ilovajska. Oznámil podle listu Ukrajinska pravda šéf střediska pro výměnu zajatců, penzionovaný generál Volodymyr Rubana.

Pokračuje údajně také ofenziva u Azovského moře. K přístavu Mariupol vyslali vzbouřenci rozvědčíky a zablokovali silnici do obce Berďansk.

Putin by prý obsadil Kyjev za dva týdny

Ruský prezident Vladimir Putin údajně v souvislosti s ukrajinskou krizí řekl dosluhujícími šéfovi Evropské komise Josému Barrosovi, že když bude chtít, zabere Kyjev za dva týdny.

Napsal to italský list La Repubblica. Barroso to měl prohlásit v sobotu během mimořádného summitu EU v Bruselu.

"Jestli budu chtít, za dva týdny zaberu Kyjev," přešel prý ruský prezident během telefonátu do výhrůžek. Jakoby říkal: Takže mě neprovokujte dalšími sankcemi, uvedl k tomu italský list.

Znepokojení a nesouhlas s ruskou politikou vyjádřili na summitu i další evropští politici. "Rusko je ve válce s Evropou," uvedla litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová. 

"Putin si už vzal Krym, nemůžeme mu dovolit získat celou zemi," uvedl prý na summitu Cameron a připomněl, že Západ nesmí udělat stejnou chybu jako v politice vůči nacistickému Německu v roce 1938.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí ujišťoval, že Rusko nebude vojensky intervenovat na Ukrajině.

Kyjev i Západ přitom Moskvu obviňují, že na východ Ukrajiny, který částečně kontrolují proruští povstalci, posílá těžkou vojenskou techniku i vojáky.

Lavrov poté vyzval ukrajinskou armádu, aby se stáhla z pozic, z nichž mohou její vojáci ostřelovat civilní cíle.

V případě zavedení nových protiruských sankcí bude Moskva především chránit své vlastní zájmy - své hospodářství, sociální sféru a obchod, a "zároveň vyvodí důsledky z kroků svých partnerů", varoval Lavrov.

V Minsku v pondělí o ukrajinské krizi jednala takzvaná kontaktní skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

"Předali jsme si dokumenty a budeme je studovat. Pátého září budou jednání pokračovat," řekl novinářům "vicepremiér" neuznávané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin po čtyřhodinovém jednání kontaktní skupiny. Jednání mají v Minsku pokračovat v pátek 5. září. 

Zástupci východoukrajinských samozvaných republik zveřejnili před jednáním seznam svých požadavků. "Přijel jsem s návrhy na nalezení společných bodů. Obsahují osm nebo devět bodů," řekl Purgin před minskou schůzkou.

Separatisté jsou ochotni přistoupit na zachování územní celistvosti současné Ukrajiny, pokud Kyjev uzná jejich zvláštní status, stejně jako zvláštní postavení ruštiny. Rovněž trvají na principech přijatých na ženevské schůzce zástupců Ruska, USA, EU a Ukrajiny 17. dubna 2014.

Povstalci požadují amnestii pro své bojovníky a "politické vězně". Zvláštní status mají dostat také jejich vojenské jednotky a konečně žádají právo na dosazování soudců a státních zástupců.

Dále chtějí zvláštní status v zahraničně-obchodních vztazích s ohledem na jejich těsnější provázanost s Ruskem a Euroasijskou hospodářskou unií (EAHU).

Porošenko viní Rusko z přímé agrese

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí obvinil Rusko ze zahájení "přímé a otevřené" agrese, která radikálně změnila poměr sil v boji proti proruským separatistům v neprospěch Kyjeva.

"Sousední stát zahájil přímou a otevřenou agresi proti Ukrajině. To radikálně změnilo situaci v zóně konfliktu," prohlásil Porošenko v projevu na vojenské akademii v Kyjevě.

Prezident rovněž oznámil, že po událostech z posledního týdne, kdy se vládním silám v boji proti vzbouřencům nedařilo, nastanou změny na vysokých postech ukrajinské armády.

Související