Prezidentovi Miloši Zemanovi se nelíbí návrh novely služebního zákona. Vadí mu především pozice politických náměstků. Řekl to v úterý na jednání sněmovny.

Zároveň poslancům pohrozil, že pokud i přes jeho avizované veto prosadí zákon s funkcemi politických náměstků, obrátí se na Ústavní soud.

"Vím, že sněmovna může mé veto přehlasovat. Ústavní soud už ale vydal judikát, kterým odsuzuje přílepky. A paragraf 174 (ten zřizuje politické náměstky - pozn. red.) přílepkem evidentně je, s podstatou zákona nemá nic společného," pohrozil Zeman poslancům.

Podle prezidenta nebudou političtí náměstci nic dělat a budou pouze brát plat. Služební zákon by v současné podobě navíc nevedl k odpolitizování státní správy, ale naopak k její silnější politizaci.

Současný návrh uvádí, že každý ministr by mohl mít až dva politické náměstky. Ti by měli sloužit jako poradci ministrů a například je zastupovat na jednání senátních a sněmovních výborů. 

Jenže podle Zemana budou i nadále ministři schopní se ze zahraničních cest včas na projednávání důležitých bodů své agendy vrátit, případně jednání podstatných bodů přesunout.

"Nemám nic proti rozšiřování počtu odborných náměstků. Ti političtí ale nemají na práci nic kromě zastupování ministra, což zvládnou i odborní náměstci. Političtí náměstci budou jen intrikovat,"myslí si prezident.

S tím nesouhlasí ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). "Návrh zákona počet politických náměstků zmenšuje, stropuje je na dva. Teď si ministři mohou přivést tolik politických náměstků, kolik chtějí, protože odbornými šéfy jsou ředitelé sekcí," komentoval prezidentova slova pro ČT Dienstbier.

Zeman kritizoval i způsob, jakým by měli být vybírání státní tajemníci a odborní náměstci. Budou podle něj pod politickým vlivem.

Současný návrh zákona má ale širokou podporu ve sněmovně a přehlasování avizovaného veta je tak možné.

"V případě, že by prezident zákon vetoval, tak následně se sejde Poslanecká sněmovna a bude hlasovat o návrhu znovu. Nemyslím si, že by to mělo ohrozit plnou účinnost zákona o státní službě k 1. lednu příštího roku," uvedl Sobotka na konci srpna. Souhlasí s ním i TOP 09 a ODS. 

Aktuální předloha vzešla z dohody vládní koalice s pravicovou opozicí. Sněmovna by v úterý měla poslat normu do závěrečného schvalování, které je plánováno na polovinu září. Ve sněmovním systému se už ale objevila řada dalších pozměňovacích návrhů.

"Nehodláme žádný bod vyjmout, současný návrh má širokou podporu. Tím by se zbořila celá dohoda napříč Sněmovnou," zareagoval na prezidentovu výhrůžku místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). 

Nejnovější verze návrhu předpokládá, že většinu pravomocí generálního ředitelství státní služby převezme ministerstvo vnitra, na kterém vznikne zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Novela přináší i další změny. Státní správa by se například měla více otevřít i pro lidi z jiných sfér, což byl taky jeden z požadavků pravice.

Novelu budou poslanci schvalovat příští středu. Zároveň budou hlasovat i o návrzích na zrušení politických náměstků a o jejich omezení ze dvou na jednoho. Zrušení navrhl šéf poslanců Úsvitu Radim Fiala, omezení Jan Klán z KSČM.

Novela nahradí služební zákon z roku 2002, který nikdy celý nevstoupil v platnost.

Související