Země NATO vytvoří síly velmi rychlé reakce s několika tisíci vojáky. Na závěr summitu v britském Newportu to oznámil šéf aliance Anders Fogh Rasmussen.

Nově vzniklé síly budou složeny z několika tisícovek vojáků pozemních jednotek doplněných podporou námořních a vzdušných sil. Jednotka bude připravena zasáhnout ve východoevropských zemích proti případné vojenské hrozbě.

Česko do ní podle prezidenta Miloše Zemana nabídne 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil spolu s několika vrtulníky. Zvažovány jsou i další možnosti. Nová několikatisícová jednotka má být podle představ NATO součástí reformovaných aliančních sil rychlé reakce (NRF) a být schopna zasáhnout v případě potřeby do dvou dnů.

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického zvažuje Česko také další možnosti zapojení do práce budoucího uskupení, ministr zmínil logistiku či české protichemické odborníky. ČR byla podle něj jednou z prvních zemí, které oznámily konkrétní příspěvek.

Podle Stropnického se nyní detaily plánu bude zabývat vojenský velitel aliance v Evropě spolu se svým týmem  a vojenským výborem.

Ministr obrany proto nyní čeká, že v příštích týdnech by mohl do Prahy dorazit už konkrétní požadavek. 

"Když už se mluví o rychlé reakci, tak jsme se snažili reagovat rychle a po dohodě s náčelníkem generálního štábu (Petrem Pavlem) jsme nabídli v kuloárech, že 150 mužů ze speciálních sil bychom byli schopni poskytnout takřka obratem," dodal Stropnický.

Nová alianční síla má být součástí odpovědi NATO na změnu bezpečnostního prostředí v Evropě po ukrajinské krizi a především ujištěním východním členům NATO, že v případě napadení se nebudou muset v prvních dnech bránit zcela sami. Pobaltské země žádají trvalé rozmístění aliančních jednotek, takový návrh se ale nejspíš neuskuteční.

Britský premiér David Cameron v pátek zveřejnil některé zvažované detaily budoucího uskupení, do něhož Velká Británie plánuje přispět 3500 vojáky. Jednotky nového mezinárodního uskupení budou podle něj schopny zapojit se do operace "kdekoliv ve světě" od dvou do pěti dnů.

Velitelství by podle Camerona mělo být v Polsku, asto se v této souvislosti hovoří o Štětíně. Vojáci budou v nových silách rotovat, tedy působit v jejich rámci vždy po určitou dobu. Podle dobře obeznámených aliančních představitelů by měly být jednotky umístěny ve svých členských zemích, ale intenzivně spolu cvičit.

Na území východních spojenců mají být podle představ NATO předem připravené zásoby a infrastruktura. Umožnit by to mělo vojákům podle slov generálního tajemníka aliance Anderse Fogha Rasmussena "cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě".

Lídři aliančních zemí NATO se také shodli na tom, že země, jejichž obranné výdaje se nacházejí pod doporučeným dvouprocentním limitem jejich HDP, by měly v příštích deseti letech se snižováním výdajů přestat a vrátit se na doporučenou úroveň.

V oblasti bezpečnosti "dostanete jen to, co si zaplatíte", dodal k tomu Rasmussen s tím, že bez zajištění bezpečnosti nemůže existovat ani prosperita.

Podle něj byla oním pomyslným budíčkem ruská agrese na Ukrajině, která vytvořila zcela nové bezpečnostní prostředí.

Rasmussen také připomněl, že to bylo právě Rusko, kdo v posledním desetiletí zvýšil své obranné výdaje o 50 procent. 

Evropští spojenci je přitom ve stejné době v průměru o 20 procent snížili.

Snaha posílit obranné výdaje bude podle Rasmussena každý rok prověřována. Věcí se budou pravidelně na svých jednáních zabývat také ministři obrany NATO.

Rasmussen připustil, že úprava výdajů není jednoduchá věc. "Obranné výdaje jsou dlouhodobá investice," připomněl. Dlouhá doba by však neměla sloužit jako záminka k odkládání významných rozhodnutí.

"Bezpečnost našich zemí a našich občanů je pro nás příliš důležitá na to, abychom se vydávali zkratkami či krátili další fondy," zdůraznil Rasmussen. S růstem HDP mají alianční země své obranné výdaje zvyšovat.

Prezident Miloš Zeman dnes na české tiskové konferenci připomněl český záměr dostat se z nynějšího přibližně procenta českých obranných výdajů v roce 2020 k hodnotě 1,4 procenta HDP.

Podle závěrů summitu mají země, již doporučená dvě procenta plnící, směřovat k cíli vydávat pětinu peněz na investice do moderního a významného vybavení.

Podle Rasmussena takový závazek také zajistí vyrovnanější rozdělení nákladů a výnosů ze společné bezpečnosti mezi Spojenými státy a evropskými spojenci.

Už na začátku pátečního jednání summitu NATO prohlásil generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen, že NATO ponechává otevřené dveře těm zemím, které se jejími členy chtějí stát a jsou také schopné zvládnout odpovědnost plynoucí z členství.

Potvrzení alianční politiky přišlo na summitu ve chvíli, kdy obnovený zájem o členství ve vojenském uskupení dává najevo Ukrajina. V důsledku nynější krize na východě Ukrajiny, kde se do bojů podle NATO i ukrajinského prezidenta Petra Porošenka zapojují tisíce ruských vojáků a techniky, bude o obnovení zájmu o vstup do aliance jednat ukrajinský parlament. Zřejmě ale až po předčasných volbách plánovaných na říjen.

Proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO ostře protestuje Rusko. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov alianci ve čtvrtek přímo varoval, aby Kyjevu členství nenabízela. Ukončení ukrajinské neutrality by podle něj mohlo "ohrozit mezinárodní porozumění".

NATO ale už ve čtvrtek dalo jednoznačně najevo, že hodlá s Ukrajinou úzce spolupracovat a pomůže jí s reformami bezpečnostního sektoru.

V případě příměří sankce zvolní

Na východě Ukrajiny by zatím od pátečního odpoledne mělo začít platit příměří. Dohodli se na tom zástupci Ruska, Ukrajiny, separatistů a OBSE na schůzce takzvané kontaktní skupiny v běloruském Minsku. 

Klid zbraní by mohl případně ovlivnit i ekonomické sankce proti Rusku ze strany Západu. V pátek to během summitu NATO oznámil britský ministr zahraničí Philip Hammond.

"Pokud začne platit oznámené příměří na Ukrajině, mohou být uvolněny sankce Západu proti Rusku", sdělil Hammond

"Nejracionálnější je pokračovat s naším plánem na uplatnění nových sankcí. Poté, pokud bude podepsáno příměří a vejde v platnost, pak můžeme uvažovat o uvolnění sankcí," řekl šéf britské diplomacie.

Pokud se podaří klid zbraní reálně zavést a udržet, může Západ podle Hammonda uvolnit sankce okamžitě. Nyní je však stále na programu jednání o nových postizích, uvedl ministr.

Sankce podle dvou nejmenovaných diplomatů oslovených Reuters hodlá Evropa přijmout, s jejich uplatněním však chce počkat několik dní až týden, a dát tak ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi šanci ukázat, že mu jde o přijatelné mírové řešení ukrajinské krize.

Zástupci členských zemí EU budou o sankcích jednat v pátek v Bruselu, kde by měli dohodnout jejich podrobnosti.

Související