Věra Jourová úspěšně prošla grilovací procedurou v Evropském parlamentu a stane se komisařkou pro spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví. Blahopřejeme. Česká vláda byla tímto postem zklamána, ale nenechme se mýlit – jedná se o silný resort. U Věry Jourové si brzy budou podávat dveře byznysmeni z London City. Díky úpravě kompetencí v rámci Komise bude mít Věra Jourová totiž možnost ovlivnit takové věci, jako jsou pravidla pro byznys nadnárodních korporací.

Jednou ze zásadních a překvapivých změn v organizaci Evropské komise je, že oblast tzv. řízení společností (obchodních korporací) byla vyňata z nově sloučeného Generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl a podnikání a svěřena právě do rukou nové komisařky pro spravedlnost. Britský Institute of Directors proti tomuto “nepochopitelnému” kroku protestoval, stejně jako jeho Evropský protějšek. V této oblasti se stanovují pravidla pro řízení malých společností, ale i ohromných, nadnárodních korporací. Smysl pravidel je zajistit, slovy výše zmíněného institutu, aby obchodní společnosti byly zdravé, konkurenceschopné, a aby se chovaly eticky.

Po finanční krizi z roku 2008 začal být stávající model řízení velkých společností, který je postavený na maximalizaci zisku akcionářů, kritizován jako původce krize a příčina celé škály nežádoucího chování včetně fixace na krátkodobé finanční cíle, účetních machinací, vyhýbání se daňovým povinnostem a neschopnosti velkých korporací se chovat odpovědně vůči svým zaměstnancům, spotřebitelům i společnosti jako celku. Dle řady komentátorů má toto chování destruktivní dopady na samotné korporace i na ekonomiku jako celek.

Zatímco se Evropské státy snaží vypořádat s makroekonomickými následky krize a reformovat uspořádání finančních trhů, Evropská komise, potažmo nově resort paní Jourové, stojí před velkou výzvou, jak reagovat na příčiny krize, které jsou hluboko zakódovány v tom, jak jsou velké obchodní společnosti řízeny. Dobrou zprávou je, že experti z oblasti byznysu, z akademického prostředí a nevládních organizací již začínají diskutovat možná řešení. Na evropské úrovni se tak děje například v rámci projektu “The Purpose of the Corporation”.

Druhou velkou výzvou pro novou komisařku je harmonizace přístupu k soudní ochraně. V minulých letech se diskutovalo např. zavedení institutu hromadných žalob ve spotřebitelské a obchodně-soutěžní oblasti. Novou dimenzi této diskuzi dalo před třemi lety jednomyslné rozhodnutí všech 47 členů Rady OSN pro lidská práva, včetně České republiky, schválit tzv. Řídící principy pro byznys a lidská práva. Jeden ze tří pilířů těchto Principů je věnován právě přístupu ke spravedlnosti. Státy EU i Evropská komise se přihlásily k jejich implementaci. V rámci Evropské komise by mělo být za tento proces odpovědné Generální ředitelství pro spravedlnost komisařky Věry Jourové. Komisařka se může opět odrazit od již probíhající debaty. V listopadu proběhne v Evropském parlamentu na toto téma konference, navazující na předchozí diskuze v Berlíně, Londýně a Paříži.

Úkoly, které stojí před novou komisařkou, nejsou zdaleka lehké. Každá změna bolí a mnohé členské státy EU nebudou paní Jourové její práci zrovna usnadňovat. Nezapomínejme také, že v Bruselu je více lobbistů velkého byznysu než zaměstnanců Komise. Je to však skvělá příležitost zásadním a pozitivním způsobem ovlivnit budoucnost Evropy. Přejeme Věře Jourové hodně štěstí a dobrý výběr z kandidátů do svého týmu.

Související