Sebevědomá primátorka hlavního města, která má situaci pevně v rukou a umí objektivně zhodnotit, kde byly nedostatky. To je sen, který se rozplynul po vystoupení Adriany Krnáčové v pořadu Interview ČT24 dne 2. 12. 2014.

Primátorka hlavního města může být unavená a vyčerpaná, může to na ní být i vidět (při nočních jednáních krizového štábu se není co divit), ale přesto má působit tak, že ona je ta, která má vývoj situace pevně v rukou a pod kontrolou. V tomto rozhovoru na ČT24 tak ale paní Krnáčová rozhodně nepůsobila. Proč?

Záznam s Krnáčovou začíná 16:20. Pozdrav je milý a sympatický. V další řeči působí unaveně a zdá se, že je ráda, že vůbec mluví. Zaujme časté mrkání, pohled často těkající mimo kameru a vysoká frekvence eeeee. Vyvolává tak dojem, že spěchá, chce mít rozhovor rychle za sebou, ale nenachází tak rychle slova. Myslím, že z primátorky má být cítit i prostřednictvím kamery ochota věnovat lidem dostatek času, ne naopak.

Její odpovědi na dotazy moderátorky v podstatě nepřiznávají, že se věci mohly ze strany města vyvíjet lépe. Zdá se, že odpovídá nezúčastněný úředník, který bez zájmu a emocí, mechanicky obhajuje svůj postup jako dostatečný (čas 18:48 a 26:46).

Jenže primátorka není úředník, ale člověk, s kterým má být líp. Tento dojem rozhovor nepotvrdil. Spíš to vypadá, že paní primátorka mechanicky plní svoji roli a navíc má vedle sebe napsaný “tahák” (čas 25:50) s informacemi, které by však člověk, který má situaci pevně v rukou, měl mít v hlavě. 

Netvrdím, že to tak ve skutečnosti je, ale rozhodně to tak působí. Lovení odpovědí očima kdesi nad kamerou (24:00) působí bezradně. Pokud má paní Krnáčová situaci skutečně pevně v rukou, bylo by fajn, aby tak dokázala působit i na kameru. A pokud posílí dojem, že se umí vcítit do pocitů obyvatel města, bude to také plus.

Související