1. část seriálu Rekonstrukce státu k prvnímu výročí vlády. V dalších třech dílech zhodnotíme podrobně aktivitu jednotlivých koaličních stran.

  • Ačkoli v programovém prohlášení i v legislativním plánu byly zákony pro posílení transparentnosti a odpovědnosti jako priority s termíny předložení vládě v roce 2014, všechny termíny byly posunuty a vláda dodnes jediný zákon neprojednala.
  • Výjimkou je schválený služební zákon. Zásadní kritiku schválené verze ze strany nevládních organizací nyní potvrdila Evropská komise a odmítá nám kvůli tomu přidělit eurofondy.
  • Koaliční poslanci však spolu s opozicí ve sněmovně navrhli a schválili rozšíření pravomocí NKÚ na dosud nekontrolované státní firmy, a také průhlednější proces schvalování zákonů, který komplikuje pokoutné přílepky.

 „Jsem schopen vypočítat velký počet úspěchů, ale jen velmi těžko se mi vybavují neúspěchy,“ řekl před několika dny premiér k ročnímu hodnocení své vlády. Nebuďme nároční a zhodnoťme vládu jen na základě jejích vlastních priorit, jak je formulovala v koaliční smlouvě a programovém prohlášení.

Zákon o státní službě: až na ty eurofondy

„Řadu klíčových věcí se nám již podařilo splnit a schválit, jako například zákon o státní službě, čímž jsme odstranili dvacetiletý ústavní deficit,“ říká Sobotka. Rekonstrukce státu zásadně odmítla finální verzi zákona (po dohodě s opozicí) a vysloužila si nálepku kverulantů, kteří jsou věčně se vším nespokojení a zarytě trvají na jediné vlastní verzi.

Jenže zákon, který byl v časovém presu v létě přijat výhradně proto, aby ČR mohla čerpat další kolo eurofondů, nepřesvědčil ani v Bruselu. Evropská komise „nezahrne české programy do skupiny aktuálně schvalovaných programů“, zejména kvůli zcela netransparentnímu způsobu přijímání a odměňování vysokých úředníků, kteří rozhodují o přidělování fondů. Tedy přesně to, co bylo předmětem kritiky Rekonstrukce státu. Nadějné je alespoň to, že díky požadavkům komise může být rychle přijata doprovodná legislativa, která díry v zákoně alespoň částečně zalátá.

Zákon o financování politických stran

Zákon měla vláda podle svého vlastního plánu projednat v září 2014. Ministerstvo vnitra zákon napsalo už v květnu – je dobrý, odpovídá předvolebním závazkům poslanců voličům i mezinárodním závazkům ČR (GRECO). Zatímco Andrej Babiš zákon jednoznačně podporuje, Bohuslav Sobotka je proti. Premiér zákon už šest měsíců nezařadil na jednání koaliční rady. Koalice se bude o zákonu bavit poprvé ve středu 4. února, a to na opakovanou žádost Andreje Babiše. Pokud se koalice nedohodne v řádu týdnů, nebude zákon letos přijat, a příští parlamentní volby budou opět netransparentní.

Zákon o zveřejňování smluv

Zákon byl předložen skupinou poslanců napříč koalicí a opozicí, a proto nebyl zařazen do legislativního plánu vlády. Zákon prošel prvním čtením, výbory však požádaly premiéra a ministerstvo vnitra o úpravu zákona tak, aby chránily obchodní tajemství státních firem v širší míře. Tím se zákon stal předmět jednání koaliční rady, kde se nadlouho zastavil. Z iniciativy ANO byla před několika dny dokončena kvalitní kompromisní verze, která odpovídá požadavkům výboru i předvolebním závazkům poslanců a podporuje ji ANO i právníci ministerstva vnitra. ČSSD a KDU však prosadily, aby byla k novému návrhu nyní zpracována nová dopadová studie (k původní verzi již podobná studie zpracována byla). Obdobný zákon byl na Slovensku schválen za tři měsíce.

Zákon o státním zastupitelství

Zákon měl být předložen vládě v zaří 2014 a ministerstvo jej mělo v zásadě hotov. Ministryně Válková však několik let chystaný návrh odmítla a připravila nový. Ten je v přímém protikladu s věcným záměrem i předvolebními závazky k depolitizaci a naopak posiluje přímý vliv ministra spravedlnosti na státní zástupce i konkrétní kauzy. Rozšiřuje možnosti získávání informací z probíhajících trestních věcí, ponechává vládě možnost rozhodnutím odvolat nejvyššího státního zástupce, a ministrovi ignorovat výsledek výběrových řízení na vedoucí státní zástupce atd. Jde o pracovní verzi, vládě předložen nebyl.

Zákon o nominacích do dozorčích rad

Zákon měl být předložen vládě v září, ministerstvo financí na něm ale vůbec nezačalo pracovat a na základě jeho požadavku byl zcela vyřazen návrh zákona z legislativního plánu na rok 2015. V prosinci ministr nabídl členské organizaci Rekonstrukce státu Frank Bold, ať zpracuje teze zákona. Frank Bold nabídku nepřijal a v lednu navrhl, aby vznikla širší expertní platforma, ve které by návrh na možnou podobu zákona vznikl v pracovní skupině expertů pod záštitou ministerstva a Rekonstrukce státu. Další jednání probíhají.

Novela zákona o střetu zájmů

Měla být předložena v září, termín byl ale posunut na březen 2015.

Úspěchy koaličních poslanců

Tolik aktivita, či spíše pasivita, ministerstev a koaliční rady. K celkovému hodnocení koalice bychom ale měli vzít v potaz i aktivitu koaličních poslanců. A tam nalezneme skutečnou snahu i úspěchy: poslanci ANO a KDU-ČSL před rokem spolu s poslanci TOP09 předložili do sněmovny dva návrhy, které následně sněmovna schválila. Díky tomu už od nového roku není možné podávat ve výborech přílepky k zákonům anonymně, ani není možné je pokoutně vpašovat dva dny před hlasováním. A NKÚ, pokud změnu potvrdí Senát, bude moci kontrolovat státní firmy – je to mimo jiné jedno z hlavních doporučení k omezení organizovaného zločinu v těchto společnostech podle výroční zprávy BIS.

Tolik celkový přehled. Zajímá vás, jakou roli v tom hrají jednotlivé koaliční strany? V dalších dnech popíšeme a zhodnotíme podrobně aktivitu ANO, ČSSD a KDU-ČSL.

Související