Poslední část seriálu Rekonstrukce státu k prvnímu výročí vlády.
V prvním díle jsme zhodnotili vládu jako celek, v druhém díle prosazování protikorupčních zákonů Hnutím ANO a ve třetím aktivitu ČSSD.

Pod ministerstva KDU-ČSL příprava protikorupčních reforem nespadá, přesto mohou lidovci leccos ovlivnit v rámci jednání koaliční rady, kde se rozhoduje o většině sporných bodů. Zatímco začátkem roku 2014 lidovci významně přispívali k rychlému schválení zákonů, v září nastal zlom. Dnes jsou pasivní a v případě zákona o registru smluv přispívají k průtahům při projednávání.

Lidovci vyšli v zářijovém hodnocení Rekonstrukce státu lépe než jejich koaliční partneři. Přestože jejich ministerstva zákony Rekonstrukce státu na starost nemají, poslanci KDU-ČSL byli spolunavrhovateli zákona, který omezil možnost vkládat na poslední chvíli do zákona pokoutné přílepky; zákona, který umožní nezávislou kontrolu ve státních firmách, a konečně zákona o zveřejňování smluv. Například poslanci Junek, Uhlík nebo Hovorka se velmi aktivně zapojovali do debaty nad tímto zákonem, přinášeli zlepšováky a usilovali o co nejrychlejší dohodu, aby zákon mohl být rychle schválen.

V září ale nastal zlom – vedení strany zcela nečekaně odvolalo Jiřího Junka z pozice vyjednavače pro registru smluv a nahradilo ho bývalým poslancem Janem Kasalem, dnes zaměstnancem ČD Cargo. Ten začal na jednání koaliční skupiny znovu otevírat již rozhodnuté spory o základních pilířích zákona, které předtím lidovci jasně podporovali – navrhoval například, zda klíčový princip zákona – sankci neplatnosti smlouvy – nenahradit finanční sankcí. Spolu s ČSSD také prosadil zpracování nové dopadové studie, ačkoli k původnímu návrhu byla v minulosti podobná studie zpracována (přestože to u poslaneckého návrhu není povinné). Samozřejmě může jít o náhlý (u služebního zákona a dalších složitých reforem nepozorovaný) popud k co nejrigoróznější přípravě zákonů. Zadávat po více než roce projednávání zákona znovu studii, při které jsou jednotlivé subjekty, na které zákon dopadne, bez jednotné metodologie tázány, kolik času jim zabere zveřejňování smluv, však spíše vyvolává dojem, že jde jen o další obstrukci. Ostatně, ČSSD i KDU-ČSL nyní nechtějí zaujmout jasné stanovisko k poslední kompromisní verzi zákona a svorně říkají: počkejme si na výsledky dopadové studie.

Přesnější důvody k této změně kurzu nám nejsou známy, neboť Pavel Bělobrádek je jediným předsedou koaliční strany, který nemá čas se s námi setkávat. Sešli jsme se nicméně před několika týdny s ministrem zemědělství Jurečkou, který základní principy zákona potvrdil, a dohodli jsme konkrétní kroky, jak dospět ke konsenzu. Uvidíme.

Pokud jde o další zákon, o jehož osudu nyní rozhoduje koaliční rada, zákon o financování politických stran, nemáme informace, že by KDU-ČSL během uplynulého půl roku aktivně naléhala na ČSSD, aby zákon přestala blokovat. Podle posledních zpráv to však vypadá, že (dobrý) návrh ministerstva vnitra stejně jako ANO podporují a ČSSD by tak se svým odporem k návrhu mohla být v menšině.

Související