Část polských zemědělců, kteří ve středu mířili z východu země od Bialystoku s traktory zablokovat hlavní město Varšavu, se odmítla podrobit dechové zkoušce na alkohol a raději od protestu upustila. Kdyby takto jednoduše šlo řešit všechny protesty, které propukly nebo se chystají nyní v Polsku, měla by vláda premiérka Ewy Kopaczové ve volebním roce mnohem méně starostí.

Ale protože už na začátku roku ustoupila protestům odborářů největší důlní společnosti Kompania Weglowa (KW) a výrazně zjemnila navrhovaný plán restrukturalizace prodělečné firmy zaměstnávající téměř šedesát tisíc lidí, o slovo se hlásí další.

Varšavu tak ve středu blokují zejména z východu desítky traktorů a rolníci tvrdí, že jsou chudí a nikdo se o jejich problémy nezajímá.

Mnohem dramatičtěji se ovšem situace vyvíjí kolem protestů v další důlní firmě JSW sídlící ve městě Jastrzebie-Zdroj. Podobně jako KW má i JSW problémy kvůli nízké výkupní ceně uhlí a musí šetřit. Její situace není tak dramatická jako KW, která je de facto v bankrotu. Šéf JSW Jaroslaw Zagórowski, známý tím, že jeho vztahy s odbory jsou dlouhodobě napjaté, předložil program škrtů některých privilegií, mezi nimiž je i rušení plně hrazených placených míst odborových předáků.

Zagórowski nechtěl dělat radikální kroky, ale jen šetřit. Navrhl například čtrnáctou výplatu udělat závislou na skutečných výsledcích firmy, omezit platby za návštěvy lékaře či příspěvky na vybavení dětí horníků do školy a další podobná opatření. Plán byl podle expertů životaschopný a měl dlouhodobě firmu zachránit i v časech nízkých cen uhlí.

Odboráři, nepřipravení na takové jednání a diskusi o podstatě, se soustředili na jednu věc: chtějí odvolání šéfa firmy, tvrdí, že nechce odstoupit, protože by přišel o údajně vysoké odstupné, a že vedení firmy uzavřelo v minulosti řadu nevýhodných smluv. Už třetí týden protestují, dnes blokovali i několik silnic na Slezsku. Firma přestala těžit uhlí. Proti horníkům, kteří podle vedení firmy stávkují nelegálně, zasahovala policie.

Odboráři jsou zřejmě posílení předchozím úspěchem kolegů z KW v nátlaku na vládu, která je prostřednictvím ministerstva pokladu většinovým majitelem JSW. Nepředkládají ale žádný alternativní plán a vypadá to, že ředitel Zagórowski má pravdu, když tvrdí, že odborovým předákům jde především o zachování jejich privilegií a firmou hrazených míst odborových předáků. "Těch 103 šéfů odborů se začalo cítit ohoržených, protože se za chvíli ukáže, že se část z nich bude muset vrátit do práce. A udělají všechno, aby se tak nestalo," řekl v rozhovoru pro server Wyborcza.biz.

Podle něj se odbory pokoušejí ovlivňovat řízení firmy nad rámec svých možností a povinností a jejich argumenty postrádají ekonomický smysl. Zagórowski také tvrdí, že většina horníků problém nemá, ale že jsou manipulováni svými předáky. Těm ředitel postupně sebral dřívější možnosti, jak vydělávat třeba na tom, že odborům (či přímo jejich předákům) nechal obchody uvnitř firmy, kde si horníci kupovali svačiny, nebo je nechal provozovat firemní hotel.

Premiérka Ewa Kopaczová na začátku roku chtěla v rámci řešení potíží KW navrhnout i proměnu celého státního důlního sektoru, v němž pracuje přes sto tisíc lidí. Místo toho svým měkkým postojem uvolnila lavinu dalších protestů. "Neustoupila jsem. Dialog a kompromis v dobrých záležitostech je projevem dobrů vůli, moudrosti a politického instinktu," brání se premiérka v rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza.

A poslanci její vlastní strany začali v parlamentu připravovat návrh změny zákona, který by odboráře mohl připravit o řadu dosavadních výhod - například by si museli sami platit telefony a kanceláře a zaměstnavatel by automaticky neplatil odborové předáky, kteří nyní mají svoji funkci jako plně hrazené zaměstnání.

V JSW se mezitím situace vyostřuje. Odboráři nechtějí jednat se Zagórowskim. Za pomoci prostředníků se podařilo uzavřít alespoň prozatímní dohodu, která nahrazuje závazky firmy vůči odborům z doby před vstupem JSW na burzu. Odboroví předáci stávku nepřerušili a tvrdí, že návrhy znamenají nižší platy o sedm až deset procent. Management si své příjmy o deset procent zkrátil už loni.

Jedenáct horníků jich začalo držet hladovku, zhruba desetina z 26 tisíc zaměstnanců zahájila okupační stávku. Do některých objektů se stěhují zásoby potravin a polní lůžka. Ministerstvo pokladu, spravující státní podíl ve firmě, svolalo mimořádnou valnou hromadu, která se ale bude konat až za měsíc.

Do prezidentských voleb v Polsku zbývají tři měsíce. Do těch parlamentních více než půl roku.

Související