Proč si ty hodinky nekoupit vám vysvětlí skoro každý. Za prvé je to jen předražená hračka. Za druhé první verze hodinek nebude určitě ještě dostatečně vychytaná, zajímavé to začne být až od třetí verze. Kupovat si hodinky, které za 3 roky budou jen zastaralou technickou hračkou, je jistě nesmysl. Za třetí je na trhu mnohem více výkonnějších chytrých hodinek – respektive hodinek s větší pamětí a rychlejším procesorem. Rychlejší procesor však neznamená, jak jsem vysvětloval spolužačce mojí dcery, že ty hodinky poběží rychleji a čas při vyučování lépe uteče. Za čtvrté na trhu jsou levnější hodinky. Hodinky musíte nabíjet každý den. Dříve se hodinky také natahovaly každý den a  nikomu to nevadilo. V době, kdy vám v Electroworldu přibalí nabíječku o velikosti tlustého plnicího pera za 150 Kč, která vám hodinky dobije alespoň pětkrát, to však asi není takový problém.

Takže proč si koupím Apple Watch?

Za prvé jsem v podstatě geek – baví mě elektronické hračky. Malý kluk levné hračky, velký kluk drahé hračky. Za druhé švýcarské hodinky už mám a ještě mám jedno volné zápěstí. Především by mě však zajímalo, k čemu to je sakra dobré.

„Švýcarští hodináři“ je stejný pojem jako třeba „Encyclopedia Britannica“. Po 244 letech skončila slavná tištěná Encyclopedia Britannica. Edice o 32 svazcích z roku 2010 byla tou poslední. Konec legendy bylo možné očekávat, ačkoli to nikoho  nenapadlo. V době internetu člověk málokdy sahá po tištěné encyklopedii. Web má několik silných zbraní, kterým nebylo možné odolávat: například vyhledávání, hypertext a neustálou možnost aktualizace a přidávání nových informací..

Mnohem účinnější zbraně však má „internet věcí“ tedy například chytrých hodinek.  Taková věc může sdílet data, neustále se aktualizovat, sledovat stav. Představa „švýcarských hodinářů“, že do klasických hodinek vloží internet, je bohužel stejně naivní, jako stavět obchodní model na převedení Encyclopedia Britannica na internet v době zdarma dostupného vyhledávače Google a Wikipedie.

Hodinky, a to nejen švýcarské, však jsou především šperk. Někde jsem četl, že hodinky jsou jediný šperk, který si moderní muž může dovolit, aniž by vypadal jako kolotočář.  Když se podíváte na nabídku hodinek, tak je to prostě nekonečná nabídka ciferníků a pásků ze zlata, stříbra, železa, hliníku ale i plastu. Prostě si vybíráte šperk.

Že jsou hodinky především módní záležitost, velmi dobře pochopil Apple a celou reklamu míří do módního průmyslu. Je to úplně jiná oblast, než ve které se pohybujeme my geekové a to pochopitelně znamená mnohem více oslovitelných uživatelů. Módní průmysl je prý velmi ovlivněn homosexuály, protože ti mají mnohem vyvinutější vkus, alespoň tak se zdůvodňuje, proč jsou modelky štíhlých téměř chlapeckých a nikoliv plných tvarů, které by se líbily 90 % mužů. Nechci nijak znevažovat odvahu Tima Cooka, který předstoupil před veřejnost a řekl „já jsem gay“, ale z hlediska marketingu by si člověk mohl myslet, že to byl geniální marketingový tah, jak na svou stranu dostat módní lídry z celého světa.  

Proč mi vlastně nestačí mobil a musím mít ještě něco na ruce? To už zjistila v roce 1904 firma Cartier, která pro francouzského letce Santos-Dumonta vyrobila první náramkové hodinky. Klasické cibule, které se na řetízku zavěšovaly do kapsičky u vesty, byly sice nádherné, ale do moderního života se moc nehodily. Bylo potřeba dát je někam víc k ruce, respektive na ruku. Nejsem sice letec, ale mobil na kole, na lyžích, nebo na lodi opravdu není lehce dosažitelný a i v džínách se může snadno ohnout jak jste se mohli dočíst v nedávné anti-Apple kampani.

Původní funkce hodinek bylo mít informační centrum času při ruce, nebo chcete-li na ruce. První náramkové hodinky vznikly v roce 1904.  Zhruba 100 let jsme využívali toto informační centrum jen na informaci o čase. To je v dnešní informační revoluci přece jen trochu málo.  Je pravda, že se „Švýcaři“ snaží o větší využití a postupně do hodinek dali stopky nebo datumovku, některé umí ukázat i fáze měsíce, ale tím schopnost mechanických hodinek končí. S elektronickými hodinkami se toho už dá udělat více, mají například budík nebo jiná upozornění. Bez možnosti rozumného ovládání to však moc smysl nemá. Jistě, jsou hodinky s GPS, hodinky ukazující nadmořskou výšku a hloubku ponoru nebo sledující golf, ale nastavovat jamky na hodinkách pomocí čtyř čudlíků nebo nějaká synchronizace s počítačem přes kabel, je opravdu jen pro velké nadšence.

Klíčem je právě možnost nastavit si systém v počítači nebo na tabletu, sledovat na mobilu a notifikace přijímat v informačním centru na ruce. Prostě zařízení propojená přes internet. 

Takže k čemu mi to vlastně má být dobré. Sledování nejen času ale i počasí, termínu nejbližších schůzek. Informace o tom, jestli mi přišla SMS s nabídkou od O2 a nebo SMS, že dítěti ujel autobus a neumí se dostat domů. Připomínka narozenin nebo třídních schůzek. Informace, kdo mi volá, která se připomene brněním hodinek a neruší ostatní. Informace o tom, jakou maximální rychlost jsem dosáhnul na sjezdovce nebo na kole. Informace, kolik jsem toho za den nasportoval a nebo proseděl. Informace, kdo otevřel dům nebo jestli na chalupě už je teplo. Dokonce existuje i aplikace, kdy a z kterého prsa máte kojit, což jak mi bylo sděleno, je pro matky prvorodičky velmi užitečná věc.

Co mě třeba hrozně baví, je chůvička. Jistě si pamatujete ta velká zařízení, která jste s sebou museli nosit, abyste aspoň na chvíli mohli dítě nechat spát na pokoji samotné. Teď budete mít chůvičku na ruce, krásně uvidíte, jestli se dítě vzbudilo a jestli náhodou nehodlá opustit postýlku.

Já se těším i na platby. Mě fakt nebaví tahat s sebou ty karty jak do mariáše. Mně se nevejdou do peněženky. Už se těším, jak budu platit hodinkami. Určitě se stanu klientem první banky, která Apple Pay zavede, ale jistě se brzy objeví řada dalších bank, které budou nabízet „svoje“ hodinky nad Androidem nejen s platební kartou ale i různými slevovými kupóny a pojištěními. Tyto hodinky vás budou upozorňovat na slevy ve vašich, díky otravné reklamě, velmi neoblíbených obchodech.

Hodinky půjde použít i na odemykání domu nebo auta. Už jsou i aplikace pro hotelové hosty. Nevím jak vy, ale já tu kartu, co teď dávají v hotelech, skoro vždycky zapomenu na pokoji a musím v recepci žádat o novou. Hodinky prostě ráno dáte na ruku, aktivujete je kódem a dokud je nesundáte, můžete platit, odemykat, předložit letenku, vstupenku na koncert nebo třeba nastartovat auto a to platí i pro vaše dítě (ne to startování auta).

Jak to tak vypadá, problém nebudou mít výrobci hodinek, ale výrobci platebních a slevových karet. Pokud se nositelná elektronika (angl. wearables) ujme, tak bude nutné dodat jen na český trh statisíce „chytrých hodinek“ nejen pro bankovní klienty, ale i pacienty nemocnic, žáky škol a zaměstnance, kteří je použijí pro evidenci docházky, platby obědů, odemykání dveří, pager nebo klíč pro vstup do IT systému. 

Co se trochu nepodařilo, jsou senzory na sledování zdraví. Senzory na hodinkách sice jsou, ale výsledky asi nejsou moc použitelné. Myslím, že informovaní doktoři si oddechli. Už se báli přeplněných ordinací lidmi, kterým hodinky naměřily infarkt. Sice to nebyl infarkt, ale slečna v nočním klubu, která dotyčnému ukázala osmý div světa, ale hodinky ráno blikaly jako blázen. Problém je prostě v interpretaci těchto údajů. Lidé jsou příliš rozmanití a co je pro jednoho nebezpečně vysoký tlak, to je pro druhého běžný stav. Právě proto Apple spustil program Research kit, který ve spolupráci s předními klinikami sbírá statistické údaje od lidí z celého světa při nejrůznějším typu námahy, počasí a času, aby mohl následně tyto údaje rozumně interpretovat. Výzkum se zaměřuje na Parkinsonovu nemoc, cukrovku, kardiovaskulární choroby, astma aj.

Takže já si ty hodinky koupím, abych poskytl statistická data vědcům z předních světových klinik.

Související