Poté, co se v neděli ve Středozemním moři u libyjských břehů převrhla rybářská loď s asi devíti sty uprchlíky, svolal předseda Evropské rady, Donald Tusk, po konzultaci s lídry EU, ministry zahraničí a justice a vnitřních věcí členských států EU, na tento čtvrtek (23. dubna) mimořádný summit k uprchlické krizi. V tiskovém prohlášení ke svolání mimořádného summitu uvedl, že „situace ve Středozemním moři je dramatická a je nemyslitelné, aby to tak dále pokračovalo. Nemůžeme jednoduše přijímat fakt, že stovky osob umírají při pokusu překonat moře při pokusu o útěk do Evropy.“ Podle statistik OSN jen v prvním čtvrtletí tohoto roku přišlo o život až 1500 uprchlíků ve snaze dostat se přes Středozemní moře do Evropy. Za celý loňský rok to bylo přitom asi 3500 lidí.

Tusk nečeká žádná rychlá řešení příčin uprchlických katastrof

Mimořádný summit v Bruselu bude dle svého předsedy vycházet z jednání ministrů zahraničí a vnitra, kteří se setkali v pondělí (20. dubna) v Lucemburku. Program zasedání dále připravuje koordinační skupina složená ze zástupce Evropské komise, Vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnost Federicy Mogheriniové a lotyšského předsednictví. Podle předsedy Evropské rady se situace ve Středozemním moři netýká pouze jižní Evropy a jižních sousedů, ale je problémem celé Evropy, jež vyžaduje okamžité společné kroky, což ji činí legitimním tématem agendy summitu.

Donald Tusk před třemi týdny do oblasti osobně cestoval kvůli nebezpečí, do kterého se uprchlíci dostávají, a nyní je jeho záměrem na nejvyšší úrovni s lídry EU diskutovat o tom, jaká opatření mohou členské státy EU a evropské instituce společně a okamžitě přijmout, aby tak zmírnily tuto situaci. Upřesnil, že samozřejmě neočekává žádná rychlá řešení příčin problémů, protože taková ani neexistují. Nicméně očekává, že Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost navrhnou alternativy toho, co lze učinit bez odkladu, a že členské státy EU ke společné akci přispějí.

Mezi hlavní body agendy mimořádného zasedání Evropské rady bude patřit otázka, jak zastavit obchodníky s lidmi, kteří cynicky vydělávají peníze na ohrožování života migrantů. Dále mají evropští lídři na programu jednání o možnostech posílení společného úsilí k záchraně lidí v nouzi, možnostech pomoci nejvíce postiženým členským státům a možnostech posílení spolupráce se zeměmi původu a tranzitu uprchlíků a imigrantů.

Komise navrhuje 10 bodů pro rychlé řešení

Evropská agentura pro ostrahu hranic (Frontex) vede ve Středozemním moři misi Triton, jejímž úkolem je zejména hlídkování. Na zachraňování uprchlíků, jak to probíhalo během její předchůdkyně – italské operace Mare Nostrum, v rámci mise Triton nevystačí rozpočet. Někteří představitelé členských států EU tak volají po zvýšení kapacit zapojených do mise a za prioritu označují zaměření se na pašeráky. Český ministr zahraničí, Lubomír Zaorálek, je skeptický k systému distribuce uprchlíků po zemích Evropské unie a řešení vidí spíše ve stabilizaci a dobré správě zemí původu, i za finanční pomoci např. zemí Perského zálivu.

Z návrhu Komise taktéž vyplývá posílení kapacit a finančních prostředků na společné operace ve Středozemním moři. Zajímavými body pak jsou snahy o dopadání a ničení plavidel pašeráků, sdílení informací o způsobech jejich práce a sledování jejich finančních prostředků. Zde mají být jednak využity zkušenosti s podobnými zásahy proti pirátům v Somálsku, a také možnosti institucí EU jako jsou Europol, Frontex, Eurojust atd.

Komise dále navrhuje posílení administrativních týmů v Řecku a Itálii, kde se vyřizuje nejvíce žádostí o azyl, a snímání biometrických údajů všem migrantům. V neposlední řadě hodlá Komise rozvířit diskusi k mechanismu nouzového přemisťování, projektu přesidlování a také návratu nelegálních migrantů. Poslední navrhované body se pak týkají jednak sledování migračních toků ve třetích zemích, a také posílení přímého ovlivňování situace v zemích původu uprchlíků.

Evropští lídři tak stojí před výzvou, jak humánně reagovat na exodus migrantů z Asie a Afriky usilujících dosáhnout břehů Evropy, aby nevyprovokovali ještě větší vlnu odchodů z krizové oblasti. Jak zaznělo z úst německého ministra vnitra Thomase de Maiziereho, pokud se EU zaměří pouze na hledání a záchranu uprchlíků, pašeráci, jež profitují z převozu uprchlíků, vyšlou mnohem více lodí.

Otázky pro premiéra:

  1. Jak se česká vláda staví k distribuci uprchlíků do členských států EU?
  2. Co česká vláda navrhuje v rámci pomoci nejvíce postiženým členským státům EU (tj. státům hraničícím se Středozemním mořem)? Jaká je česká pozice v této otázce?
  3. Jaká je česká pozice ke zvažovanému posilování antipašeráckých kapacit na úrovni EU?Podporuje Česká republika posílení mise Triton?
  4. Jak se může Česká republika aktivně zapojit do stabilizace tranzitních zemí a zemí původu uprchlíků? Přijde česká vláda na summit s vlastními návrhy k situaci?

 

Komentář think-tanku Evropské hodnoty k desetibodovému akčnímu plánu k řešení krize ve středomoří najdete zde.

Jitka Hofbauerová působí jako externí analytička think-tanku Evropské hodnoty. 

Související