„Vy byste pořád někoho regulovali“, stěžuje si Petr Blažek, ředitel odboru na Ministerstvu financí. Sedíme na jednání k zákonu o nominacích do dozorčích rad státních podniků. Ani se nedivím, že si stěžuje. V tuto chvíli má ze své funkce zásadní vliv na to, kdo bude ovládat „veřejné“ firmy s obratem ve stovkách miliard.

Zatímco na regulaci občanů (registrační pokladny, prokazování původu majetku apod.) si vláda našla čas, na regulaci pár desítek vrcholných úředníků a politiků se nějak zapomíná. Zákony doporučené Rekonstrukcí státu totiž nemají regulovat společnost, ale to, jak lze ve státě využít či zneužít moc.

Jak ukazuje pololetní hodnocení vlády, zákony na regulaci moci se odsouvají tak, že některé už pravděpodobně dopadnou až na vládu příští. Přitom tato koalice si název „Rekonstrukce státu“ bez zeptání dala v lednu 2014 do svého programového prohlášení a ve sněmovně má 163 poslanců, kteří se veřejně zavázali, že budou hlasovat pro rekonstrukční zákony. Výsledek tomu neodpovídá. Jediné, co bylo schváleno, byl poslanecký návrh na „bezpřílepkový“ jednací řád sněmovny a služební zákon, který dopadl nevalně. Zbylých šest návrhů vláda ani nedostala na jednání sněmovny. Zákon o zveřejňování smluv čeká, až se jej podaří ve sněmovně projednat. Další zákony – reforma financování politických stran a kampaní, majetková přiznání politiků, nominace do dozorčích rad, státní zastupitelství a rozšíření pravomocí NKÚ čeká na jednotlivé ministry a na premiéra Bohuslava Sobotku.

Po takřka dvou letech vlády s Rekonstrukcí státu v programovém prohlášení bychom čekali, že už je vymalováno. Zákony dávno prošly hladce sněmovnou. Občan si po pár kliknutí na internetu může přečíst, kdo obchoduje se státem. Strany zveřejňují elektronicky svoje účetnictví a nad férovostí jejich financování dohlíží profesionálové. Politici jsou pod veřejnou kontrolou NKÚ všude, kde hospodaří s našimi penězi, a při vstupu do funkce podávají majetková přiznání.

Netvrdíme, že by se tím vyřešila veškerá zneužití moci v ČR, byl by to ale průlom, nastavení pravidel, díky kterým by se ČR dostala v „regulaci moci politiků“ na úroveň vyspělých evropských zemí. Byl by to průlom v tom, že po mnoha letech neustálých nových příkazů, zákazů a povinností, která poslanci tak rádi nadělují občanům, bychom jako občané konečně dostali také konkrétní práva ke kontrole našich správců státu.

V čem je chyba? Když šlo o poslanecké návrhy, vláda se vymlouvala, že jsou zákony napsány špatně. Ale co vládní návrhy, kde si sama napsala do plánu legislativních prací, kdy je připraví? Tento plán se nebere asi vážně. Všechny termíny se už dvakrát odsunuly. Nápadně to připomíná vládu Mirka Topolánka či Petra Nečase. Každá z nich přišla na začátku s ambiciózním plánem protikorupční legislativy a vše se odkládalo až do voleb, až se to „nějak nestihlo“. Ať už zamýšlený nebo nezamýšlený důsledek je jasný. Zákony dopadnou až na příští vládu, neuvedou se v praxi, nechají se na budoucnost. To už ale může vládnout někdo jiný a neúčinkující opatření rychle demontovat.

Tento rok je přelomový. Ukáže, jestli je podepsaný předvolební slib skutečně jen cár papíru. Nechceme naříkat, že politici neplní nějaké „naše tužby“, jak se domnívá například komentátor HN Petr Honzejk. Věnujeme stovky hodin vysvětlování, přemlouvání a získávání spojenců pro tyto zákony. A tato vláda je test pro nás a velkou část občanské společnosti, zda se aktivní občané nechají přemluvit pohádkami, jak zákony nejdou nebo nejsou potřeba, anebo zda zůstanou u původního přesvědčení, že regulovat politickou moc je důležité.

Dnes vydané oficiální hodnocení vlády od platformy Rekonstrukce státu naleznete zde.

Zde je moje osobní shrnutí toho, jak zákony prosazovali koaliční politici v posledním půlroce:

ČSSD

- Ministerstvo vnitra předložilo v dubnu 2015 (tedy bezmála po roce) svojí verzi návrhu zákona o registru smluv, na které se koalice shodla, že ji podpoří ve sněmovně.

- Ministr Chovanec poslal k připomínkování návrhy zákonů regulujících financování pol. stan a volebních kampaní; návrh je podle názoru pracovní skupiny Rekonstukce přes dílčí nedostatky v souladu s poslaneckým závazkem. Jiří Dienstbier spolu s náměstkyní Kateřinou Valachovou do zákona navrhli rizikovou černou díru – zavedení tzv. politických institutů, které podléhají stranám. Instituty by měly být bez reálné kontroly financování, ačkoliv se mohou podílet na kampaních pro politické strany. ČSSD bez institutů nechce zákony schvalovat. Zákon by měl jít během léta do vlády (původně září 2014, posunuto na březen 2015). Zpoždění ohrožuje důležitý cíl, který si vláda dala – totiž aby nové parlamentní volby proběhly už podle nových pravidel a s fungujícím dozorem.

- Se zpožděním sedmi měsíců předal Jiří Dienstbier, spolu s Kateřinou Valachovou, do připomínkového řízení návrh zákona o střetu zájmů. Zákon je spíše v souladu s požadavky Rekonstrukce státu, ale obsahuje relativně slabé sankce. Již déle než rok Senát čeká na prováděcí zákon (překládá také ministr Dientsbier), který by upřesnil pravidla pro kontroly NKÚ v obcích a státních firmách. Související novelu Ústavy přitom poslanci schválili již po volbách.

- Jiří Dienstbier se pravidelně schází se zástupci platformy Rekonstrukce státu a věnuje se připomínkám expertní skupiny. Bohuslav Sobotka si jako jediný z předsedů koaličních stran čas udělal bohužel pouze jednou na začátku roku.

- Bohuslav Sobotka prohlásil, že zákon o registru smluv by měl být hotový do prázdnin a vyzval ministerstva ČSSD, aby zveřejňovala smlouvy. Jak moc to bere vážně samotný Úřad vlády, o tom se může každý přesvědčit sám na vlastní oči.

KDU-ČSL

- Předseda Pavel Bělobrádek se pravidelně na měsíční bázi schází se zástupci Rekonstrukce státu. Převažující část KDU – ČSL podporuje rychlé projednání registru smluv sněmovnou a předseda klubu poslanec Mihola v této věci aktivně vystupuje. Rezort zemědělství vedený ministrem Jurečkou se konstruktivně vyjadřoval k návrhu zákonu o registru smluv.

- Bohužel to je v podstatě vše, co KDU-ČSL pro zákony na vládní úrovni dělá. Odkazuje přitom na fakt, že zákony nespadají pod jejich ministry. Když jde o konkrétní kroky proti transparentnosti, KDU-ČSL je bohužel aktivní v tomto opačném směru. Podle vyjádření pana Bělobrádka jeho strana podporuje návrhy ČSSD k vytváření černých děr v zákonech o financování politických stran v podobě nehlídaných politických institutů. Na naše argumenty, že je třeba politické instituty hlídat, KDU zatím nereagovala. Pavel Bělobrádek také stále jako jediný v koalici prosazuje, aby hospodaření politických stran kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad, přestože NKÚ takovou kompetenci odmítá a kvůli návrhu by se musela měnit Ústava. Naopak úvahu o tom, do kdy je třeba zákon schválit, aby dopadl na příští volby, jsme od lidovců neslyšeli.

- Někteří senátoři KDU-ČSL se připojili k senátnímu návrhu na změnu nominací do dozorčích rad státních firem.

Hnutí ANO

- Poslanec Radek Vondráček z Hnutí ANO vedl jednání poslanecké skupiny k zákonu o zveřejňování smluv a pomohl tak k dosažení koaliční shody. Hnutí ANO hlasovalo pro rychlé projednání zákona. Poté, co jsme osudy zákona rok a půl sledovali na půdě parlamentu i vlády, si myslím, že bez aktivity poslanců Hnutí ANO by se koalice k zákonu vůbec nedostala. (Připomeňme, že v minulém roce zákon poslanci i náměstci ANO také brzdili.)

- Ministr financí Andrej Babiš vyzval koaliční partnery k dosažení shody nad registrem smluv a financování politických stran. Zákony se poté (byť nevíme, jestli to bylo jen kvůli tomu) začaly koaličně projednávat. V průběhu dubna a května se však zákony opět přestaly posunovat kupředu a Andrej Babiš se tváří, jako by byl zcela bezbranný a bezmocný. To mu tak úplně nevěříme.

- Ministr Babiš změnil názor na regulaci nominací do dozorčích rad a veřejně deklaroval, že zákonná regulace nakonec přeci jen bude. Ministerstvo financí připravilo věcný záměr zákona, který v přes řadu nevhodných detailů odpovídá doporučení OECD i poslaneckému závazku Rekonstrukce státu. Zdá se ale, že poté, co se úředníci (nejen) Ministerstva financí vzpamatovali z překvapení, že by opravdu mohla vzniknout regulace státních firem, začali klást tuhý odpor. Jestli ho ministr Babiš ustojí, uvidíme v příštích měsících.

- Ministr Robert Pelikán - poté co se stal ministrem - změnil svůj přístup k návrhu zákona o státním zastupitelství a ponechal v něm základní záruky pro nezávislost státního zástupce.

- Andrej Babiš a další zástupci Hnutí ANO se na měsíční bázi schází se zástupci projektu Rekonstrukce nad rekonstrukčními zákony.

Samozřejmě jsem si vědom, jak se politici svých rekonstrukčních závazků snaží zbavovat tím, že nás označují za bezmezné obdivovatele Hnutí ANO. Proto odkazujeme na kritické komentáře k jiným oblastem, než jsou rekonstrukční zákony, například k zákonu o prokázání původu majetku, k analýze obsazování dozorčích rad lidmi z firem Andreje Babiše či hodnocení zadavatelů veřejných zakázek včetně ministerstva financí.

Podrobný přehled všech našich schůzek s politiky najdete na webu www.rekonstrukcestatu.cz pod názvem Rekonstrukční deník.

 

 

Související