Jak ministr Andrej Babiš předminulý týden měnil jednoho politického člena dozorčí rady za jiného popsal například komentátor HN David Klimeš. Už bohužel nedodal, jak by se taková situace měla řešit. Podívejme se tedy na pravidla, která mají na převolení členů dozorčí rady státem ovládaného gigantu například ve Velké Británii.

Proč tam? Zatímco v Čechách se členové orgánů státních a obecních firem mění podle koaličního klíče po každých volbách (analýza zIndex), v Británii (analýza Frank Bold ) by pokus o podobnou výměnu byl chápán jako do očí bijící překročení pravidel (nepsaných - jsme v Británii). Když britský člen komise pro státní podniky nedávno dostal dotaz českých úředníků, jak stíhají tamní ministři převolovat členy dozorčích rad po volbách, nejprve vůbec nepochopil, o čem je řeč. Pak odpověděl, že tohle přece v Británii nedělají. I celý proces vypadá na britských ostrovech dosti jinak:

Jistě, pane ministře, v Británii to děláme takto

1. Ministr by musel nejprve veřejnosti konkrétně vysvětlovat odvolání experta z vedení firmy. Důvodem by muselo být buď špatné hospodaření, porušení pravidel nebo selhání v naplňování cílů, které vlastník pro danou firmu stanovil v tzv. rámcovém dokumentu (vlastnické politice).

2. Nového kandidáta by ministr musel hledat s ohledem na předem sepsaný odborný profil člena dozorčí rady daného podniku. Tedy do energetické firmy by hledal nejspíš energetika (anebo třeba zkušeného ekonoma, pokud by z dozorčí rady vypadla zrovna tato odbornost).

3. Ministr by musel nechat kandidáta projít expertním sítem - nominační komisí složenou ze zástupců ministerstva, firmy a především nezávislých odborníků. Ti díky své reputaci a odbornosti tvoří pojistku, aby přes ně někdo prošel jenom díky spojení s ministrovou partají nebo byl dosazen někdo, kdo je ve střetu zájmů.

4. Informace o procesu nominace, vlastnická politika dané firmy a reporty o jejím naplňování a další dokumenty (například závěry kontrol Britské obdoby našeho NKÚ - ano, britský NKÚ může do státních firem) může novinář nebo občan najít v reálném čase na internetu.

Proč to nejde v Česku?

Výše uvedená pravidla odpovídají jádru doporučení OECD, praxi a zákonům (!) mnoha zemí (jak popisujeme v blogu), i doporučení Rekonstrukce státu. Odpovídají víceméně také, nakolik lze z poměrně vágního dokumentu usuzovat, i základním tezím zákona o nominacích, které předložilo ministerstvo financí do mezirezortního připomínkového řízení. Proti návrhu se ale údajně spustil takový odpor, že ministerští úředníci i ministr zvažovali, jestli zákon dále připravovat.

Analyzovali jsme připomínky ministerstev a obrázek není tak černobílý. Ministerstvo financí má prostor dál jednat o takové podobě zákona (či novely několika zákonů), která zajistí základní doporučení OECD. Velká část výhrad se totiž týkala vágnosti nebo rozporů v předloženém návrhu, nikoliv jeho základních principů. Samozřejmě koalice také nechce, aby nominační výbor navrhoval vládě pouze ministr financí. I to lze změnit.

Nová pravidla odmítají především úředníci Chovancova Ministerstva vnitra a Mládkova MPO. Uvádějí, že nemají poznatky o korupci a klientelizmu ve státních firmách. Zřejmě jim BIS zapomněla dát přečíst poslední výroční zprávu, kde amatérské dozorčí rady považuje za největší díru v hospodaření s veřejnými prostředky. Nebo si nevšimli analýzy organizace Naši politici o vzrůstajícím vlivu Agrofertu na státní podniky. Zajímavé je, že zákon chtějí potopit ministerstva pod vlivem ČSSD. Premiér a předseda ČSSD byl v minulém roce největším zastáncem zákona a zarazil pokus ministra Babiše vyřadit normu z legislativních úkolů. Proč již Sobotka nechce zákon, který vnímal jako "protibabišovský"?

Kritiku ministerských úředníků lze na jednu stranu chápat - proč by se kapři zbavovali svého rybníka dobrovolně? Byznysmeni a komentátoři zametají pravidla pod koberec s tím, že nepotřebujeme zbytečnou byrokratickou regulaci. Přitom jde spíše o anti-byrokracii. Je to nastavení pravidel pro malou skupinu politiků a úředníků. Česko není Velká Británie. Nezávazné kodexy a vyhlášky vlády vezmou za své s příchodem nových ministrů nebo při dalším sporu o dozorčí radu ČEZ. Pokud politiky skutečně rozčiluje dosazování „Babišova člověka“, měli by zákonem nastavit několik jasných pravidel. 

 

 Martin Fadrný je právník neziskové organizace Frank Bold a vedoucí expertních skupin platformy Rekonstrukce státu

Související