Je sobota odpoledne a já se na akci Zažít město jinak seznamuji se sympatickou slečnou z dánské ambasády. Když se dozví, že se zabývám plánováním města, podělí se se mnou o zážitek. Jistý Jan K. se na velvyslanectví obrátil s tím, že se nepovedla rekonstrukce části Kodaňské ulice v Praze 10. „Možná byste měli zažádat, aby se po vašem hlavním městě jmenovala jiná ulice v Praze,“ napsal na oficiální facebookovou stránku dánské ambasády v České republice.

Nedá mi to. O rekonstrukci Moskevské ulice jsem toho slyšel tolik dobrého, proč by se renovace jiné ulice ve stejné městské části jen o pár bloků dále neměla podařit? V neděli dopoledne vyrážím do Vršovic.

Kodaňská ulice, Praha 10 - stav po rekonstrukci
zdroj: archiv autora

 

Kodaňská ulice, Praha 10 - vizualizace alternativního řešení
zdroj: Prahounakole.cz

Skutečně to není žádná hitparáda. Nová podoba Kodaňské ulice působí přísně, neútulně, není to místo, které by vybízelo k pobytu ve veřejném prostoru. V rekonstruované části ulice nebylo doplněno stromořadí a ulice postrádá jakékoliv nové vegetační prvky, příčné parkování po obou stranách nedává prostor pro cyklopruh. Místní by uvítali i více přechodů. Chybí lavičky, ale i další mobiliář. Starší člověk stoupající do kopce si nemá šanci odpočinout, a to ani pokud dojde na novou autobusovou zastávku. Zdá se, že projektant měl jen jeden cíl, splnit technické normy a vytvořit více parkovacích míst. Napadá mě ono pelíškovské „a bude to stačit?“.

Promarněnou šancí je ponechání náměstíčka na trojúhelníkové křižovatce s ulicí 28. pluku svému osudu. Rekonstrukce se zastavila tam, kde byl pro zkvalitnění veřejného prostoru největší potenciál. Trojúhelník tak vypadá jako opuštěný ostrov, bez pěšího napojení, který teď nemá absolutně žádnou funkci. Tento cenný pozemek ve veřejném vlastnictví nepřináší žádný užitek. Ekonomové by uměli spočítat náklady ušlé příležitosti.

Renovace Kodaňské ulice se zastavila na trojúhelníkové křižovatce s ulicí 28. pluku
zdroj: archiv autora
Moskevská
Při komplexním řešení veřejného prostoru Moskevské ulice získalo novou sociální funkci i toto náměstíčko při křížení s Košickou ulicí
zdroj: archiv autora

Scházím dolů na rovněž nedávno opravenou Moskevskou ulici. V porovnání s Kodaňskou jsou hlavní rozdíly zřejmé. Samospráva i autoři návrhu k tomuto veřejnému prostranství přistupovali komplexně, tedy nejen z dopravního hlediska, ale i z hlediska pobytové kvality, vizuálních a dalších vjemových požitků, s ohledem na charakter místa a s ohledem na různé typy uživatelů, kteří veřejné prostranství využívají. Všechny tyto nároky na kvalitní veřejná prostranství se jim podařilo uplatnit i v těch nejužších částech ulice.

Co je urban design?

Byla to právě snaha o kontinuitu a synergii v návrhu veřejných prostranství a propojování často izolovaných přístupů, která dala před půl stoletím vzniknout samostatnému oboru „urban design“. Ten stojí na pomezí architektury, krajinářské architektury, územního plánování, ochrany životního prostředí a sociálních věd zabývajících se lidskými aktivitami ve městě a městskou správou. Tento multidisciplinární přístup se projevuje i při sestavování autorských týmů. Nejlepší návrhy veřejných prostranství vznikají ve spolupráci odborníků z několika oborů.

Na předních světových fakultách architektury se urban design vyučuje jako samostatný studijní obor a ve většině západních zemí existují i samostatná profesní sdružení. Pro větší autonomii tohoto oboru hovoří i odlišná role „městského designéra“ ve srovnání s prací architekta. Měl by umět komunikovat s veřejností, tedy s uživateli veřejných prostranství, jejichž potřeby musí pochopit. Vedle investora tak má městský designér mnohočetného klienta s často protichůdnými požadavky a měl by sledovat onen často těžko definovatelný veřejný zájem. U nás jsme pro obor urban design zatím bohužel nevymysleli vhodný český ekvivalent a ani se nerozšířil do širšího povědomí. Nelze jej přeložit termínem urbanismus, protože ten se u nás používá i jako synonymum pro územní plánování.

Z Vršovic se pomalu vracím domů a říkám si, že malé povědomí o tvorbě veřejných prostranství vysvětluje i jejich rozdílnou a v mnoha případech nízkou kvalitu. Při jejich návrhu investor často opomine iniciovat koncepční urbanistické řešení. Komplexní pohled na veřejná prostranství, tak jak s nimi pracuje urban design, zde ještě nebyl plně přijat.

A co více, absence povědomí o základních poznatcích dává prostor nejrůznějším mýtům. Jedním z nich je například tvrzení, že úbytek parkovacích míst na obchodní třídě v centrální části města povede k úbytku zákazníků. Z pohledu 40 let výzkumu veřejných prostranství to je podobný nesmysl, jakým bylo lékaři po staletí praktikované pouštění žilou. Výzkumy ukázaly, že kvalitní veřejná prostranství s důrazem na pěší provoz naopak zvyšují hodnotu nemovitostí a obrat místních obchodníků.

Doma se dívám do knihovny a otvírám rok starý Manuál tvorby veřejných prostranství, který vznikl v dílně Sekce detailu města pražského Institutu plánování a rozvoje. Vede ji česká průkopnice v tomto oboru, architektka Pavla Melková. Píše se v něm, že dokument je závazný pro orgány samosprávy hl. m. Prahy. Že by se blýskalo na lepší časy?

Zdá se, že i pražský manuál se přihlásil k současnému trendu v urban designu a propojuje umělecko-estetický a sociálně-funkční přístup k veřejným prostranstvím.

Z knihovny vytahuji další publikaci: Carmona a kol. Public Places Urban Spaces a opakuji si. Umělecko-estetická tradice se soustřeďuje na vizuální kvality a estetický prožitek a stojí na díle urbanistů jako byl i v českých zemích praktikující Camillo Sitte nebo o 70 let mladší Brit Gordon Cullen. Sociálně-funkční přístup pak sleduje způsob, jakým lidé využívají veřejné prostranství, a zohledňuje jejich vnímání veřejného prostranství a jejich vztah k místu. Základní kameny tohoto přístupu položili Američané Kevin Lynch a Jane Jacobs. Jeho významným praktikem a propagátorem je i v Česku publikující dánský urbanista Jan Gehl.

Pražská v Kodani

A tím se dostáváme zpátky do Kodaně. Dánská ambasáda na svých facebookových stránkách českému stěžovateli diplomaticky odpověděla, že i Kodaň má svou Pražskou ulici. Při pohledu na její design pochopíme podstatu onoho sociálně-funkčního přístupu. Inu, i město se dá zažít jinak.

 

   

         

   

     

 

   

   

 

 

      

   

Prags  Boulevard, Kodaň - plán a  současný stav
zdroj:  Jan Friberg, Wikimedia Commons

Pozvánka:

Ve čtvrtek 24. září 2015 od 18:00 se na FA ČVUT koná veřejná přednáška britského profesora Matthewa Carmony na téma Urban Design Adds Value.

Související