Švédsko zavádí hraniční kontroly. Uprchlickou krizi je možné zlepšit jen společně, shodli se státníci na summitu

Slovinsko dnes začalo budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem, které mají pomoct zvládat proud migrantů přicházejících do země. Stavba začala den poté, co premiér Miro Cerar oznámil, že na hranici budou postaveny "dočasné technické zábrany", ale že nepůjde o uzavření hranic.

Podle slovinských médií by budování bariéry vysoké 1,8 metru mělo skutečně začít během dneška, a to zřejmě na místech, kde je pro běžence přecházení hranice nejsnadnější. Server 24ur tvrdí, že se už pracuje u obce Dobova, kam novináři nesmějí.

Od poloviny října, kdy Maďarsko uzavřelo hranice s Chorvatskem a odklonilo tím trasu migrantů mířících do západní Evropy přes Slovinsko, prošlo touto malou bývalou jugoslávskou republikou kolem 180 000 běženců. Úřady očekávají, že v několika příštích dnech jich dorazí dalších asi 30 000.

Pomoct se zvládáním migrační krize už do Slovinska přijelo zhruba 175 policistů z ostatních členských států Evropské unie. V příštích dvou týdnech by mělo dorazit sto dalších. V pondělí odjelo do Slovinska i 20 českých policistů.

14 migrantů, z toho sedm dětí, se dnes utopilo v Egejském moři, když se brzy ráno potopil jejich člun plující z Turecka na řecký ostrov Lesbos. Turecké pobřežní stráži se podle agentury Dogan podařilo zachránit 27 dalších lidí ze ztroskotaného plavidla.

V úterý večer se objevily informace, že více než čtyři desítky uprchlíků v detenčním zařízením v Drahonicích zahájily prostestní hladovku. Nelíbí se jim, že jsou vězněni příliš dlouho, a bojí se deportace zpět do svých zemí. Podle prohlášení, které iniciálami podepsali dva z migrantů, další prodlužování svého věznění už nesnesou. K protestu se přidali převážně Iráčané a také jeden Somálec. Jeden z uprchlíků si dokonce pořezal ruce.

Maltský summit o migraci má podle premiéra Bohuslava Sobotky přispět k omezení pašeráctví a nastavení pravidel pro vracení uprchlíků. Ministerský předseda, který očekává mimo jiné přijetí deklarace mezi Evropskou unií a africkými zeměmi, to dnes řekl novinářům v Praze před odletem do maltské metropole.

Slovinský voják připravuje bariéry ve vesnici Veliki Obrez

"Musíme vybudovat příležitosti, ne zdi pro Afriku."

Interaktivní mapa 

Přes 160 žadatelů o azyl muselo být v noci na dnešek evakuováno z jednoho z uprchlických center v jižním Norsku kvůli požáru. Policie uvedla, že nikdo nebyl zraněn a že je zatím brzy spekulovat o příčině požáru. 

Evakuováno bylo 162 osob. Norská tisková agentura NTB informovala, že kuchyň a administrativní část centra vyhořely do základů.

Norská bezpečnostní služba PST varovala, že velký nárůst žadatelů o azyl v zemi by mohl zvýšit hrozbu ze strany pravicových extremistů. Oslo předpokládá, že letos by do Norska mohlo dorazit 20 000 až 25 000 migrantů.

Německo zvažuje, že začne znovu naplňovat takzvaný Dublinský systém. V praxi by to znamenalo, že uprchlíci by byli vraceni do první země Evropské unie, do níž na své cestě vstoupili. A tam by měli zažádat o azyl.

Opatření by se nicméně nemělo vztahovat na Řecko, a tak by uprchlíci zřejmě byli posíláni zpět do Maďarska či Chorvatska.

Z Česka odletělo 40 cizinců, kteří nelegálně vstoupili na české území. "Na základě toho se v zařízení mezi některými cizinci rozšířila nepravdivá informace, že byli cizinci vráceni do země původu. Proto někteří z klientů začali avizovat, že by mohli začít držet hladovku. Tuto mylnou informaci jim však zaměstnanci zařízení vysvětlili," uvedla mluvčí.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ocenil, že se daří nelegální migranty "v rámci možností" podle zákona vracet tam, kde požádali o azyl. "V této situaci považuji dodržování platných dohod za zásadní podmínku pro to, aby se nám migrační krizi dařilo čelit," míní ministr.

V úterý odmítlo jídlo 28 klientů zařízení, někteří z nich si ho však podle ministerstva nakonec vzali na pokoje. Dnes na snídani nepřišlo 40 migrantů. "V tuto chvíli však není zřejmé, zda a kolik klientů zahájilo systematickou hladovku, kteří z nich pouze nepřišli na snídani, ani to, zda se jedná stále o stejné osoby. Toto bude zřejmé až v průběhu dne. Situaci proto budeme nadále monitorovat," dodala Nováková. V drahonickém zařízení je podle aktuálních statistik ministerstva vnitra 100 lidí.

Cizincům, kteří byli v Česku odsouzeni za úmyslný trestný čin k vězení delšímu než tři roky, nebo byli odsouzeni opakovaně, zřejmě bude zrušeno povolení k pobytu. Běženci propuštění z detenčních zařízení budou dostávat peníze na vycestování. Počítají s tím novely azylového zákona a zákona o cizincích, které Senát ve středu schválil i přes námitky zejména zástupců Strany zelených. Normu nyní dostane k posouzení prezident. Více čtěte zde.

S větou, kterou německá kancléřka použila k popsání vztahu Spolkové republiky k uprchlíkům, souhlasí stále méně lidí. Jen 44 procent mužů a 32 procent žen si myslí totéž. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil týdeník Die Zeit.

Začínají se zde hromadit také záchranné vesty, které tam uprchlíci zanechají.

Německo začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území Evropské unie. Oznámil to mluvčí ministerstva vnitra s tím, že by opatření mělo snížit počet lidí, kteří do Německa přicházejí.

Vracení běženců do země, kde vstoupili do EU, předpokládají evropské dohody, Berlín je však letos v srpnu přestal uplatňovat pro uprchlíky ze Sýrie.

"Vysokoškolsky vzdělaný kolega vám najednou začne říkat, že nás obsazují muslimské hordy. Přátelé, o nichž si myslíte, že je znáte léta, najednou začnou mluvit o střílení a potápění lodí. Logická argumentace nepomáhá. Mobilní telefon se stane naprosto iracionálním argumentem pro to, že nejde o uprchlíky," píše ve svém komentáři A vy v tom Česku máte chytré telefony? Martin Malý.

Loď Dignity 1, kterou ve Středozemním moři provozuje humanitární organizace Lékaři bez hranic, zachránila 100 lidí.

Německo je zemí, kam má namířeno drtivá většina běženců. Podle Berlína o azyl jen během letoška požádá až 800 000 lidí.

Do Evropské unie od začátku roku přes Středozemní moře připlulo 792 883 běženců, uvedl Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Dvaapadesát procent z nich jsou Syřani, 19 % přišlo z Afghánistánu. V 65 % jde o muže, žen je 14 procent.

Další směřování Evropské unie na pozadí současné migrační krize bude hlavním tématem dvoudenní akce Prague European Summit, která ve čtvrtek začíná v Praze. Pilotní ročník konference zahájí místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a zúčastní se ho více než stovka zástupců institucí unie a členských států EU.

Hlavním tématem pátečního jednání zemí V4 a Balkánu bude migrace. Přes západní Balkán totiž míří do Evropy největší počty uprchlíků, kteří směřují zejména do Německa. Jejich příliv neustává ani s blížící se zimou. Jen v říjnu dorazilo přes Středozemní moře do Evropy podle Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva (UNHCR) rekordní počet 218 000 migrantů, tedy zhruba stejně jako za celý loňský rok. Za deset letošních měsíců překročilo ilegálně hranice EU podle agentury Frontex přes 1,2 milionu migrantů, tedy čtyřikrát více než za totéž období vloni.

Podívejte se na video, jak Slovinci začali na hranici s Chorvatskem stavět plot.

Náměstek ministra vnitra Boštjan Šefic na dnešní tiskové konferenci ujišťoval, že smyslem budování zábran na hranicích s Chorvatskem není výrazně omezit proud běženců. "Bariéry nemají za cíl zabránit příchodům (migrantů) do Slovinska nebo je výrazně omezit... Jejich účelem je nasměrovat tok migrantů do kontrolovaných vstupních bodů," řekl podle agentury Reuters.

Přeplutí moře z Turecka na řecké ostrovy dnes nepřežilo nejméně 18 uprchlíků. Podle agentury AFP jde o bilanci za dvě neštěstí. Dva běženci se nadále pohřešují.

Záměr konzervativního ministra vnitra Thomase de Maiziéra dnes kritizovali zástupci SPD. Podle nich ministr předem neupozornil ostatní členy vlády na připravovaný návrat k dublinskému systému. Mluvčí vlády Christiane Wirtzová dnes na tiskové konferenci řekla, že de Maiziére neinformoval o návratu k dublinským dohodám ani kancléřku Angelu Merkelovou a hlavního vládního koordinátora pro řešení uprchlické krize Petera Altmaiera.

Podle SPD vnáší de Maiziére chaos do řešení uprchlické krize v Německu. Představitelé strany kritizují, že ministr přišel s novým opatřením, ještě než se podařilo uvést do praxe opatření, na nichž se vláda shodla v září a která měla zrychlit azylové řízení. Návrat k dublinskému systému podle nich naopak azylové řízení prodlouží, což zvýší náklady pro Německo a zhorší humanitární situaci běženců. "Hlavní problém je nyní ministr vnitra," prohlásila dokonce zemská premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová.

Ministrův návrh kritizuje i německá opozice. Podle Levice a Zelených se de Maiziére snaží omezit ústavou zaručené právo běženců na azyl, který poškodí pověst Německa a ublíží i žadatelům o azyl. "Snaha oživit zkrachovalý dublinský systém je nehumánní nesmysl," uvedla spolupředsedkyně Zelených Simone Peterová.

Německo ustoupilo od uplatňování dublinské dohody, která stanovuje evropská pravidla pro zacházení s žadateli o azyl, ve druhé polovině srpna. Pokud se Německo vrátí k uplatňování dublinské dohody, znamenalo by to, že mnoho uprchlíků převeze do Řecka, Bulharska, Rumunska nebo Chorvatska.

Setkání se zaměří na prevenci migrace, řekl Sobotka před slavnostním zahájením evropského summitu na Maltě. "Musíme Afričany přesvědčit, aby zůstali ve svém regionu, neodcházeli do Evropy a nestali se kořistí obchodníků s lidmi," řekl předseda vlády.

Sobotka zapochyboval o tom, zda se Německu bude dařit vracet Syřany do zemí, kde poprvé překročili hranice Evropy. Záměr dnes oznámila německá vláda. "To je postup, který se Česká republika snaží dlouhodobě prosazovat, ale já se obávám, že pokud nedošlo a nedochází k důsledné registraci uprchlíků v okamžiku, kdy vstupují do Evropské unie, tak Německo těžko bude mít dostatečnou oporu pro to, aby to mohlo realizovat," uvedl. Podle něj je hlavní problémem, že dosud nefungují hotspoty. I na to by se měl zaměřit summit ve Vallettě.

Premiérovi nečiní žádný problém, že musí na zítřejším setkání Evropské rady zastupovat i Poláky. "V posledních měsících se ukázalo, že V4 má na problémy, které se týkají migrace, téměř shodný názor," podotkl Sobotka.

Do Slovinska ve čtvrtek odjede téměř 30 českých vojáků pomáhat s migrací. Jejich vyslání na začátku listopadu schválila vláda. Do země po železnici vyrazí vojenští zdravotníci a ženisté společně s technikou, informoval mluvčí generálního štábu Jan Šulc. Ve Slovinsku budou do poloviny prosince.

Do slovinského Mariboru vojáci vyjedou ve čtvrtek z Hradce Králové vlakem. V zemi budou oficiálně, stejně jako jejich kolegové v Maďarsku, působit na cvičení.

Situace v uprchlickém zařízení v Drahonicích na Lounsku se vpodvečer vyostřila. Cizinecká policie uvedla, že další dva běženci sami sebe zranili a jeden další se pokusil napadnout člena ochranky a je zraněn také.

Jeden ze zraněných musel být převezen do žatecké nemocnice. Nyní už je v zařízení klid, řekla kolem 18:15 mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. V úterý kvůli obavám z deportace z Česka někteří z uprchlíků oznámili, že zahajují protestní hladovku.

Finsko odmítne zhruba dvě třetiny uchazečů o azyl, kteří do země nepřicházejí kvůli válce či pronásledování ve své vlasti, ale v touze zajistit si vyšší životní úroveň. Podle finské televize YLE to ve středu prohlásil finský ministr vnitra Petteri Orpo. Do této severské země už letos přišlo více než 27 tisíc žadatelů o azyl, celkem jich do konce roku Helsinky očekávají až 35 tisíc.

K chorvatské pohraniční vesnici Veliki Obrez ráno přijela nákladní auta naložená drátěným plotem. Na místě byl i značný počet policistů a vojáků, z nichž někteří střežili stavební zařízení. Fotograf agentury Reuters z místa informoval, že kolem třetí hodiny odpoledne byl u vesnice postaven asi kilometr nového drátěného plotu.

Finský ministr vnitra Petteri Orpo má obavy, že nynější krize může zapříčinit rozpad schengenského prostoru volného pohybu osob. Svůj díl na tom podle něj budou mít jisté země, které činí sobecká rozhodnutí. Žádné státy nejmenoval, jen řekl, že je to viditelné například na východě Balkánu. Orpo dále upozornil, že Finsku se akutně nedostává volných kapacit na ubytování běženců, proto bude muset přikročit k jejich umístění do stanů či přepravních kontejnerů. Podobné opatření oznámilo i sousední Švédsko, odkud někteří migranti pokračují do Finska.

"Počet lidí v pohybu nebyl nikdy tak veliký. Afrika a Evropa čelí tlaku," uvedl na twitteru předseda unijních summitů Donald Tusk po začátku schůzky lídrů EU a zemí Afriky k migaci. Podle Tuska je třeba dosáhnout společné africko-evropské dohody v pěti oblastech.

Je nutné se zaměřit na příčiny migrace a nechat otevřené možnosti legálního přistěhovalectví, zároveň je třeba předcházet převáděčství a pašování lidí. Posledními dvěma body jsou návrat těch žadatelů o azyl, kteří na něj nemají nárok, a podpora uprchlíků v Africe a poskytování mezinárodní ochrany oprávněným žadatelům.

Švédsko kvůli uprchlické krizi zavádí dočasné hraniční kontroly, uplatňovat je chce od čtvrtečního poledne na mostě do Dánska a v přístavních terminálech. Oznámil to švédský ministr vnitra Anders Ygeman, uvedly agentury AP a AFP. Kontroly mají prozatím platit deset dní s možností prodloužení o dalších dvacet dní.

"Doporučení poté, co jsme získali informace od policie, úřadu civilní bezpečnosti a přistěhovaleckého úřadu, požaduje zavedení dočasných hraničních kontrol," řekl na tiskové konferenci švédský ministr vnitra Anders Ygeman. Podle švédských médií zavedení kontrol požadoval přistěhovalecký úřad.

Z původní zpráv médií a agentur nebylo jasné, zda hraniční kontroly budou od čtvrtka skutečně zavedeny. Například Reuters s odvoláním na Ygemana uvedl, že o tom rozhodne vláda ve čtvrtek. Později však agentury oznámily, že kontroly budou uplatňovány opravdu od čtvrtečních 12:00 SEČ.

Švédsko se svým rozhodnutím připojí k několika zemím schengenského systému volného pohybu osob, které se pod tlakem uprchlické krize rozhodly dočasně hranice opět kontrolovat. Stejné rozhodnutí učinily například Německo, Rakousko či Nizozemsko. Ostrahu hranic posílila i Česká republika.

Z karlínského newsroomu přejeme všem krásnou dobrou noc.