Praha chce zjistit, za co při stavbě tunelu Blanka zaplatila bezmála 40 miliard korun − tedy o třetinu více, než říkaly smlouvy s Metrostavem a ČKD. Plánuje proto první hloubkový audit, který má objasnit, zda si zhotovitelé Blanky nenechali zaplatit něco, co ve skutečnosti v Blance není. Auditoři by měli například nechat udělat i sondy do základů tunelu. K již astronomickým nákladům na stavbu tak přibudou další desítky milionů na jejich kontrolu.

Hloubkovou prověrku celé stavby prosadila primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

"Pochyby o tom, že se veřejné prostředky nepoužívaly hospodárně, tady pořád jsou," uvedla. Je tedy podle ní nutné zkontrolovat faktury a další dokumentaci k tunelu, aby se vyjasnilo, jak to s financováním největšího tunelového komplexu v zemi skutečně bylo. "Jinak se ty příběhy mohou opakovat a nikdy se z toho nepoučíme," dodala.

38 miliard korun

zatím zaplatila Praha za Blanku; původní cena byla 28 miliard. Dalších pět miliard stálo napojení na Strahovský tunel.

To, že se stavba zřejmě šidila, ukázal tehdy už třetí propad Blanky v červenci 2010. Kvůli němu se ražba na několik měsíců zastavila a příčinu propadu vyšetřoval i Český báňský úřad. A dospěl k závěru, že ke zhroucení tunelu přispělo i to, že Metrostav šetřil a lil do Blanky méně betonu, než bylo v projektu. Firmě za to dal milionovou pokutu. Hloubková kontrola dokumentace nebude jediná.

Nyní již běží standardní kontrola nové stavby. "Zatím je Blanka ve zkušebním provozu a díváme se, zda se tam projevují nějaké nedostatky, které by musel zhotovitel odstranit," uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD), který zodpovídá za dopravu. Současně však začíná i první část hloubkové prověrky: kontrola všech smluv a faktur. Během ní úředníci odboru strategických investic vytipují i problematické části, které by se měly zkontrolovat ještě důkladněji.

Například i sondami do základů tunelu. Aby se zjistilo například to, kolik se použilo betonu a zda v základě není lacinější a méně kvalitní, než město platilo.

Na firmu, která forenzní audit provede, vypíše město ještě do prázdnin veřejnou soutěž. Cena auditu může jít až do desítek milionů korun, bližší sumu ale Krnáčová ani Dolínek nejsou schopní odhadnout.

Vše komplikuje i to, že v odboru strategických investic, který má Blanku na starosti, není žádný úředník, který miliardovou stavbu v minulosti řešil. A jen ředitelů se od voleb v roce 2010 vystřídalo v odboru pět. "Personální paměť nám sahá maximálně do začátku roku 2015," připustil Dolínek.

Podle Metrostavu je audit zbytečný a nelze očekávat, že něco zásadního odhalí.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Po celou dobu výstavby byla stavba pod technickým dozorem a byla na ní provedena celá řada kontrol, šetření a auditů, a to jak administrativních, tak i faktických," uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. A podobnými slovy reaguje i Inženýring dopravních staveb (IDS), který za město stavbu tunelového komplexu organizoval a dělal i stavební dozor.

"Firma IDS si není vědoma jakéhokoliv pochybení a vítá objasnění jakýchkoliv sporných kauz," uvedl její mluvčí Pavel Kočiš.

Celkový účet za Blanku stále není uzavřen. Dodavatelé požadují po hlavním městě ještě celkem 1,3 miliardy korun. Více než polovinu částky si nárokuje ČKD DIZ. Většinu z této sumy tvoří navýšení ceny; ČKD tvrdí, že za to může město, protože mu předalo stavbu se zpožděním.

Dvacet milionů korun pak tvoří výměna kabelů − i tady se město s ČKD pře, kdo ji má platit. 263 milionů pak požaduje IDS. Loni v červenci přitom arbitři rozhodli, že z tehdy požadované částky 300 milionů korun má nárok "jen" na 169 milionů a k tomu 14 milionů úroků.