Včera začaly ve Spojených státech dlouho očekávané souboje o stranické nominace. Jako první volil americký stát Iowa, kde prezidentský volební maraton tradičně startuje. Iowa je jedním ze států, který volí poměrně složitým a unikátním systémem výborů (caucases), a nejde tedy o klasické házení volebních lístků do uren. Navíc se jedná o stát se specifickou demografií a nízkým počtem přidělovaných volitelů. Z těchto důvodů nelze výsledky příliš přeceňovat, ale již nyní je možné vypozorovat některé aspekty, které by mohly být v konečném účtování rozhodující.  Příští týden se kolotoč primárek přesune do New Hampshiru. Klíčový ale bude až 1. březen, tzv. supervolební úterý, kdy bude naráz hlasovat 12 států.

Nafouknutá bublina jménem Trump pomalu splaskává

Největší pozornost a očekávání budil před startem hlasování Donald Trump, kterému průzkumy veřejného mínění přisoudily pozici největšího favorita na zisk republikánské nominace. Realita byla ale nakonec jiná a Trump nejenže nevyhrál, ale nechybělo mnoho a umístil by se až na třetím místě. V Iowě nakonec triumfoval Ted Cruz, odpůrce daní a silné centrální vlády, vášnivý zastánce neomezeného práva držet zbraň a také politik se silnou podporou konzervativních křesťanů. Právě náboženský podtext Cruzovy kampaně mu v konzervativní a nábožensky založené Iowě výrazně pomohl k prvnímu úspěchu. Obecně ale Ted Cruz není považován za vážného kandidáta na zisk republikánské nominace, a to i přesto, že Trumpa porazil o celá 4 %, když získal 28 % hlasů. Osm z jedenácti republikánských kandidátů se nedostalo přes 10 % a dá se očekávat, že v případě pokračujících neuspokojivých výsledků většina z nich odstoupí.

Marco Rubio – jediný použitelný kandidát

Roli černého koně potvrdil v pondělním hlasování konzervativní senátor hispánského původu Marco Rubio. Průzkumy Rubiovi těsně před hlasováním v Iowě přisuzovaly necelých 14 % procent hlasů. Floridský senátor ale získal téměř o 10 % více a jen těsně nepřeskočil i Donalda Trumpa. Je to přitom právě Rubio, který je celou řadou amerických komentátorů považován za favorita souboje o republikánskou nominaci. Zároveň je také kandidátem, který je nejvíce spojený s republikánským stranickým establishmentem a je považován za jediného konkurenceschopného v konečném souboji s kandidátem Demokratů o prezidentské křeslo.

Výhodou Marca Rubia je kromě hispánského původu také to, že jako jediný kandidát má potenciál překlenout rozkol v republikánské straně a zároveň dokáže některými svými postoji oslovit i středové voliče. Na rozdíl od Teda Cruze jeho podpora nestojí jen na silně konzervativních Američanech, jejichž postoje jsou pro většinu americké populace jen těžko stravitelné. S Marcem Rubiem je třeba do budoucna vážně počítat a vzhledem k jeho konkurentům se dá také očekávat, že to bude právě on, kdo se v konečném souboji utká s kandidátem Demokratů o křeslo v Bílém domě.

Neznámý senátor – noční můra Hillary Clintonové

Velmi zajímavé výsledky přineslo iowské hlasování Demokratů. Podceňovaný Bernie Sanders totiž s horkou favoritkou Clintonovou prohrál jen o jednoho volitele, když oba získali 50 % hlasů. Hillary Clintonová tak pomalu začíná oživovat nepříjemné vzpomínky na primárky roku 2008, kdy ji neznámý levicově orientovaný senátor Barack Obama sebral prezidentskou nominaci, ač byla stejně jako tentokrát mnohými považována za neochvějnou favoritku. Z pondělních výsledků lze zatím vyvodit dva poznatky. Za prvé to, že souboj Demokratů nebude ani zdaleka probíhat formou one woman show, a za druhé, že na americké poměry silně levicové postoje Bernieho Sanderse rezonují mezi voliči Demokratů více, než mnozí komentátoři předpokládali.

Hillary Clintová nicméně disponuje širší voličskou základnou a mnohonásobně větším množstvím financí než Bernie Sanders. Clintonová je také všeobecně známou osobností, zatímco dlouholetého senátora Sanderse znal ještě před dvěma měsíci jen málokdo. Na druhou stranu právě dlouhá historie Clintonové v politice, opředená celou řadou skandálů, může být tím, co jí v konečném účtování srazí vaz. Podaří-li se Sandersovi v příštích kolech Clintonovou alespoň jednou porazit (podle průzkumů má v New Hampshiru zatím navrch), může se stát, že si Clintonová pesimistický scénář z roku 2008 zopakuje i letos.

 

Jakub El-Ahmadieh

Autor je analytikem AMO


Související