Snadno pochopit, proč slavný francouzský časopis Cahiers du cinéma označil novinku režiséra Phillipa Garrela Ve stínu žen, která včera vstoupila do českých kin, za třetí nejlepší loňský film.

Garrel dodnes točí v duchu a stylu francouzské nové vlny, jež vznikla díky kritikům a pozdějším režisérům z Cahiers. A také jeho nový snímek je o odvěkých tématech, jako jsou nevěra či politika, a o existenčních i milostných strastech pařížských umělců.

Opět jde o jemný, ironický komentář k mezilidským vztahům i samotné kinematografii.

"Literatura je pro film a pro scénář snad vůbec nejzákeřnějším nepřítelem," napsal kdysi scenárista Jean-Claude Carrière, spolupracovník Luise Buňuela i Miloše Formana, který se nyní poprvé podílel i na scénáři ke Garrelovu filmu.

Přestože diváky snímkem provází občasný uštěpačný komentář vypravěče − v podání Garrelova syna Louise, dnes už větší hvězdy, než je otec −, přesně v duchu Carrièrovy poučky je hlavní kvalitou díla nenápadné filmové vyprávění, kterému vévodí pohyby kamery a drobné proměny lidské tváře.

Málo režisérů umí přitáhnout pozornost k tváři svých hvězd jako Garrel. Příběh manželů-dokumentaristů a jejich nevěry by se klidně mohl odehrávat třeba v šedesátých letech. A mohl by tehdy být i natočen.

Jen jednou či dvakrát "prozradí" mobilní telefon či slovo počítač, že se vše odehrává v současnosti. Černobílý filmový materiál, přítomnost vypravěče i vzhled bohémských bytů, neuspořádaných, a přesto "chic", se odvolávají k době šedesátých let, kdy francouzská nová vlna redefinovala filmovou estetiku, kdy začínal Garrel točit a kdy film byl vším.

Film

Ve stínu žen
Scénář a režie: Philippe Garrel
2016 Film Europe, česká distribuční premiéra: 10. března

V centru pozornosti však už nestojí film a politika coby prostředky, které hýbou světem. Manželský pár snažící se dokončit svůj dokument zjišťuje, že jeho zesnulý protagonista byl podvodník; film už není středobodem vesmíru, ale metaforou jednoho pochroumaného vztahu, který lze přesto napravit.

A Garrel svým − jen málo přes hodinu trvajícím − snímkem ukazuje, že někdy je třeba se soustředit na malé věci. Věrně a ve správný moment zachytit hnutí emocí stále zůstává základem filmového umění.