Dříve se chodilo do armády a k policii kvůli vyššímu platu. Vojenský lékař Jan Österreicher, nový ředitel odboru vojenského zdravotnictví ministerstva obrany, tvrdí, že to už neplatí, v soukromé sféře a v zahraničí si vydělají experti víc. Když nyní někdo míří do armády, je to spíš kvůli odborným zkušenostem včetně praxe v zahraničí.
Armáda je prostředím, kde se experti dostanou v předstihu k technickým novinkám. Třeba telemedicínu, léčbu na dálku díky technologiím, používá česká armáda od roku 2007. Vojenští doktoři se dostanou k případům, které civilního lékaře minou. Když chce mladý lékař či zdravotní sestra raketově odborně vyrůst, nabízí se praxe na zahraniční misi. Armáda dává možnost lékařům získat i dvě odborné atestace. "Dostanete časovou investici na studium, když to nadřízený uzná za vhodné," říká Jan Österreicher.
V poslední době se opět obnovují specializovaná pracoviště v armádě, která byla rušena kvůli finančním škrtům. Bezpečnostní situace přiměla například obnovit vojenskou infekční nemocnici v Těchoníně. Mnozí experti z takových pracovišť odešli do civilu po rozpuštění specializovaných sil. I z výzkumu odešli mnozí badatelé mimo resort. To se dotklo i Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Do zahraničí odešli nositelé know-how mezi 30 a 40 lety věku. Oslabení specializovaných útvarů popsal audit bezpečnostních odborníků v Centru transatlantických vztahů na vysoké škole CEVRO Institut.
Změna bezpečnostní strategie a nábor
V roce 2007 Česká republika vstoupila do schengenského prostoru a otevření hranic mělo vliv i na početní stavy českých bezpečnostních složek. V roce 2003 například pracovalo v ozbrojených silách 26 tisíc osob, za deset let o pět tisíc méně. Výdaje rozpočtu ministerstva obrany klesly za stejné období z 53,2 miliardy korun na 42 miliard. To se nyní kvůli bezpečnostní krizi v Evropě zásadně mění. Rozpočet ministerstva obrany na rok 2016 je 47,78 miliardy korun, rozpočtový výhled na období let 2016 až 2018 se navýšil o 10 miliard. "Takto upravený rozpočtový výhled znamená změnu trendu, kdy po letech snižování dojde k jeho zvýšení tak, abychom v roce 2020 dosáhli slíbené mety 1,4 procenta HDP," říká ministr obrany Martin Stropnický. Počty vojáků se zvýší o 1262 osob. Armáda se potýká se stárnutím vojáků a jejich odchodem do důchodu. Nabízí novým lidem i náborový příspěvek 120 tisíc pro absolventy vysokých škol.
Univerzita obrany v Brně láká studenty na obory, jako je provoz vojenské pozemní a letecké techniky, radiolokace, komunikační a informační systémy, ženijní technologie, vojenská geografie a meteorologie. "Absolventi studia vojenského řízení by měli nastoupit do armády na funkce velitelů průzkumných, dělostřeleckých, ženijních a chemických jednotek či vševojskových velitelů nebo působit u jednotek jako personalisté, finančáci a logistici," říká Pavel Pazdera, mluvčí univerzity. Platy vojenských expertů mají být kolem čtyřiceti tisíc, aby mohly lépe konkurovat civilnímu trhu.
Bezpečnost je i dobrý byznys. Z 28 států EU vyrábí 14 zbraně. Jen jediná továrna, belgická Fabrique Nationale, je polostátní. Zbrojní výrobu jinak zajišťují soukromé firmy. Jde o obory, jako je letecká výroba, optoelektronika, specializované IT, radarová technika, chemie, speciální strojařina. V západních zemích a USA je prolnutí bezpečnostního světa a průmyslu silnější než v Česku. "Firmy sdružené v Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu ČR mají roční obrat zhruba 45 miliard korun s přidanou hodnotou přes 15 miliard korun a jejich personální potřeba je v desítkách až stovkách odborníků. O tom, že čeští výrobci vojenského materiálu mohou být zajímavými zaměstnavateli, svědčí i rostoucí export. Za posledních deset let vzrostl pětinásobně," říká Jiří Hynek, prezident asociace.
Integrovaný záchranný systém
Na špičkové úrovni je v Česku integrovaný záchranný systém. Dojezdová doba záchranářů je v Česku dvacet minut. Zatímco armádu je třeba početně navýšit, její stav je naplněn z 80 procent, hasiči s náborem nemají problém. Finanční škrty se jich nedotkly. Rozvojové a investiční projekty byly placeny z evropských grantů. Hasičský záchranný sbor České republiky je v integrovaném záchranném systému koordinátorem ostatních složek. "Systém nastavujeme, legislativně upravujeme a říkáme, jak by se mělo komunikovat a jak postupovat na místě zásahu," říká Daniel Miklós, vedoucí oddělení krizového řízení z Hasičského záchranného sboru. Profesionálních hasičů je v Česku deset tisíc. S dobrovolnými hasiči je to 80 tisíc lidí.
Největším zaměstnavatelem v Česku je ale Policie ČR s 49 636 zaměstnanci. Z toho je 40 tisíc policistů. Jejich nábor je složitý, nástupní plat je 15 tisíc hrubého. Rizikový příplatek činí pět až šest tisíc. I policejní experti jsou omezeni tarify, nesmějí mít podle služebního zákona vedlejší živnost. Martin Hrinko z Ředitelství služby pořádkové policie upozorňuje, že policie řeší řadu úkolů počínaje terorismem, extremismem přes migraci, organizovaný zločin až po hospodářskou a kybernetickou kriminalitu. "Všechny obory vyžadují specialisty. Jenže třeba genetik si v zahraničí vydělá statisíce, u policie 30 tisíc hrubého," říká Hrinko.
Policie tak balancuje mezi potřebou ocenit experty a zároveň hospodařit s penězi daňových poplatníků. Ve státní správě chybí i podle analýzy technologické společnosti Ness Technologies stovky expertů. Stát nenabízí adekvátní plat a benefity. Nástupní plat specialisty je 41 200 korun, zkušení experti stojí dvojnásobek. Odsávají je hlavně banky a velké firmy.
Hasičský záchranný sbor
O zájemce na pozice profesionálních hasičů nemá HZS na rozdíl od jiných záchranných složek nouzi.
