Britský premiér David Cameron v neděli zveřejnil svá daňová přiznání za poslední roky. Učinil tak kvůli kauze takzvaných Panamských dokumentů, v nichž je zmíněn jeho zesnulý otec. Informovala o tom agentura Reuters.

Cameron se tímto krokem pokusil ukončit otázky kolem jeho osobních financí a případného zapletení do aféry týkající se převádění peněz do daňových rájů. Kritici premiérovi vyčítají, že váhal se zveřejněním podrobností o svých finančních vazbách na otcovu offshorovou firmu.

Podle mediálních zpráv Cameron publikoval svá daňová přiznání jako vůbec první britský premiér. Dokumenty pokrývají období let 2009-10 až 2014-15. Mimo jiné z nich vyplývá, že v posledním zahrnutém finančním roce 2014-15 dosáhly příjmy ministerského předsedy 200 307 liber (6,7 milionu korun), z čehož zaplatil 75 898 liber (2,5 milionu korun) na daních, napsala agentura Reuters. V příjmech je zahrnutý jeho plat 140 522 liber (4,7 milionu korun) či 46 899 liber (1,6 milionu korun) z pronájmu domu jeho rodiny v Londýně.

Cameron prohlásil, že důvodem k publikaci jinak běžně tajných podrobností o osobních financích je snaha o "naprostou otevřenost a transparentnost". Analytici ale uvedli, že zveřejnění Cameronových daňových přiznání znamená, že záležitost premiérových financí bude nadále na titulních stranách médií.

Deník The Guardian mimo jiné upozornil na "další kontroverzní skutečnost", kterou jsou podle něj dvě platby ve výši 100 tisíc liber (3,3 milionu korun), jež na Cameronův účet poslala v roce 2011 jeho matka. Podle deníku The Guardian Cameronovi rodiče v minulosti převedli rodinný dům na svého nejstaršího syna Alexandera Camerona. Suma vyplacená Davidovi po smrti jeho otce v roce 2011 je chápána jako premiérův podíl.

Díky této transakci se Cameron zřejmě vyhne potenciální dědické dani ve výši 80 tisíc liber (2,7 milionu korun), napsal The Guardian. Dědická daň se totiž neplatí z darů (financí či nemovitostí) v hodnotě méně než 325 tisíc liber (10,9 milionu korun), které jsou převedeny nejméně sedm let předtím, než plátce zemře.

Stejný postup uplatňují každoročně desetitisíce rodin, v tomto případě ale není jasné, zda peníze nepocházely z investic offshorové firmy Cameronova otce, napsal list The Daily Telegraph.

Cameron kromě zveřejnění svých daňových přiznání v neděli také oznámil, že bude vytvořena nová pracovní skupina, jejímž úkolem bude vyšetřovat podezření z daňových úniků.

Cameronův zesnulý otec Ian řídil podle Panamských dokumentů investiční fond se sídlem na Bahamách. Zisky z tohoto fondu nebyly 30 let daněny v Británii, což umožnil složitý mechanismus, na jehož vytvoření se podílela společnost Mossack Fonseca sídlící v Panamě.

Cameron by měl zatlačit na svá zámořská území, chtějí Němci

Němečtí politici Camerona vyzvali, aby zvýšil úsilí v boji proti zneužívání offshorových společností se sídlem v britských zámořských územích k daňovým únikům. Vlastní návrhy na lepší potírání praní špinavých peněz a daňových úniků chce v nadcházejícím týdnu předložit i spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble, informovala německá média.

Británie by měla vyvinout tlak na svá zámořská území, řekl listu Die Welt am Sonntag místopředseda parlamentní frakce vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Ralph Brinkhaus.

"Pokud David Cameron chce, aby byl při potírání daňových podvodů a daňových úniků brán osobně i politicky vážně, musí Británie urychleně uzavřít skuliny ve vlastní zemi," uvedl místopředseda frakce koaliční Sociálnědemokratické strany (SPD) a mluvčí strany pro finanční otázky Carsten Schneider. "Německo musí z boje proti daňovým hříšníkům učinit prioritu svého předsednictví v G20," dodal. Skupina G20 sdružuje ekonomicky významné státy světa.

Offshorové společnosti jsou registrované v daňových rájích, více než třetina z nich na Britských Panenských ostrovech. Za daňový ráj je považováno také britské zámořské území Kajmanské ostrovy a britská korunní závislá území jako Jersey či ostrov Man.

Panamské dokumenty byly publikovány před týdnem a Cameronovi několik dní trvalo, než přiznal, že spolu s manželkou vlastnil pět tisíc akcií v otcově firmě. V roce 2010 prý ale všechny prodal. V sobotu předseda britské vlády připustil, že při vysvětlování kauzy pochybil. Zdůraznil ale současně, že se nedopustil ničeho nezákonného. Zakládání offshorových společností samo o sobě totiž není ilegální. Odhalení vyvolalo demonstrace, jejichž účastníci požadovali Cameronovu rezignaci.