Byly doby, tak před patnácti či o trochu více lety, kdy by návštěva rakouského prezidenta vyvolala značný rozruch. Populistický ranař Jörg Haider označoval zdejšího premiéra Miloše Zemana za "komunistu", jenž se "jako korouhvička pokouší o demokracii". Když Haiderova strana Svobodní zasedla v roce 1999 v rakouské vládě, uvalil zbytek tehdy patnáctičlenné Evropské unie na Vídeň diplomatické sankce, k nimž se jako jediná z kandidátských zemí EU škodolibě připojila Česká republika. Hraniční přechod v Dolním Dvořišti býval v létě, v čase dovolených, neprůjezdný kvůli blokádám protitemelínských aktivistů. Zemský hejtman Dolních Rakous Erwin Pröll varoval před "drtivou" vlnou levné pracovní síly z Česka, která jeho kraj a Rakousko vůbec údajně zaplaví, bude-li zaveden schengenský systém. Polobulvární list Kronen Zeitung byl plný textů o tom, jak je nutné střežit severní hranice země.

Jenže ta doba, ač vlastně nedávná, je pryč. A není tomu jen proto, že je Jörg Haider po smrti. Populistů je v Rakousku i Česku stále dost, jenže si našli jiné, voličsky výnosnější terče: evropskou byrokracii, uprchlíky a podobně. Je pryč, neboť v obou zemích převládla vůle ke spolupráci, smíření a normálním vztahům. Rakušané sice stále ještě nejsou Čechům v politickém a kulturním smyslu tak blízko jako Slováci. A patrně ještě dlouho nebudou, už kvůli mnohem výraznější jazykové bariéře. Ale to nic nemění na evidentní věci. Návštěvu prezidenta Heinze Fischera nedoprovázel rozruch, protože je všechno mezi oběma zeměmi v pořádku.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se