O havárii černobylského RBMK reaktoru toho bylo napsáno mnoho. Tedy jen ve zkratce: test provozu tohoto typu reaktoru bez externího napájení (např. pro případ zasažení elektrárny ve válce či po přírodní pohromě, jako bylo zemětřesení v Japonsku) nejprve "aparátčíkům" odmítla Leningradská elektrárna v Sosnovém Boru (letos jsme tam s našimi studenty na stále perfektně běžícím RBMK reaktoru "černobylského typu" byli, viz přiložené video).

V Leningradě "aparátčíci" neuspěli, nevadí. Na stranický příkaz se následně test rozhodli provést v nočních hodinách  v Černobylu. S nevycvičenou obsluhou a za vědomého porušení minimálně 6 závazných předpisů pro provoz těchto reaktorů. Operátoři o porušeních věděli, ale své vedoucí, "aparátčíky", o chybě nepřesvědčili. Výsledek = zničená elektrárna, bezprostředně 31 mrtvých, evakuovaná města, zamořená zavřená oblast. A totální ztráta důvěry nejen v jaderný sektor, ale i v systém vlády "aparátčíků". Protože se o celé havárii mlžilo, národ se vodil za nos, což nikdy není dobrá dlouhodobá strategie. Pro nostalgiky a milovníky šedých sak je zde souhrn dobových informací Československé televize:  

Sovětský jaderný sektor měl tehdy cca 30 let úspěšného provozu za sebou a byl přesvědčen o své neomylnosti. Vedoucí "manažeři-aparátčíci" nedbali na rady odborníků. Po havárii ale začaly padat hlavy. Doslova. Mimo trestní odpovědnosti je asi nejznámější reakce akademika Valerije Legasova ve stylu carských důstojníků - oběsil se. Nehoda byla chyba lidského faktoru a ten se musí vyměnit. Nehavarují reaktory, havarují lidé - pokud budu mít zadání porušit 6 závazných pravidel pro provoz jaderného reaktoru, jako jaderný inženýr vím, že dokážu zhavarovat každý reaktor...

A teď střih o 30 let později.

V dukovanské jaderné elektrárně se loni náhodou odhalil sériový dlouhodobý podvod, kdy několik let tucty lidí věděly o úmyslném falšování kontrol svarů na potrubích u sekundárního okruhu reaktoru a nikdo s tím nic nedělal. Dukovany měly tehdy cca 30 let úspěšného provozu za sebou a všichni "aparátčíci" byli přesvědčeni o své neomylnosti. Vedoucí "manažeři" nedbali na rady odborníků.  Pracovníci "externistů najatých externisty" s rentgeny podváděli. Místní, kteří je měli kontrolovat, zjevně nekontrolovali. Manažeři podepisovali falešné dokumenty bez ověření. A ředitelé brali bonusy. Lokalitní inspektoři buď protokoly neviděli, nebo nechtěli vidět, o svarech nemluvě. Všichni byli rozjařeně bohorovní. Do té doby, než jeden svar praskl (a při jejich množství dnes víme, že to byla jen otázka času).

Co následovalo, bylo  podobné Československu roku 1986. Pravda se v tisku tutlala, zatímco stovky lidí opravovaly reaktory - tisíce svarů se musely překontrolovat, stovky převařit. Ztráty z nevýroby elektřiny byly miliardové. Pokles tržní kapitalizace ČEZ stovka miliard. Kultura bezpečnosti na bodu mrazu. A ředitel ČEZ si v televizi rádoby žertovně mluví o "lapáliích se svary", za mlčení vlády ČR... Už chybí snad jen šedé sako jako z videa Československé televize. 

Vozit se po panu Romanovi nebo Benešovi jako po vinících to by bylo jednoduché. Ti jen dělali svoji práci. Jejich úkolem bylo a je vyždímat (tj. pro sebe a politiky) energetický systém. Ovšemže to není chyba představenstva či ředitele ČEZ, ten jen plní zadání dodat miliardy a jaderné bezpečnosti nerozumí. Není to ani chyba dozorčí rady ČEZ, která ředitele a představenstvo vybrala. Ta také jen plní zadání vysát miliardy a také jaderným elektrárnám nerozumí. Není to ani chyba ministerstva financí, které do dozorčí rady své lidi vybralo. Ministr a ministerstvo jen chtěli splnit svůj cíl vybrat miliardy (inu, letos se asi nepodaří) a pochopitelně žádným elektrárnám nerozumí. Je mi líto řadových pracovníků českých jaderných elektráren, kteří pod takovým mrzkým vedením a prohnilým systémem nasazují svůj um. Ti reaktorům rozumějí, ale nerozhodují.

Toto je asi největší rozdíl mezi Dukovanami 2016 a Černobylem 1986. Za Černobyl někdo mohl a byl odejit. Za Dukovany nemůže nikdo, všichni zůstávají :-)

A na závěr citát zesnulého akademika Legasova: "Nejdůležitější je lidský faktor. Zatímco dřív jsme se na bezpečnost dívali jako na ochranu člověka před vlivy techniky, dnes je situace zcela jiná. Dnes musíme techniku chránit před člověkem."

Související