Komisařka Věra Jourová přemýšlí, jak zlepšit přístup do rejstříků konečných vlastníků firem napříč Evropou. Chce tím zkomplikovat život těm, kdo skrývají výdělky před finančními úřady, v horším případě perou špinavé peníze. A pak, že aféry jako Panama Papers nevedou k žádné akci.

Konkrétní návrh má tým Věry Jourové předložit v červnu. Pak začne klasické kolečko vyjednávání v Radě EU a v Evropském parlamentu. Teprve, když se instituce na nových pravidlech dohodnou, začnou je členské státy zavádět do své legislativy. Spousta práce na dva, spíše tři roky, navíc s nejistým výsledkem.

Čeští zákonodárci nicméně nemusí čekat tak dlouho. K větší transparentnosti konečných vlastníků firem podnikajících v Česku můžou výrazně přispět už v příštích měsících.

V Poslanecké sněmovně leží vládní návrh novely zákona proti praní špinavých peněz, kde se však píše, že „evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem“.

Přístup do evidence budou mít jen soudy, policie a správce daně. Veřejnost ostrouhá. Nevadí? A co třeba zadavatelé veřejných zakázek, kteří by v nich mohli ověřit, kdo je skutečným vlastníkem firmy ve výběrovém řízení?

Podle studie Transparency International ČR za posledních osm let proteklo nejméně 244 mld. Kč do firem s vlastníky v daňových rájích. Přístupnější podoba rejstříků je tedy opravdu na místě.

Čeští politici budou mít při hlasování o novele výbornou příležitost ukázat, že svá prohlášení po aféře Panama Papers o boji proti daňovým rájům myslí opravdu vážně. Zákon neprošel ještě ani prvním čtením. Možnost vylepšit návrh tu tedy je.  

Poznámka autora: Více k návrhu komisařky Jourové viz http://bit.ly/21f0HUD