Lednička, která si sama objedná docházející jídlo. Toaleta, která vás upozorní, že byste měli změnit jídelníček. Popelnice, která si sama přivolá popeláře, když je plná.
Už dnes ve světě fungují statisíce chytrých zařízení a v budoucnu jich podle odborníků přibudou další desítky miliard. Jsme na začátku éry takzvaného internetu věcí, pro který největší výzvu představuje zvládnutí jeho masového rozšíření. Zaznělo to na konferenci Czech IoT Summit, kterou pořádalo vydavatelství Economia ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi.
"Internet věcí už dnes mění náš svět více, než si dovedeme představit. Jsou to jen jinak pojmenovaná řešení, která už nyní používáme. Například navigace, která vám radí, jak se vyhnout zácpě, bezdrátové zabezpečení domu a další zařízení, která spolu komunikují prostřednictvím internetu," řekl ve svém vystoupení obchodní ředitel Českých Radiokomunikací Petr Sichrovský.
Podobných inteligentních přístrojů podle něj bude v budoucnu až 40 miliard, na každého obyvatele planety jich tak bude vycházet více než pět. "Abychom tento masivní nárůst zvládli, musíme přijít na nové technologie přenosu informací a nové způsoby komunikace. Zároveň je potřeba vytvořit dostatečné pokrytí sítí pro internet věcí," prohlásil Sichrovský.
České Radiokomunikace v současnosti touto sítí pokrývají asi 25 procent obyvatel České republiky, do budoucna by chtěly zasáhnout až 90 procent obyvatel. Vlastní síť nedávno spustila také společnost T-Mobile, která aktuálně pokrývá signálem více než polovinu obcí v Česku.
V České republice už také vznikají první pilotní projekty, které se zaměřují na internet věcí. Nové technologie k usnadnění života svých obyvatel využívají také města. Například Pardubice ve spolupráci se společností Smart City Point připravují několik projektů, které by východočeskou metropoli měly proměnit v "chytré město".
"V současnosti řešíme tři projekty. Jedním z nich je dálkový odečet vodoměrů, díky kterému by už nemuseli zaměstnanci Vodovodů a kanalizací Pardubice navštěvovat jednotlivé domácnosti a provádět odečet na místě. Plánujeme také parkovací místa se senzory, které budou řidiče informovat, jestli jsou obsazené, nebo ne. V neposlední řadě připravujeme chytré cyklověže a cyklostojany," vylíčil na konferenci ředitel Smart City Point Tomáš Krátký.
Pohybové senzory rozsvěcí pouliční osvětlení a chrání před zloději
Podle dalšího řečníka Gabora Popa z francouzské telekomunikační společnosti Actility má internet věcí v chytrých městech neomezené využití od dopravy přes odpadové hospodářství až po bezpečnost. "Zajímavý projekt vymyslela například nizozemská firma Tvilight. Přišla s pouličním osvětlením, které se rozsvítí, pouze pokud kolem projdou lidé. Díky tomu se výrazně snižuje spotřeba," uvedl Pop.
Chytrými senzory je ale ve městech možné opatřit i takové věci jako třeba víko od kanálu. "Pokud ho někdo bude chtít ukrást a odnést do sběrny, můžete díky monitorování polohy zloděje snadno dopadnout. Zároveň se dá v reálném čase sledovat stav hladiny vody v kanále nebo výskyt toxických látek," popsal Sichrovský z Českých Radiokomunikací.
Čidla mohou podobným způsobem zabránit i krádežím vytěženého dřeva. Tímto nápadem se v současnosti zabývá firma Solidus Tech z Frýdku-Místku, která od loňska vyvíjí produkty zaměřené na internet věcí. "Vytvořili jsme otřesový senzor, který schováte do hromady dřeva, a brzy tento produkt uvedeme do praxe," přiblížil společník Solidus Tech Petr Foltýn.
V oblasti zemědělství se dá internet věcí využít také ke sledování půdy a zjišťování, do jaké míry je potřeba ji zavlažovat a hnojit nebo jestli úrodě nehrozí plíseň. Originální využití vymyslela rovněž nizozemská společnost Sparket. Vytvořila senzor, který je možné implantovat do těla krav. "Dokáže monitorovat zdraví zvířete a dát zemědělcům včas vědět, když je kráva nemocná nebo březí," popsal Pop ze společnosti Actility.
Senzory v současnosti najdete i v pralesích, kde slouží jako alarm v případě požáru. V odlehlých lokalitách obvykle trvá i několik dní, než někdo požár odhalí. "Máme zákazníka na Blízkém východě, který řešil podobný problém. Nechal proto pokrýt prales čidly, která na oheň včas upozorní," vylíčil Vít Prajzler, jednatel švýcarské společnosti Loriot, která se zabývá poskytováním infrastruktury pro internet věcí.
Podle Prajzlera je další zajímavou oblastí využití internetu věcí v měření spotřeby energie. "Nejde jen o odečty elektroměrů či vodoměrů. Díky sledování celé infrastruktury je možné zjistit, že někde uniká plyn či voda, že dochází k nadbytečné spotřebě, a určit, jak síť optimalizovat," přiblížil Prajzler.
V Česku se podle odhadů analytické firmy IDC prosadí internet věcí především v oblastech dopravy, logistiky, výrobních informačních systémů, správy zařízení a aktiv, spotřebitelském sektoru, personalizované reklamy a zabezpečení domácností. Jen letos v tuzemsku podle IDC příjmy z této oblasti vzrostou o více než pětinu na 23 miliard korun.
