Evropská komise ve středu navrhne zavedení dalších povinných kvót na přijímání uprchlíků. A to i přesto, že ji od toho členské státy, včetně Německa, na schůzce ministrů vnitra odrazovaly. 

S migrací souvisí i další krok, který Brusel na středu chystá: podpoří bezvízový styk s Tureckem. Potřebuje totiž, aby plnilo dohodu o vracení běženců z Řecka do Turecka, píše britská stanice BBC.

Jen pro stav nouze

S textem návrhu o zavedení kvót se měl možnost seznámit Český rozhlas – Radiožurnál. Komise navrhne, aby se přerozdělování spustilo ve chvíli, kdy do některé ze zemí unie přijde tak velké množství uprchlíků, že ho nedokáže sama zvládnout.

Kolik uprchlíků je země schopna přijmout, by se pro každou z nich vypočítalo podle určitých parametrů. Pokud by počet žádostí o azyl tuto hranici překročil o 150 procent, pak by se automaticky spustilo přerozdělování do ostatních zemí EU. Podle zdroje Radiožurnálu by mělo jít ale o dost vysoké číslo a kvóty by se tak měly spustit jen v opravdu mimořádných situacích.

Eurokomisaři by návrh měli schválit na středečním pravidelném zasedání, ale mohou ho ještě změnit.

Komise si tak vybere mírnější ze dvou variant na reformu současného azylového (tzv. Dublinského) systému platného v EU, které nedávno představila. Druhá, dalekosáhlejší možnost spočívala v tom, že by si země unie měly automaticky přerozdělovat úplně všechny žadatele o azyl, kteří by do států osmadvacítky přišli.

Česko ale jakékoliv stálé kvóty odmítá a premiér Bohuslav Sobotka už naznačil, že by je tentokrát žaloval i u soudu. Aby nedošlo k přehlasování Česka jako v září minulého roku, kdy se projednávaly jednorázové kvóty, Praha chce, aby se návrh tentokrát projednával na úrovni summitu. Na schůzkách prezidentů a premiérů členských zemí platí totiž jednomyslnost,a kvóty tak může zablokovat i jeden stát – zato na schůzkách ministrů vnitra stačí k přijetí návrhu kvalifikovaná většina hlasů, a jak řekl náměstek ministra vnitra Jiří Nováček, "ryze odmítavé stanovisko obou návrhů je zatím v menšině".

Komise legislativní návrh na povinné kvóty navrhne i přesto, že nemá velkou podporu členských států. Ty komisi na poslední schůzce ministrů vnitra vyzvaly, aby při předkládání návrhu vzala v potaz jeho "načasování, obsah i politickou realitu".

"Požádali jsme komisi, aby to, co bylo řečeno členskými státy, vzala na vědomí a zvážila plánované kroky," uvedl před dvěma týdny Klaas Dijkhoff, ministr vnitra a spravedlnosti Nizozemska, které Evropské unii nyní předsedá. Podle zdrojů HN u komise lobbovala také Velká Británie, která nechtěla, aby se tak kontroverzní téma jako kvóty probíralo před referendem o setrvání země v Evropské unii.

Podle zjištění listu Financial Times komise navrhne pro státy, které se nebudou chtít podílet na přijímání uprchlíků, sankce. Ty by měly být až 250 tisíc eur za uprchlíka. Podle deníku se však částka může ještě snížit. Mělo by jít ale o cifru, která bude citelná a nebude moci být vnímaná jako vykoupení. Údajně v řádech statisíců eur.

Komise se sankce podle deníku rozhodla zařadit, aby byly státy v přerozdělování uprchlíků aktivnější. Vedla ji k tomu zatím velmi špatná zkušenost z dosud přijatých jednorázových kvót, které státy schválily loni v září. Ze 160 tisíců uprchlíků, se nepodařilo přemístit do států ještě ani 1500 azylantů.

Odměna pro Turky

Co se bezvízového styku s Tureckem týče, Evropská komise ve středu podpoří "podmíněný" souhlas Evropské unie.

Krok je součástí březnové dohody mezi EU a Ankarou, která umožnila snížení počtu migrantů přeplouvajících z Turecka na řecké ostrovy v Egejském moři.

Ankara přitom nesplňuje potřebné podmínky, upozorňuje BBC. EU se ale bojí, že pokud nebude dohoda o bezvízovém styku, Turecko nebude plnit dohodu ohledně imigrantů. A tu Evropa nutně potřebuje.

Během dne také agentura Reuters přišla se zprávou, že turecká vláda umožní bezvízový styk i Kypřanům z řecké části ostrova. Ta je součástí Evropské unie, Ankara ji ale neuznává. Turecko je na severní části ostrova považováno za okupanta.