Vyhlazování Arménů v tureckých částech rozpadající se osmanské říše po vypuknutí první světové války patří mezi obludnosti 20. století. Zakladatelé moderního Turecka tehdy rozpoutali systematický běs, při němž se zvlášť cenil sadismus. Lidé nebyli jen tak zabíjeni střelou do týla, nýbrž nejprve mučeni, mláceni, muži napichováni na kůly, ženy znásilňovány, děti házeny do ohně. Když na Kavkaze či Blízkém východě zavítáte do arménských křesťanských kostelů, nezřídka tam narazíte na relikviáře s kostmi obětí. Arméni prošli hrůzou, pro kterou není adekvátnějšího slova než genocida.

Turci se k téhle své minulosti dodnes nejsou schopni postavit čelem. A to hlavně proto, že by si museli přiznat jednu nepříjemnou věc. Otcové jejich státu nebyli jen kladnými hrdiny dějin.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se