Ministerstvo dopravy (MD) nemá pro tvorbu svých informačních systémů dlouhodobou strategii a jeho koncepce je zpracovaná jen formálně. Proto podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vznikají průtahy při vzniku nových systémů. Kontrola odhalila také podezření na porušení rozpočtové kázně za více než 425 milionů korun a zakázky zadané bez soutěže. Ministerstvo dopravy v některých bodech s kritikou NKÚ souhlasí. Smlouvy resort zdědil po předchozím vedení, situaci už napravuje, sdělil mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.

Nekoncepční přístup ministerstva a způsob zadání způsobily zpoždění při vzniku nového Centrálního registru vozidel. "I když MD vědělo už od roku 2008, že bude muset převést registr z ministerstva vnitra, zadalo jeho vývoj teprve půl roku před termínem spuštění v roce 2012. Vývoj registru vozidel podřadilo pod stávající smlouvu na IT služby," uvedl NKÚ.

Ministerstvo kvůli tomu podle kontrolorů nemohlo dobře nastavit smluvní podmínky. Dále NKÚ pracovníkům ministerstva vyčítá, že neanalyzovali včas kvalitu a stav dat v registru. Po spuštění nového registru proto zůstalo 800 tisíc nekompatibilních záznamů, míní NKÚ.

Nový registr spustilo ministerstvo se zpožděním a i pak se potýkal s řadou problémů, přesto ho od dodavatele převzalo bez výhrad, poznamenali kontroloři. Vývoj registru vozidel přitom stál přes 37 milionů korun. Podle ministerstva ale už Centrální registr vozidel funguje spolehlivě a je vypsána otevřená soutěž na jeho provozovatele.

Se zpožděním se potýkaly také další systémy, Centrální registr řidičů a Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě. Ty mají být podle evropských předpisů propojeny se systémy dalších zemí EU. "Ministerstvo to ale nezajistilo, takže Evropská komise podala na ČR po několika výzvách žaloby," uvedl NKÚ. Po ukončení kontroly EK žalobu kvůli rejstříku podnikatelů stáhla, stále prý ale hrozí sankce kvůli registru řidičů. Propojení registrů řidičů má zamezit tomu, aby lidé, kteří přišli o řidičský průkaz v jedné zemi, ho získali v jiné členské zemi EU.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Kritice NKÚ se ministerstvo brání také tím, že u důležitých systémů zdědilo smlouvy z minulosti, u nichž chyběla autorská práva. "Stát se tak dostával do velmi nevýhodného postavení vůči externím dodavatelům," poznamenal mluvčí.

Kontroloři prověřili i sedm veřejných zakázek za 392 milionů korun. NKÚ upozornil, že ministerstvo je zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, i když k tomu nemělo podle zákona důvod. Tento fakt mohl podle kontrolorů negativně ovlivnit výběr nejvhodnějšího dodavatele. Ministerstvo se ohradilo, že řízení byla zadána v souladu se zákonem. "S kritikou Nejvyššího kontrolního úřadu nicméně v některých bodech souhlasíme," uvedl mluvčí.

Podle NKÚ ministerstvo uzavřelo nevýhodnou smlouvu na rozvoj a poskytování IT služeb. "Téměř dva roky platilo za služby každý měsíc paušální platbu, i když podle smlouvy měl dodavatel poskytnout služby až na vyžádání resortu," poznamenal úřad. Podle něj tak ministerstvo za 21 měsíců zaplatilo přes 85 milionů korun, i když vyčerpalo služby jen za více než 52 milionů korun. Podle kontrolorů tak zaplatilo v letech 2010 až 2011 přes 33 milionů korun zbytečně.

Úřad tehdy vedl Vít Bárta (VV), v dubnu 2011 ho vystřídal Radek Šmerda, kterého v červenci nahradil Pavel Dobeš (LIDEM). Na konci roku 2012 stanul v čele úřadu Zbyněk Stanjura (ODS). Od července 2013 do ledna 2014 řídil ministerstvo Zdeněk Žák. Antonín Prachař (ANO) ho pak vedl do listopadu téhož roku, kdy nastoupil současný ministr Dan Ťok (za ANO).

Na poměrně častou fluktuaci v čele ministerstva upozornil mluvčí. "Což se podepsalo na tom, jak byl úřad řízen," dodal.