Gatestone Institute - Could Italy Bring Down the Euro? (Soeren Kern, 14.7.2016) - Euroskeptické Hnutí 5 hvězd (H5H) předstihlo v několika průzkumech veřejného mínění Demokratickou stranu (DS) současného premiéra Mattea Renziho a je v současné době nejpopulárnější politickou stranou v Itálii. Výsledky oblíbenosti představují významný posun na italské politické scéně a mají potenciálně dalekosáhlé důsledky pro budoucnost Evropské Unie. H5H, které by vyhrálo národní volby v případě, že se dnes konaly, vyzívá k referendu o tom, zda Itálie, která čelí hroucení svého bankovního systému, by měla mít euro, jednotnou měnu Evropské unie nebo přejít na italskou liru. Aktivity Itálie (třetí největší ekonomiky v eurozóně) ohledně vzdání se eura by mohlo být potenciálním smrtelným úderem pro celou měnu i samotnému bloku.
Průzkum Ipsos zveřejněný v novinách Corriere della Sera dne 5. července, dával H5H 30,6% hlasů, což představuje nárůst z 28,9% v dubnu, zatímco Renziho jeho středo-levicová PD poklesla na 29,8% z 31,1%. Průzkum Dema, který uveřejnila La Repubblica dne 1. července dával H5H 32,3% hlasů, ve srovnání s 30,2% pro PD. Průzkum EMG Acqua pro televizi TeleGiornale LA7 dne 28. června dával H5H 31,7% ve srovnání s 31,2% pro PD. Podle těchto průzkumů veřejného mínění je H5H „stále více vnímáno jako politická síla, která je schopna vládnout v zemi“. Proti-systémové H5H založil v roce 2009 Beppe Grillo, známý komik a blogger, který vedl populární boj proti přebujelé korupci v italském politickém systému. Strana hájí přímou demokracii (systém, ve kterém se politické rozhodování přesunuje od vlády k občanům) jako způsob, jak obejít tradiční politické strany zapletených do korupčních skandálů. H5H, které samo sebe prezentuje jako post-ideologickou a čerpá podporu jak od levicových, tak pravicových voličů, využívá internet pro přilákání milionů voličů a to zejména mezi mladými lidmi.
67-letý Grillo nedávno předal otěže strany do novému "ředitelství" pěti mladých vůdčích osobností, z nichž se 30-letý Luigi Di Maio stává nejvýznamnějším. Všeobecně se očekává, že bude kandidátem strany na post premiéra v příštích volbách. H5H dosáhla zásadního průlomu v obecních volbách 20. června, kdy vyhrála v 19 z 20 měst (včetně Říma a Turína) v nichž její kandidáti získali starostu. Zisky H5H představují vážnou výzvu pro premiéra Mattea Renziho. Renzi vsadil svou politickou budoucnost na referendum v říjnu, ve kterém chce, aby italští voliči vyjádřili podporu k rozsáhlým ústavním reformám. Nejdůležitější reforma zahrnuje snížení velikosti a omezení síly italského senátu s cílem usnadnění beznadějně zpomalujícího a brzdícího procesu při tvorbě právních předpisů. Renzi, který říká, že reformy jsou nezbytné pro zefektivnění vlády, slíbil, že odstoupí, pokud v referendu nevyhraje. H5H a všechny ostatní opoziční strany jsou proti reformám a říkají, že bude erozivní pro demokratickou kontrolu a rovnováhu.
Průzkum veřejného mínění pro Euromedia ze dne 1. července zjistil, že 34% Italů bude hlasovat proti Renziho plánu, 28,9% bude hlasovat pro, 19,4% je nerozhodnutých a 17,7% neví, zda půjde hlasovat. Politická nejistota v Itálii přibližuje obnovenou pozornost na finanční problémy v zemi. Italské banky jsou zatíženy 360 miliardami eur ve špatných úvěrech. Toto číslo znamená více než 20% italského HDP a představuje jednu třetinu všech nesplácených úvěrů v eurozóně. Současně má Itálie jeden z největších veřejných dluhů v Evropě dosahující 130% HDP a druhý největší po Řecku. Mezinárodní měnový fond očekává, že italská ekonomika poroste jen o 1% v tomto roce. Mihir Kapadia z Sun Global Investments vysvětluje: „Dokonalá bouře pomalého nebo nulového italského ekonomického růstu, nízkých úrokových sazeb a politické provázanosti, časté korupce, půjček, umožnila vytvořit situaci, kdy italský finanční systém potřebuje velkou záchranu", Hnutí 5 hvězd viní euro za italské problémy a mnoho Italů s ním souhlasí. Tváří v tvář finanční krizi potenciálně epických rozměrů se říjnové hlasování může obrátit proti Renzimu a proměnit se v referendum o samotné italské vládě - a dokonce i o euru.
Text ve Financial Times, fejetonisty Wolfgang Münchau, varuje: "Politická dynamika v Itálii se příliš neliší od té, ve Velké Británii. Voliči jsou v povstalecké náladě. Země má prakticky nulový růst produktivity od doby, kdy v roce 1999 vstoupila do eurozóny. Italský politický establishment byl donedávna stejně odmítavý ohledně šance na prohru v referendu, jako byl ten britský [Brexit byl 23. června]. Stále odmítá šanci, že H5H zvítězí - a bude odmítat, dokud se to stane." M5S Luigi Di Maio, kdo, průzkumy veřejného mínění ukazují, má velmi dobrou šanci na úspěch Renzi jako předseda vlády, zopakoval dlouhodobý požadavek své strany pro referendum o euru: "Chceme poradní referendum o euru. Euro jako je tomu dnes nefunguje. Buď budeme mít alternativní měny nebo "euro 2“. "Vstoupili jsme Evropský parlament, aby změnit řadu smluv. Pouhá skutečnost, že země jako Velká Británie dokonce konalo referendum o tom, zda opustit EU signalizuje selhání Evropské unie."
Luigi Di Maio z H5H, na kterého průzkumy veřejného mínění ukazují, že má velmi dobrou šanci na úspěch v nahrazení Renziho jako premiéra, zopakoval dlouhodobý požadavek své strany pro referendum o euru: "Chceme poradní referendum o euru. Euro jaké existuje dnes, nefunguje. Buď budeme mít alternativní měnu nebo "euro 2." Vstoupili jsme do Evropského parlamentu, abychom změnili řadu smluv. Pouhá skutečnost, že země jako Velká Británie dokonce uskutečnilo referendum o tom, zda opustit EU, signalizuje selhání Evropské unie. " Referendum o euru by bylo "poradní", protože italský zákon neumožňuje takové plebiscity ke změně mezinárodní smlouvy, včetně těch, které se týkají italských vztahů s Evropskou unií. Ale Grillo se poohlíží po legislativní změně, která by umožnila "ad hoc" výjimku, podobné té, z června 1989, kdy Itálie uspořádala poradní referendum o tom, zda přenést některé pravomoci Evropskému parlamentu. Výjimka by pravděpodobně byla schválena, pokud H5H vyhraje a získá úřad premiéra.
Mezitím analytici varují, že otřesy v Itálii by se mohly rozšířit do zbytku eurozóny. Riziko nákazy je kvůli takzvané "osudové smyčce", která existuje mezi evropskými vládami a evropskými bankami, které více než zdvojnásobily držení dluhopisů svých vlastních vlád z nízkých 355 miliard eur v září 2008 na dnešních 791 miliard eur. Mezinárodní banky půjčily Itálii více než 500 miliard eur a podle Die Welt jen francouzské banky drží 250 miliard eur z italského dluhu. Německé banky drží 84 miliard eur v italských dluhopisech. Jedinou otázkou, podle analytiků je, zda si je ponechají daňoví poplatníci nebo držitelé dluhopisů.
Wolfgang Münchau z Financial Times varoval před následky vlivem chaotického italského odchodu z eura: "Italský odchod z jednotné měny by ve velmi krátké době znamenal totální kolaps eurozóny. To by pravděpodobně vedlo k nejnásilnějšímu ekonomického šoku v historii zastiňující bankrot Lehman Brothers v roce 2008 a pád Wall Street v roce 1929." Stejně tak Ambrose Evans-Pritchard z Telegraphu upozornil, že tak nebo tak si Itálie musí vybrat mezi eurem a svým vlastním ekonomickým přežitím. Opuštění eura "může být jediným způsobem, jak odvrátit katastrofickou deindustrializaci země dříve než bude příliš pozdě."
Čtěte na podobné téma:
